Plánování u oddílu

Navazujeme na povídání z červnové Mozaiky o plánování pionýrské skupiny. Aktuálně přichází řeč na plánování u oddílu.

Plán slouží k snadnějšímu realizování vytčených cílů. Je pomůckou, podle které oddíl pracuje, byl sestavován v klidu, s rozmyslem a je zárukou, že se neopomíná nic důležitého, co by se později muselo zařazovat do programu a co by mohlo ohrozit splnění celoročních výchovných cílů oddílu.

V oddíle nelze v žádném případě žít „ze dne na den“
Má-li se oddíl dočkat i narozenin s vyšším číslem, tedy nemá-li po využití několika atraktivních nápadů dojít k ustrnutí (až rozpadu), musí mít vedoucí základní představu – perspektivu, pro kterou postupně získává děti a aktivně je do dění v oddíle vtahuje tak, že jsou jeho spolutvůrci. Jednotvárnost ubíjí, improvizace je sice někdy možná, ale zase ne pořád. Dětem ani rodičům nestačí vědět jen o příští akci, musejí vidět i vzdálenější mety a znát i dlouhodobé záměry, co bude například vrcholem v celoroční činnosti.

Jako lektor musím nezřídka vyslechnout poznámku: „Nač plánovat, když je potom stejně všechno jinak?“ Zde je na místě VELKÉ ALE – třeba jaký to byl plán a co všechno a proč je jinak?!? Dobrý plán není neměnné dogma, které se musí splnit za každou cenu. Nicméně – nestanovení si určitých pravidel, hranic a postupných cílů je nezodpovědnost a hloupost!

Zkušenost říká: Dobrý a promyšlený plán, je předpokladem úspěchu. Záhy se lze přesvědčit, že zde se šedá teorie vskutku splétá s košatým stromem praxe.

Pro úspěšný plán je důležité
! stanovit si: ! vycházet z pojetí oddílu:
– co chceme dosáhnout;

– kdy toho chceme dosáhnout;

– jakých prostředků a metod použijeme;

– co tím sledujeme (jaký chceme výsledek);

– co to bude stát;

– jak se budeme zviditelňovat – sami i jako Pionýr;

– kdy a jak to budeme vyhodnocovat (kontrolovat).

– počtu členů oddílu, případného členění do družin;

– typologie oddílu – věkově smíšený, zájmový/všestranný;

– tradic, zvyklostí a rituálů skupiny a oddílu;

– zázemí – místo působení (město/obec, blízkost přírody), existence základny PS, sociální složení rodičů a jejich ochota se zapojit do dění…

– požadavků na růst/rozvoj oddílu a jeho členů – odbornosti, podmínky programů Výpravy za poznáním a další;

– situace vedení oddílu (vedoucích a instruktorů), jejich zkušeností a kvalifikace.

Jaké plány je vyzkoušené tvořit?
Základem je ROČNÍ PLÁN. Odráží již zmíněné pojetí oddílu, včetně navazující táborové činnosti. Zpravidla je rozvržen podle ročních období. Je správné si na každý rok stanovit 3–4 priority[1]. Pokud si promyšleně v ročním plánu stanovíme rozdělení jednotlivých úloh z příslušné úrovně jednotlivých programů Výprav za poznáním, je vhodné podobnou strukturu uchovat i v dalších letech. Takový plán přehledně a přitom stručně (v bodech) stanoví, čeho chceme dosáhnout, kdy a jak, co k tomu budeme potřebovat (zázemí, spolupráci rodičů, pomůcky, finance). Součástí ročního plánu by mělo být kromě rozvržení obsahu a forem činnosti během roku také stanovení úkolů oddílové rady[2], družin a pevné stanovení termínů schůzek. Do plánu oddílu jistě patří i základní úkoly plánu pionýrské skupiny a Pionýra, případně i větší akce a události v regionu, v obci apod.

I když o tom zde přímo nehovoříme, ale je nezbytné mít na paměti, že vždy musíme mít i představu základní peněžní rozvahy (kolik asi budou stát výlety, víkendové výpravy a podobně). Ale zejména plány dílčích akcí (výprav…) musejí mít též část hospodářskou – rozpočet.

Tzv. střednědobé plány jsou na 3–6 měsíců. Slouží především pro rodiče, aby počítali s termíny akcí a umožnili dětem účast. Odráží se v nich například roční období, mohou se stanovit konkrétní úkoly pro družiny i jednotlivce, zahrnout skupinové a ostatní akce Pionýra, kterých se oddíl zúčastní, časové rozdělení úkolů a akcí a také odpovědnost jednotlivých členů oddílové rady a oddílu.

Krátkodobé plánování už je zcela konkrétní: v něm se akce časově rozvrhne, sepíší potřebné pomůcky, vyberou hry, rozvrhnou a rozdělí úkoly – co se bude dít v celém oddíle, co v družinách, kdo povede jednotlivé činnosti: vedoucí, zástupce, instruktoři, vedoucí družin, pověřený člen oddílu, družiny, zdravotní zajištění, stravování apod. Nutné je též připomenout, že se musí dbát rovnoměrného rozložení aktivit: výchovné, odpočinkové, zábavné, vzdělávací a dalších.

V krátkodobém/konkrétním plánu se nemá pominout

  • záměr akce
  • motivace účastníků (výchovná)
  • legenda – příběh, kterým si pomáháme
  • naplnění potřeby dostatečného množství informací (o přípravě atd.) + prezentace vně
  • zpětná vazba, zhodnocení

Už při sestavování plánu je nezbytné mít na paměti, aby se na něm spolupodíleli instruktoři a děti samotné. Po jeho sestavení následuje případné přidělení úkolů odpovědným osobám a činnosti směřující ke splnění vytýčených cílů. Při tom se nesmí zapomenout průběžně kontrolovat, zda dochází k plnění dílčích úkolů, měsíčních či čtvrtletních plánů. Na základě kontroly a hodnocení plnění cílů ho lze upravit tak, abychom se nakonec co nejvíce blížili očekávaným výsledkům. Pozměnit plán není nic nedovoleného – plán vskutku není neměnné dogma, ale je to nástroj a má nám pomáhat.

Martin


[1] Kontrolovatelné úlohy – například u všech členů docílit…, část členů získá odbornost, při respektování věkového členění oddílu většina dětí popojde o další stupínek ve Výpravách za poznáním…

[2] Což je poradní orgán složený zpravidla ze starších dětí a vyjadřující se k dění v oddíle.