Osmičková výročí: březen 2018

29. února – 1. března 1968
Osamostatnění Pionýrské organizace

Avizoval jsem rozsáhlejší povídání o dění v Pionýrské organizaci ČSM v únoru a březnu 1968 – text je poněkud zkrácen, nicméně ve výsledku čtenář o nic nepřijde, viz další čísla Mozaiky.

Oldřich Kryštofek

Na přelomu února a března 1968 se v Praze sešlo IV. zasedání Ústřední rady PO ČSM a námětem jednání byla situace v Pionýrské organizaci po lednovém zasedání ÚV KSČ. A dlužno říci, že se začaly dít věci…

Jiří Pelikán

Otevřela se stavidla brzděné aktivity – změny některých principů v PO ČSM totiž už zrály hodně dlouho, byly ovšem vcelku drtivě zastaveny V. sjezdem ČSM (konaným v červnu 1967). Proto nebylo až tak složité je nyní uvést do života a mohlo tak dojít k vpravdě ohromujícímu rozhodnutí: vyhlásit samostatnost Pionýrské organizace a zavést členství dospělých v ní.

Byla to usnesení skutečně historická a předznamenala další dění v

Jaroslav Šturma

PO vedoucí až k plnoprávné a samosprávné organizaci, která se rozhodla vzít svůj vývoj do vlastních rukou – myšleno pochopitelně obrazně, protože faktickou odpovědnost převzali její tehdejší představitelé: Margita Mifkovičová, Helena Suchovská, Rudolf Belan, Jiří Pelikán, Oldřich Kryštofek, Jaroslav Šturma a Otto Maget.

Ještě je nezbytné poznamenat, že 27. března se na Slovensku sešla Slovenská ústřední rada PO a prohlásila se za zodpovědnou za činnost Pionýrské organizace na Slovensku.


2. březen 1978
Čechoslovák v kosmu

Možná naplnění jakési futuristické představy, nicméně je historickou skutečností, že 87. člověk, který nahlédl do vesmíru, byl občan Československa. To bylo v té době aktivním účastníkem programu Interkosmos (program zemí tzv. socialistického tábora cílený na výzkum kosmického prostoru), a tak se stalo, že Československo je třetí zemí, která poslala svého občana do kosmu.

Na začátku března 1978 odstartovala z kosmodromu Bajkonur vesmírná loď SOJUZ 28, na jejíž palubě byla posádka Alexej Gubarev (velitel) a Vladimír Remek (tzv. kosmonaut – výzkumník). Po startu se spojila s vesmírnou stanicí SALJUT 6 a kosmonauti zhruba týden prováděli na oběžné dráze několik vědeckých experimentů připravených i československými vědci (Chlorella-1, Supos a další).

V témže roce odstartovaly ještě dvě mezinárodní posádky, kdy do vesmíru vyslaly své kosmonauty ještě další země: Polsko a tehdejší Německá demokratická republika.

Již v r. 1978 provázela březnový let řada vtípků a dnes nejde o nijak připomínanou událost, nic to však nemění na podstatě: po 43 sovětských kosmonautech a 43 amerických astronautech byl dalším aktivním návštěvníkem kosmu občan tehdejšího Československa.

Martin