ORGANIZÁTOR HER (+REDAKTOR)

Hry jsou zdrojem zábavy i zdrojem poučení. Platí to zejména v pionýrském kolektivu, v němž hra patří mezi nejčastější formy činnosti v přírodě, ale i na schůzkách oddílu v klubovně, v tělocvičně nebo na hřišti. Proto je pro činnost oddílu přínosem každý, kdo dovede hru zorganizovat a vést.

Odborka je určena pro zkušené hráče, kteří rádi hrají i organizují. Splněním podmínek této odbornosti dítě získá nejen potřebné znalosti v přípravě her a herní činnosti, ale stane se velmi platným členem oddílu a organizátorem dění.

Musí si udržovat přehled o odehraných hrách, znát jejich základní principy, či ještě lépe umět je zobecnit – je tak velkým pomocníkem při přípravě činnosti i při řešení někdy vyvstalých situací. Jde o šikulu, který dokáže vhodnou hru podle aktuálních požadavků vybrat, srozumitelně vysvětlit pravidla, zorganizovat její sehrání.

Kdo by jej v oddíle nevyužil?

Odbornost má jeden stupeň

  1. Pořídím si zápisník her nebo si založím kartotéku her a krabici s herními pomůckami.
  2. Dokážu, že umím alespoň 20 her, které se hodí do klubovny (pohybových a deskových).
  3. Zvládnu připravit a sehrát nejméně pět terénních her vhodných pro družinu či celý oddíl.
  4. Vysvětlím základní typologii her (soutěživé, s prvkem náhody…).
  5. Představím alespoň dvě varianty soutěžních systémů.
  6. Vyberu – podle požadavků, zkušeností a schopností hráčů stanovené skupiny – hru, kterou hráči neznají, a uvedu ji.
  7. Vezmu si na starost výběr a zajištění bloku her na otevřené akci pro veřejnost.
  8. Pomůžu s péčí o herní pomůcky (včetně například deskových her) tak, aby byly připravené k použití.
  9. Připravím a provedu pod dohledem vedoucího s družinou, oddílem nebo skupinou menších dětí nejméně deset her v různém prostředí a v různém ročním období.
  10. Moje podmínka (zařadím po dohodě s vedoucím).

REDAKTOR

Informovat a být informován! To je obecně platná zásada a výzva pro přemýšlivé. Zajímat se o dění, poskytovat informace, propagovat, vysvětlovat, předávat zkušenosti – zkusit si být reportérem, zpravodajem, ale také třeba kritikem.
Odborka Redaktor je výzva k vyzkoušení oceňovaného byť někdy i nevděčného povolání, k ověření dovedností z několika oborů zároveň.

Žijeme v informační době a je lhostejné, jestli více sledujeme televizi, posloucháme rádio, čteme dokonce noviny nebo „jen“ sledujeme zprávy na webech. Všechny tyhle informace procházejí rukama novinářů, ti je zpracovávají a předkládají čtenářům, divákům a posluchačům.

Je proto důležité a především zajímavé porozumět, jak tenhle mediální svět funguje. Prvním krokem k tomu může být i plnění podmínek odbornosti – Redaktor.

Jde „jen“ o to, uvědomit si – jaká je role novinářů, a přiblížit se k jejich práci. Současně to nabízí možnost napodobit ji ve vašem oddíle.

I. stupeň

  1. Napíši krátký text bez gramatických a stylistických chyb dle vzorce 1c+3k+1p (= co, kde, kdy, kdo, proč).
  2. Zvládnu krátký mluvený slovní projev, v rozhovoru respektuji komunikační pravidla.
  3. Vysvětlím rozdíl mezi zprávou a oznámením, uvedu příklad manipulativní komunikace v reklamě.
  4. Rozlišuji média podle cílové skupiny – znám časopisy určené dětem a místní (radniční) zpravodaj.
  5. Napíšu dva příspěvky do obecních (radničních) novin, k textům zašlu i fotky.
  6. Napíšu větu, kterou představím oddíl i Pionýr, a vyzkouším minutové plynulé vystoupení o naší činnosti.
  7. Vždy povinná podmínka: Předložím výstřižky alespoň dvou svých zpráv ze zpravodaje MOZAIKA PIONÝRA o činnosti oddílu/PS.
  8. Moje podmínka (zařadím po dohodě s vedoucím).

II. stupeň

  1. Vytvořím zprávu bez gramatických a stylistických chyb dle rozšířeného vzorce1c+3k+1p+1j (= co, kde, kdy, kdo, proč + JAK) a doplním ho citací (přímou řečí).
  2. Znám pravidla dialogu, odlišuji spisovný a nespisovný projev a užívám jazykové prostředky s ohledem na záměr projevu.
  3. Rozlišuji různé typy uměleckých a neuměleckých textů, odlišuji fakta od názorů, skutečnost umím ověřit.
  4. Mám základní orientaci v médiích – znám pět celostátních novin a časopisů (případně jejich e-podobu), vysvětlím, pro jaké čtenáře jsou určeny a jak často vycházejí.
  5. Napíšu dva příspěvky do regionálního tisku, k textům zašlu i fotky.
  6. Předvedu rozhovor s rodičem, v němž vysvětlím podstatu pionýrské činnosti a představím Pionýr i vlastní oddíl.
  7. Vždy povinná podmínka: Předložím výstřižky alespoň čtyř svých zpráv ze zpravodaje MOZAIKA PIONÝRA o činnosti oddílu/PS.
  8. Moje podmínka (zařadím po dohodě s vedoucím).

Tvořím, tedy jsem!

Úmyslně tu užívám parafrázi výroku Reného Descarta: „Myslím, tedy jsem!“ – protože myšlení a tvořivost spolu úzce souvisejí. Někdy je nezbytné k využití námětů pro činnost, když nejsou přímo na míru, podklady přiměřeně dotvářet, přemýšlet nad nimi. Dá se říct, že popis aktivity je vodítkem, ale nezbytný je i tvůrčí vklad, neboť ho lze uchopit více způsoby. Totéž platí i o odznacích odborností.
Dnešní „dávku“ odborek proto doplníme ještě o odpovědi na praktické dotazy ze spolku.

Jde o činnosti v rámci oddílu?
Odpověď má víc rovin – nejprve musí zaznít ANO, protože jde o součást dění v oddílu (z níž oddíl může mít následně „výhody“ – nositelé odborek přispívají rozvoji činnosti). Ale současně i NE, protože odbornost je určena pro jednotlivce.  Ti mohou během schůzek plnění některých podmínek zkoušet, znalosti si ověřovat. Takže sdělení na začátku schůzky: „Tak děti, dnes všichni plníme odborku Organizátor her!“ – je špatným postupem. Naproti tomu varianta: „Dnes si zahrajeme hru, kterou tentokrát bude řídit Klára.” – je na místě.

Plní všechny děti z oddílu jednu odbornost?
Už částečně vyplynulo z předchozí odpovědi – NE. Odborky jsou určeny jednotlivcům. Lze jich využít i pro činnost celého oddílu, ovšem námětově, nikoli jako povinnost získávat je. Dítě bez vztahu ke slovesné tvorbě se při plnění podmínek odbornosti Redaktor bude trápit či nudit, pro jiné je kutilství slovo, jehož obsah jim nebude blízký celý život, takže odborka Kutil by byla jejich noční můrou.

Podmínky má dítě plnit samostatně nebo nějak „pod dozorem“?
Odpověď není úplně univerzální – některé podmínky totiž předpokládají spolupráci, nebo i „obecenstvo“ či spolupracovníky. Jiné musí dítě splnit zcela samo, a tudíž by mělo pracovat nezávisle na přímé oddílové činnosti (schůzka, výprava) – např. doma nebo třeba v knihovně… Zde vedoucí záležitost zorganizuje a může být zájemci o odborku (organizačním) průvodcem.

Jaký je čas na splnění, může to být celý rok nebo je limit kratší?
Jednotná doba plnění není přímo stanovena. Předpoklad je, že podmínky lze naplnit během jednoho roku, spíše méně. Rozhodně nemá jít o dostihy a soutěž, kdo dříve. Smyslem je získat odbornost a předvést ji v praxi. Rovněž tak platí, že ji nemusí získat každý, kdo se o ni snaží. I v případě neúspěchu má snaha odborku získat smysl.

Jsou stupně odborností vázány na věk?
Nejsou. Nejde o formální rozdělení, například I. stupeň pro mladší a II. pro starší. Odlišnost je určena odstupňováním náročnosti požadavků, nikoli věkem, proto je i zahájení možnosti plnit podmínky druhé úrovně podmíněno držením první. Má jít o odraz schopností konkrétního dítěte a nikoli o formální dosažení nějaké věkové hranice.

Martin