Ohlédnutí za hrou

Konec školního a vlastně i pionýrského roku je pro oddíl příležitostí k ohlédnutí, co se za rok stalo, nebo chcete-li, k reflexi. Pro zkušené vedoucí oddílu tedy opět žádná novinka. Přesto bychom chtěli přinést několik nápadů, jak i při této činnosti podpořit děti v jejich rozvoji.

Kdy ohlédnutí zařadit?
Úplně jednoduché pravidlo na to nenajdeme. Určitě je ale nutné to udělat v době, kdy si to ještě děti pamatují. Jako první nás napadne sednout si s dětmi do kroužku a popovídat si hned po proběhlé hře či soutěži. Takovou věc doporučujeme, ale určitě ne vždy. Během schůzky či na oddílové výpravě bychom se tím nejen zdržovali, ale rychle bychom tím děti přesytili. Ohlédnutí po hře (aktivitě), proto zařadíme tehdy, když vycítíme nějakou příležitost. Tedy když je potřeba něco říct ke zlepšení chodu skupiny, k narovnání vztahů apod. U některých aktivit můžeme reflexi předem naplánovat, na druhou stranu ani v tomto případě není možné naplnit plán zcela mechanicky, je nutné posoudit aktuální atmosféru ve skupině. Často je vhodné zařadit reflexi třeba po uplynulém dni. Může to být třeba před večeří nebo po ránu na táboře, kdy může mít oddíl vyhrazený čas pro sebe. Najde se tak příležitost vrátit se i k drobným aktivitám, po kterých jsme se nestačili ohlédnout. Třetí příležitostí je zařadit reflexi v závěru celého tábora, víkendové akce, celoroční činnosti apod. V tomto případě je ale nezbytné nějakým způsobem oživit vzpomínky v hlavách zúčastněných. Forma takového oživení může být různá – od prostého přeříkání programu společně s dětmi až po promítání pásma fotografií, které zachycují klíčové prvky programu.

Z Programu Pionýra
Podílem na rozhodování o činnosti oddílu vedeme děti k aktivnímu přístupu k životu.

Jak začít?
Pokud zvolíme jednoduchou formu povídání v kroužku, pak na počátku určitě zavládne ostych. To, že hned na začátku nějaký odvážlivec pojmenuje kritické momenty, zpravidla nevede ve skupině k atmosféře důvěry a otevřené debaty. Zpravidla totiž u ostatních převáží přístup – nemám zapotřebí se do toho míchat. Je tedy účelné takového jedince usměrnit. Vhodné je začít debatu se zaměřením na nějakou konkrétní otázku. Kupříkladu tím, že popíšeme, co se vlastně dělo. Následovat můžeme otázkou, jaké nám to přinášelo pocity. Jaké poznatky jsme získali a uzavřít tím, jaké vidíme příležitosti do budoucna.

Co dělat dál?
V každém případě je nutné na náměty dětí nějakým způsobem reagovat, inspirovat se, ukázat, že se s nimi dále pracuje. Využít je ale také můžeme pro reference o naší činnosti. Některé postřehy dětí o přínosu naší činnosti bychom slovy dospělého nikdy nebyli schopni pojmenovat. Je proto dobré přinést si k reflexi tužku a papír. Také je ale potřeba metody ohlédnutí střídat a měnit – myslet na to, že i tuto činnost je možné připravit jako hru. Námětů na ni je celá řada. Stačí se porozhlédnout po literatuře. Začít můžete u nedávno v Pionýru vydané publikace – „Zpětná vazba – Jak a proč s ní v oddílech pracujeme?“, která tuto problematiku zpracovává mnohem uceleněji než tento článek.

Co dodat závěrem?
I náš seriál měl své ohlédnutí. V anketě Mozaiky (na Facebooku) se stal nejčtenějším seriálem tohoto ročníku, čehož si moc vážím. Do budoucna to znamená, že se i tento seriál bude objevovat na stránkách Mozaiky, a to alespoň příležitostně, když se nebude jednat o pravidelnou rubriku.

Tom

Promítání fotografií oživí mnoho vzpomínek, znovu může vzbudit emoce – radost, strach, napětí i smutek. V každém případě má na účastníky ohromný účinek. Připravit takové shrnutí je náročné na čas strávený nad vybíráním výstižných fotek. Nemůže jich totiž být příliš mnoho. Zkušenost hovoří asi o třech desítkách, pokud má být cílem vytvořit úvodní rámec pro ohlédnutí a diskusi.

 

Tipy

  • Jednou za čas můžete zařadit anketu pro děti a rodiče s otázkami, kterým plánovaným aktivitám by dali přednost.
  • Můžeme nechat děti zpracovat krátké textové zprávy po akci, které pak použijeme na webu pionýrské skupiny či na facebooku.
  • Abychom dětem usnadnili vyjádření, můžeme zapisování obstarat za ně.
  • Využít můžeme také moderní techniku. Je možné zahrát si na reportéry a připravit třeba kratičké rozhovory. Ty nemusí být vhodné ke zveřejnění, můžeme z nich ale vytáhnout jednotlivé věty a použít je třeba v tiskovinách pionýrské skupiny.
  • Některé pionýrské skupiny dokonce s dětmi zpracovávají výroční zprávu, kterou jsou schopni dotáhnout do tištěné podoby.
  • Inspirujte se v publikaci Zpětná vazba – na webu pionyr.cz v části Pro členy (doporučujeme vyhledávání).