Odborky – různé podoby, jedna myšlenka

Někde se jmenují Moudrost a dovednost, jinde Tábornické třináctero nebo Cestičky. Řeč je zde o odborkách, ale takových, které v podání některých skupin a oddílů fungují často už desítky let. Kdo a proč je tehdy vymýšlel a jak se staly přirozenou součástí života skupiny? Jak s nimi pracují a jaké dovednosti při nich děti získají? Na to jsme se zeptali Velkého výra z PS Výři Stráž pod Ralskem a Kečupa z 66. PTO Brabrouci Modřice.

Kdy u vás vznikl nápad vytvořit odborky a co vás k tomu vedlo?

Velký výr: Odborky byly v PS Výři vytvořeny s jejím vznikem před více než 30 lety a účel byl zřetelný – vytvořit motivační systém pro děti.

Kečup: Myslím, že ten nápad vznikl zanedlouho po založení oddílu, tj. někdy po roce 1998, nicméně oficiální používání našich odborek začalo v roce 2002. Naše tehdejší oddílová vedoucí Jana Pokorná měla již tehdy s vedením dětí a oddílovou činností v Pionýru veliké zkušenosti a věděla, že bude chtít náš oddíl směřovat do turisticko-tábornické činnosti. Měla proto snahu vymyslet a vytvořit nějaké „odborky“, což se jí velmi dobře podařilo.

Jaké odborky máte a jak systém funguje?

Velký výr: Nejsou to klasické odborky mající jeden až dva stupně obtížnosti. Váží se na stupeň znalostí dětí a na jakési hodnosti v PS Výři. Ty základní jsou moudrost a dovednost kulíškova, sýčkova, sýcova, kalousova, puštíkova. Každé písmeno něco znamená například K kuna – znalosti o lese, U uzle, L leh sed – tělesná zdatnost, Í indiánské vlastnosti – odvaha, Š šikovnost – loďka, K králík – znalost o louce, O ohně, V vydra – znalost o vodě, A azimut – znalost turistická. Znalost lesa se potom například objevuje ve třech hodnostech samozřejmě se zvyšující se náročností. Systém se řídí tím, co by měly děti kdy umět.

Kečup: Naše odborky se jmenují Duhová cesta Brabrouků (zkráceně Cestičky) a jsou rozděleny do deseti tematických oblastí, jako např. zdravověda, ohně a vaření, příroda, sport, umění, oddíl atd., a každá tato oblast má tři věkové kategorie. Jak děti v oddíle rostou, tak by s nimi měli vedoucí na akcích plnit části Duhové cesty. Za splnění jednoho tematického celku pro danou věkovou kategorii získává dítě nášivku na košili v podobě barevného koženkového obdélníčku. Pro každou Cestičku náleží jiná barva. Splnění různé věkové úrovně pak značí počet dírek v nášivce. Tedy pokud má někdo splněno úplně vše, má na oddílové košili 10 nášivek a každá má v sobě dvě vyražené dírky.

Které odborky jsou u vašich dětí nejžádanější? 

Velký výr: Nejžádanější jsou na začátku ty nejjednodušší, které rychle přibývají, např. loďka, odvaha apod. Ze začátku drhnou ty, kde je třeba se něco naučit. Ale i ty se postupně rozeběhnou.

Kečup: Rozhodně nejžádanější je Cestička „ohně a vaření“ a „táboření“, protože součástí těchto cestiček je např. rozdělat a udržovat oheň, uřezat a rozštípat polínko, práce s nožíkem, zatloukání hřebíků, dále pak třeba uvaření jídla na lihovém vařiči, později na ohni. Samozřejmě velmi oblíbené jsou též Cestičky „Hry“ a „Sport“, které obsahují např. oblíbenou hru Brännball, plavání, jízdu na kole, dále deskové a karetní hry, střelbu ze vzduchovky, luku, foukačky a mnoho dalších. Dbáme na to, aby děti rozuměly dané problematice a uvědomovaly si, co a proč dělají. Každá část cestičky by je měla vést k nabytí nových znalostí a dovedností.

Jak probíhá plnění odborek? Je to čistě dobrovolné? Jak moc to zasahuje do dění v oddíle/skupině?

Velký výr: Plnění je více méně dobrovolné, obsah odborek je v různé formě součástí každé schůzky.

Kečup: Plnění cestiček probíhá na schůzkách, výletech, na táboře – zkrátka kde to jde. Někdy programově v rámci různých her, někdy individuálně a někdy čistě dobrovolně dle zájmu dětí. K tomuto účelu čas od času děláme tzv. Cestičkový pátek, kde jsou k dispozici vedoucí, a děti dle libosti a zájmu mohou přijít a splnit si např. Cestičku, která je baví, ale zatím ji neplnily nebo se jim v minulosti nepodařila. Do dění to tedy logicky zasahuje a vlastně je to poměrně důležitá část oddílové činnosti, nehledě na to, že to, co je obsaženo v našich Cestičkách, se dá často uplatnit na Setonově závodě, BHCO, nebo prostě jen když se jede na čundr. 🙂

Každá část cestičky by je měla vést k nabytí nových znalostí a dovedností.

Jak se k odborkám v průběhu let staví děti a hlavně vedoucí? Jsou podle vás stále aktuální?

Velký výr: Vedoucí jsou většinou odchovanci oddílu, takže prošli plněním všech odborek a znají je. Navíc k nim existují učební texty a pomůcky. Děti je přijímají individuálně, ale každé se v něčem najde. Je pochopitelně třeba je upravovat podle měnícího se zájmu a úrovně dětí, aby systém nebyl samoúčelný.

Kečup: Myslím, že každý, dítě nebo vedoucí, pokud tuto činnost chce dělat a baví ho to, tak se k tomu staví pozitivně. Samozřejmě některé části Cestiček jsou méně zábavné, ale tak to prostě chodí, musíme se s tím nějak poprat. Za ta léta jsme nachystali mnoho materiálů, her a návodů, jak danou Cestičku plnit a připravovat se na ni, takže myslím, že toto máme vcelku zmáknuté. Vždy se ale samozřejmě najde dítě, které to moc nebaví a dá to najevo, ale to každý vedoucí jistě zná. 🙂

Myslím, že velká většina je stále aktuální, snažíme se, aby byla. Od toho roku 2002 jsme Cestičky již dvakrát upravovali, aby byly pro děti co nejužitečnější, a pro vedoucí aby bylo reálné je s dětmi úspěšně plnit.

Ptala se Tirís