MDŽ můžeme slavit každý den

Františka Plamínková

Mezinárodní den žen mnoho lidí v Česku považuje za přežitek. Pro mě je 8. březen připomínkou vytrvalého boje za práva žen. Úspěchy tohoto úsilí jsou nesporné, přesto se ženy (a někdy i muži) v mnoha oblastech života stále potýkají s nerovností a předsudky. Proto považuji za důležité v něm pokračovat.

Na Pionýru se mi líbí, že v něm holky a kluci tráví čas společně a věnují se rozmanitým činnostem podle svých zájmů a možností – a ne podle pohlaví. Každý se u nás může přesvědčit, že muži se umí postarat o děti a ženy zvládnou rozdělat oheň. Pochvalu si náš spolek zaslouží také za to, že umožňuje ženám podílet se na vedení a rozhodování. Svědčí o tom vyrovnané zastoupení na různých úrovních vedení.

Pionýr nefunguje izolovaně od zbytku společnosti. I my se občas setkáváme se stereotypy a způsoby chování, které negativně dopadají na dívky/chlapce, ženy/muže, nebo na lidi, kteří se neztotožňují s žádnou z těchto škatulek.

MDŽ je jen jednou za rok. Já bych si ale přála, abychom ženy a dívky podporovali každý den. Co pro to můžeme udělat? Poslouchejme zkušenosti žen a berme je vážně. Všímejme si toho, co u nás v oddíle dělají holky a co kluci. Je to rozdělení férové a považujeme všechny činnosti za stejně hodnotné? Učme chlapce, jak zvládat emoce a jak se chovat k dívkám s respektem. Nebojme se ozvat, když kamarádi zlehčují násilí na ženách, nebo o nich mluví jako o podřadných.

Důležité je také připomínat si ty, kteří za rovné postavení žen bojovali a bojují. Právě uplynulo sto let od přijetí československé ústavy, která ženám zaručila volební právo. U této příležitosti si můžeme popovídat třeba o hrdinských činech Františky Plamínkové nebo si přečíst feministické názory Tomáše Garrigua Masaryka.

Barbora Nechanická