Kaleidoskop: květen 2018

1. 6. 1983 podepsala automobilka Škoda smlouvu s italskou designérskou společností Bertone o výrobě automobilů Škoda Favorit.

2. 6. 1953 se v Londýně uskutečnila korunovace Alžběty II. Ta se stala královnou Velké Británie a Severního Irska.

2. 6. 2003 vynesla ruská raketa Sojuz na oběžnou dráhu první evropskou sondu Mars Expres. Cílem družice bylo detailně prozkoumat povrch Marsu.

3. 6. 1098 dobyli křižáci syrskou Antiochii (dnes v Turecku).

4. 6. 1783 ukázali bratři Montgolfierové veřejnosti svůj horkovzdušný balón. 

6. 6. 1523 vzniklo Švédsko.

6. 6. 1933 bylo v Candemu v americkém státě New Jersey otevřeno první autokino na světě.

7. 6. 1948 podal prezident republiky Edvard Beneš demisi. Nechtěl totiž podepsat Ústavu 9. května, kterou připravili komunisté.

7. 6. 1953 se narodil Jaromír Nohavica – skladatel, textař a zpěvák folkové hudby.

10. 6. 1348 byl položen základní kámen hradu Karlštejn.

13. 6. 1983 opustila sluneční soustavu   americká vesmírná sonda Pioneer 10, vypuštěná v roce 1972. Stala se prvním předmětem vyrobeným člověkem, který dorazil tak daleko.

14. 6. 1948 byl prezidentem Československé republiky zvolen Klement Gottwald.

14. 6. 2003 proběhlo v České republice historicky první referendum. Voliči v něm hlasovali o vstupu země do Evropské unie. Pro vstup se vyslovilo 77 %, proti vstupu 23 % voličů. Volební účast činila 55 %.

15. 6. 1363 byl dvouletý Václav IV. korunován českým králem.

16. 6. 1903 byla založena automobilka Ford.

16. 6. 1963 se sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová stala první ženou, která vstoupila do kosmu. Za tři dny pobytu v kosmické lodi Vostok 6 obletěla 48x planetu Zemi.

17. 6. 1963 vstoupil v USA v platnost zákon zakazující číst z Bible a modlit se ve školách.

18. 6. 1928 se norský polární průkopník Roald Amundsen při výpravě za záchranou Itala Umberta Nobileho ztratil v oblasti Medvědího ostrova. Moře vyplavilo jeho stan a části letounu, ale jeho tělo se nikdy nenašlo.

18. 6. 1948 byly v Západním Německu uvedeny do oběhu místo říšských marek nové německé marky.

19. 6. 1953     byli v New Yorku popraveni manželé Julius a Ethel Rosenbergovi, kteří předali Sovětskému svazu plány americké atomové bomby.

19. 6. 1978 vyšel první z řady komiksů Garfield.

21. 6. 1908 se v Británii uskutečnil protest 200 000 sufražetek – žen, které usilovaly o obnovení hlasovacího práva, které jim bylo před lety odepřeno britským parlamentem.

21. 6. 1968 bylo na území Československa zahájeno cvičení armád států Varšavské smlouvy, nazvané Šumava.

21. 6. 1978 měl v Londýně premiéru muzikál Evita o populární argentinské političce Evě Perónové.

23. 6. 1948 začala Berlínská blokáda (po sporech kolem měnové reformy v Německu uzavřelo Sovětské velení přívod elektřiny a pozemní i vodní přístupy do západní části Německa). Zásobování města probíhalo leteckým mostem prováděným spojenci (USA, Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, Kanada, Jihoafrická republika).

25. 6. 1903 se narodil britský spisovatel George Orwell, známý především díly jako 1984 či Farma zvířat.

27. 6. 1953 byla v Sovětském svazu uvedena do provozu první jaderná elektrárna na světě.

30. 6. 1993 se stala Česká republika členem Rady Evropy.

30. 6. 1998 vznikla Evropská centrální banka.

NEJVĚTŠÍ VYNÁLEZY

aneb samozřejmosti, které hýbou světem
Možná by bylo jednodušší si říct, k čemu dnes potřeba není. Abychom nechodili daleko, tak při přípravě Mozaiky jich bylo použito několik, ještě víc jich poslouží k jejímu čtení…

OSOBNÍ POČÍTAČ
Od obrovských a pomalých strojů až k počítačům tak malým, že se vejdou do kapsy. Vývoj osobních počítačů urazil tuto dlouhou cestu za pouhých několik desetiletí a počítače za tu dobu proměnily snad všechny oblasti každodenního života.

Za prvního opravdového předchůdce dnešních počítačů se dá považovat stroj vyvinutý v roce 1946 pro účely americké armády. Byl nazvaný ENIAC a zvládal širokou škálu matematických úkolů. Zatímco první počítač byl velký přes celou místnost a na jeho chlazení bylo potřeba dvou leteckých motorů, už v 70. letech se začínají objevovat tzv. osobní počítače, které se velikostí podobaly těm dnešním. První vyráběly firmy Apple a IBM a jejich operační paměť se pohybovala v řádech kilobajtů. Výkon počítačů od té doby rostl obrovskou rychlostí a zhruba každý rok se zdvojnásobil. Dnešní mobilní telefony tak dosahují přibližně milionkrát většího výkonu než počítače v 70. letech.

Co začalo ve 40. letech jako projekt, který měl americké armádě usnadnit navádění dělostřelectva, se tak o půl století později změnilo v každodennost, bez které je skoro nemožné si dnešní svět představit.