Kaleidoskop: březen 2018

1. 4. 1929 se narodil Milan Kundera, český básník, prozaik a dramatik.

3. 4. 1973 ředitel firmy Motorola Martin Cooper uskutečnil první hovor v pokusné síti mobilních telefonů.

4. 4. 2005 zemřela ilustrátorka dětských knížek Helena Zmatlíková.

4. 4. 1949 byla ve Washingtonu podepsána dohoda o uzavření Severoatlantické smlouvy mezi USA, Kanadou a deseti západoevropskými zeměmi.

4. 4. 1968 byl v USA zastřelen populární vůdce hnutí za občanská práva Martin Luther King. Jeho vrah byl dopaden o dva měsíce později. 

5. 4. 1937 zahájilo svůj provoz letiště Praha – Ruzyně. Do té doby přistávala letadla v Praze pouze příležitostně.

6. 4. 1958 zemřel Vítězslav Nezval, český básník.

6. 4. 1909 Američan Robert Peary dosáhl jako první člověk severního pólu.

7. 4. 1966 se narodila Lucie Bílá, česká zpěvačka s vlastním jménem Hana Zaňáková.

8. 4. 1973 zemřel Pablo Picasso, významný španělský malíř. 

8. 4. 1994 zemřel zpěvák americké rockové skupiny Nirvana – Kurt Cobain.

9. 4. 1970 skončila zlatá éra Beatles, když Paul McCartney kapelu opustil a vydal své sólové album.

12. 4. 2003 zemřel Zdeněk Jirotka, spisovatel, vypravěč, autor humoristických románů. Mezi jeho nejslavnější díla patří Saturnin.

12. 4. 1944 se narodil Karel Kryl, český písničkář a básník .

12. 4. 1961 vyslal Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země prvního kosmonauta na světě Jurije Gagarina. Jeho let v kosmické lodi Vostok I trval 108 minut.

13. 4. 1994 zemřel Rudolf Hrušínský, významný český divadelní a filmový herec.

14. 4. 1922 se narodila Stella Zázvorková, významná česká filmová a divadelní herečka.

15. 4. 1912 se po nárazu do plovoucího ledovce potopil Titanic, největší zaoceánský parník. Titanic plul z britského Southamptonu do New Yorku. Při neštěstí zahynulo přes 1500 cestujících. 

18. 4. 1955 zemřel Albert Einstein, americký vědec německého původu, objevitel teorie relativity.

18. 4. 1937 se narodil Jan Kaplický, český architekt žijící ve Velké Británii. V Česku je známý díky návrhu Národní knihovny v Praze. 

18. 4. 2002 byla síť mobilních telefonů Paegas přejmenována na T-Mobile.

19. 4. 1959 požádal duchovní vůdce Tibetu Dalajláma v Indii o politický azyl. Z Tibetu uprchl před čínskými okupanty.

24. 4. 1949 vznikl na konferenci mládežnických organizací Československý svaz mládeže. Jeho součástí byla i Pionýrská organizace.

25. 4. 1918 se narodila Ella Fitzgerald, americká jazzová zpěvačka. 

25. 4. 1953 představili cambridgeští vědci Francis Crick a James Watson jako první strukturu kyseliny deoxyribonukleové (DNA).

25. 4. 1990 byl na oběžnou dráhu kolem Země – do výšky 600 kilometrů – vynesen Hubbleův teleskop. Jeho prostřednictvím šlo mnohem přesněji než kdykoliv předtím sledovat vesmír. 

26. 4. 1986 došlo v atomové elektrárně Černobyl na Ukrajině k přehřátí jaderného reaktoru a následně k jeho výbuchu. Radioaktivní mrak se šířil střední Evropou. Sovětská vláda se snažila problém bagatelizovat.

30. 4. 1945 spáchal sebevraždu Adolf Hitler, německý nacistický vůdce. 

 


Největší vynálezy

aneb samozřejmosti, které hýbou světem
Vynález, který si tu představíme, zachránil nepochybně nespočet životů. Přesto málokterý z objevů, o nichž tu píšeme, budí v dnešní společnosti takové rozepře jako…

OČKOVÁNÍ
Pravé neštovice, záškrt nebo dětská obrna jsou onemocnění, která mají na svědomí obrovské množství lidských životů. Dnes už jsou tato onemocnění však prakticky vymýcena, a to díky vynálezu očkování.
První předchůdci očkování se objevily v Číně už v 10. stol, kdy lidé vdechovali usušené strupy neštovic, aby došlo k záměrnému nakažení slabší formou nemoci. Podobná metoda se později využívala i v 18. století v Anglii. Průběh nemoci u takto nakažených lidí byl ale stále velice riskantní a mohlo dojít i k úmrtí. Až na konci 18. století si britský lékař Edward Jenner všiml, že lidé, kteří přicházeli často do styku s dobytkem a nakazili se kravskými neštovicemi, téměř nikdy neonemocněli neštovicemi pravými. Průběh kravských neštovic byl navíc daleko mírnější a Jenner proto přišel s nápadem využít tuto kravskou mutaci k očkování. Následnými pokusy se pak potvrdila jeho domněnka, že jednou nakažená osoba se už podruhé nenakazí, a pomocí jím objevené techniky se pravé neštovice postupně podařilo úplně vymýtit.
Prevence založená na vakcinaci se pak v 19. a 20. století začala úspěšně využívat i v boji proti mnoha dalším nebezpečným onemocněním a přispěla k jejich postupnému vymizení.