Jak na online schůzky

Na jaře jsme vyzkoušeli schůzky online a osvědčily se až nečekaně dobře. Výhodou pro mne je, že vedu družinku už starších dětí (11 až 14 let), všichni umí aspoň na základní úrovni ovládat počítač, mají mobil a nepotřebují rodiče, aby jim pomohli se na online schůzky přihlašovat. Navíc s celou družinkou spolehlivě komunikuju už nějaký čas přes WhatsApp (je na to fajn, protože nemá věkové omezení, má ho každé dítě, nezabírá moc místa a je uživatelsky jednoduchý). Tam jsem jim posílala všechny technické informace, odkazy na lvíčovýzvy a na videohovory.

Online schůzky jsme měli každý týden v našem běžném čase na Google Meet (jako Lvíčata máme GSuite). Meet má obrovskou výhodu, že si účastníci nemusí zakládat žádný účet, jenom stačí poslat odkaz. Zároveň má i aplikaci, takže i když třeba někdo neměl přístup k počítači, mohl jít na schůzku na mobilu.

Jako hlavní cíl online schůzek jsem si stanovila udržování blízkých vztahů v kolektivu a stmelování družinky i takhle na dálku. Chtěla jsem vytvořit bezpečné prostředí, kde si můžou děti navzájem sdílet, jak se potýkají s celou tou situací, a zároveň se odreagovat, pokecat si, něco si zahrát. Takže ve finále byly online schůzky o dost volnější než ty offline.

„Internet ale neposloužil jen jako nástroj. Jeho použití hodně nahrávalo tématům informační a mediální gramotnosti. „

I děti tvořily program
Dlouhodobě se snažím podporovat iniciativu dětí při výběru činností a na online schůzkách to fungovalo skoro líp než normálně (dost tomu možná „pomohlo“ to, že jsem neznala skoro žádné online hry, a tak to trochu spadlo na ně – každý dostal prostor nám svojí oblíbenou multiplayer hru ukázat). Takhle nás hodně bavily třeba rádoby online Monopoly (aplikace Business Tour), Golf Battle, Dobyvatel nebo Aktivity online. Některé deskovky se dají převést do online podoby, třeba jsme nafotili kartičky z Černých historek a hráli s nimi, nebo boardgamearena.com převádí deskovky do online rozhraní. Nejvíc nás ale bavilo gartic.io (hra, kde jeden kreslí a ostatní hádají), to jsme hráli furt. 🙂

Mnohem víc než hraní
Internet ale neposloužil jen jako nástroj. Jeho použití hodně nahrávalo tématům informační a mediální gramotnosti. Jednu schůzku jsem třeba postavila na testíku mediální gramotnosti od Jednoho světa na školách (https://mqtester.jsns.cz/) – děti si ho vyplnily, posdíleli jsme si výsledky a pak jsme to společně procházeli a vysvětlovali si, co bylo potřeba, otevřelo to spoustu otázek a fakt jsme tím strávili dvě hodiny (ale asi je to tím, že mě to hodně zajímá a kladu na to dost důraz).

Jinou schůzku jsme věnovali aplikacím, povídali jsme si o tom, jak a k čemu každý z nás mobil a počítač využívá. Sdíleli jsme si tipy na aplikace, které nám přijdou užitečné. Řešili jsme, kolik času trávíme online, kde jsou nějaké hranice (co je a co už není zdravé, co už je netolismus…). Hodně se tou dobou mluvilo o filmu V síti, tak to zase krásně nahrávalo na povídání o (ne)bezpečí na internetu a tak podobně.

Pro každého něco
Celkově musím říct, že to vlastně bylo super, protože většinu času se děti v naší činnosti snažíme od mobilů držet dál a ukazovat jim svět venku, takhle zase ony mně ukázaly jejich online svět a třeba právě ty děti, které se normálně tolik nezapojují a moc nevynikají, tak se zapojovaly výrazně víc a bylo vidět, že ví spoustu zajímavých věcí. 🙂

Jeden tip na závěr: Na jedné schůzce jsem chtěla použít online šifrovačku, ale nějak jsme se k tomu nikdy nedostali – každopádně tahle vypadala dobře: https://trails.cryptomania.cz/trail/dopis/

Aga, 68. PS Lvíčata