Genderová perspektiva podporuje férový přístup a možnost volby

Pojem gender slýcháme z médií v různých významech, někdy mylných. Proto začnu od podlahy a vysvětlím, co vlastně tento pojem znamená a k čemu nám může i v Pionýru být dobrý. Gender (čti džendr) popisuje společenské role a představy spojené s ženstvím/mužstvím. Umožňuje nám vidět, jaké vlastnosti jsou připisované mužům a jaké ženám, co se od nich očekává, nebo jaké jsou mocenské vztahy v určité společnosti.

Hračky, oblečení, knihy, zájmy, volba povolání, to všechno jsou věci, u kterých má společnost tendenci určovat, co je vhodné pro holky a co pro kluky. Dívky oceňujeme, když jsou tiché a poslušné, a učíme je pečovat o ostatní. Chlapcům tolerujeme agresivní chování s pochybným zdůvodněním, že „kluci už jsou takoví“. Projevy citlivosti nevítáme, protože „správný chlap nebrečí“ a není „jako holka“. Toto dělení omezuje možnost volby a prostor pro seberealizaci dětí. Často také podvědomě nadřazujeme „klučičí“ činnosti a vlastnosti nad ty „holčičí“. Genderové stereotypy jsou jednou z příčin nerovností mezi ženami a muži v různých oblastech života (jako je násilí, chudoba, mzdy, zastoupení v některých profesích atd.).

Na rozdíl od biologických pohlavních znaků jsou genderové škatulky utvářeny společností, a tudíž se mohou lišit napříč kulturami i v čase. Dnes by se mohlo zdát, že růžová a modrá jsou typické holčičí/klučičí barvy od nepaměti, nicméně ještě počátkem 20. století to bylo naopak. Programátorky tehdy byly převážně ženy a učitelství bylo mužská profese. V některých kulturách rozlišují kromě žen a mužů i „třetí pohlaví“ (např. hidžry v Indii).

I přes jistou proměnlivost je gender velmi silnou škatulkou, která nám už od dětství vymezuje, co (ne)můžeme dělat. Představy o tom, co je správné, se týkají nejen genderových identit a rolí, ale také sexuální orientace. Když se chováme podle očekávání, společnost nás za to odměňuje. Když překročíme pravidla hry, jsme potrestáni. Ta hra přitom není férová, protože holky a kluci v ní mají jiná pravidla a často i jinou startovní pozici. Chceme-li být féroví, musíme se nejdřív ze všeho naučit tyto rozdíly a stereotypy vnímat. A v tom nám pomůže genderově citlivá výchova a vzdělávání.

Bára Nechanická