ENVIRO pro činnost 3: ovzduší a klimatická změna

Venku přituhuje a přibývá rán, kdy za okny místo jasného slunce spatřujeme jen šedivou mlhu valící se městem. Je to tady zase – smogová sezóna. Co to ale znamená a kde se smog vlastně bere? A souvisí to nějak s klimatickou změnou? To jsou otázky, na které se pokusí odpovědět další díl našeho seriálu a o kterých si s dětmi můžete popovídat třeba i při online schůzkách.

OVZDUŠÍ

Byly to právě smog a touha po čistém ovzduší, které týden před sametovou revolucí vyhnaly do ulic na Teplicku na tisíc lidí a staly se tak předzvěstí pádu komunistického režimu v Československu. Od té doby se kvalita ovzduší hlavně díky investicím do filtračních zařízení výrazně zlepšila. Měření na mnoha místech ale každoročně stále překračují povolené limity, často i několikanásobně, a v porovnání s ostatními evropskými zeměmi máme ještě co dohánět.

Kvalita ovzduší se odvíjí od koncentrace škodlivých pevných částic a látek. Z hlediska dopadu na lidské zdraví jsou za nejvýznamnější znečišťující látky považovány jemné prachové částice PM10 a PM2,5, karcinogenní uhlovodík benzo[a]pyren a oxid dusičitý. A právě velké množství těchto látek bývá příčinou vyhlašování tzv. smogových situací. Těch bylo v roce 2018 vyhlášeno celkem 22, 10 kvůli zvýšené koncentraci PM10 hlavně v únoru a březnu a 12 kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu v červenci a srpnu.

Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména na uhlí), která produkují 98 % benzo[a]pyrenu a jsou jedním z hlavních zdrojů prachových částic společně s uhelnými elektrárnami a teplárnami. Ve velkých městech, především v Praze a v Brně je pak významným znečišťovatelem doprava.

Dýchat čistý vzduch tak ani třicet jedna let po revoluci není standard. Přitom znečištěné ovzduší způsobuje onemocnění dýchacího ústrojí, srdce a cév a podle odhadů vede k přibližně 11 000 předčasných úmrtí ročně.

Není smog jako smog
Slovo smog označuje spojení anglických slov smoke a fog, tedy kouř a mlha. Rozlišujeme dva typy smogu. Zimní (londýnský) vzniká při teplotní inverzi a je zpravidla způsoben vysokými koncentracemi pevných částic ze spalování fosilních paliv, ať už v průmyslových oblastech, místech s hustou dopravou či z lokálních topenišť. Oproti tomu letní (losangeleský) smog vzniká při spalování paliv za horkého počasí. Pokud je oblak spalin (především z dopravy a uhelných elektráren) vystaven intenzivnímu slunečnímu záření, dochází k tvorbě zdraví ohrožujícího přízemního ozónu.

Klimatická změna

Doprava, průmysl, energetika a další jsou odvětví, která v současnosti stojí nejen za znečištěným ovzduším, ale i za stále se prohlubující klimatickou krizí, proto je potřeba neskončit povídání jen u smogu, ale jít ještě o krok dál. A co že ta klimatická změna (nebo také klimatická krize, nouze) vlastně je?

Změny klimatu nejsou nic nového, v minulosti se odehrály už několikrát. Nikdy ale nebyly tak rychlé jako dnes. Průměrná globální teplota vzduchu od začátku průmyslové revoluce, tedy za posledních 200 let, stoupla o zhruba 1 °C, a dále stoupá. Pro řadu lidí, rostlin i živočichů mohou být tak rychlé změny fatální a spoustu z nich už nyní ohrožují sucha, povodně, zvyšující se hladina oceánů a extrémní výkyvy počasí. Hlavní příčinou klimatické změny je zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, především CO2 vzniklých při spalování fosilních paliv.

Abychom dostáli závazku Pařížské dohody (tedy udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí), ke kterému jsme se stejně jako dalších 194 zemí světa v roce 2015 upsali, musíme se co nejrychleji zbavit závislosti na fosilních palivech, tedy na uhlí, ropě a zemním plynu. Fosilní zdroje energie přitom využíváme každý den – když topíme, využíváme elektřinu, jezdíme auty (i auta na el. pohon zatím čerpají elektřinu z uhlí). Jakým způsobem toho dosáhnout, je v současnosti předmětem mnoha sporů. Je ale zřejmé, že bez systémových změn a ochoty politiků klimatickou krizi aktivně řešit, je šance na změnu jen malá.

Skleníkový efekt
Skleníkový efekt je přirozený jev, bez kterého by nebyl život na planetě možný. Skleníkové plyny pomáhají ohřívat Zemi tím, že pohlcují záření odrážející se od povrchu Země, a tím oteplují okolní vzduch. Lidská činnost, především spalování fosilních paliv a kácení lesů, ovšem skleníkový efekt zesiluje, což způsobuje globální oteplování.

Náměty na činnost:

Je třeba si uvědomit, že klimatická změna je komplexní problém. Naše snaha by v tomto směru proto měla být dlouhodobá, cílená a s dostatkem času na diskuze. (Více o tom, jak učit o klimatu najdete např. v Mozaice 2019/20 č. 10). Následující aktivity by tak měly sloužit spíše jako vodítko či prostředek k diskuzi. Dobré nicméně je, že v malých obměnách se dají realizovat i distančně, takže hurá na ně! J

Skleníkový efekt snadno a rychle – pokus (zdroj: Sdružení TEREZA)

Cíl: pochopení a vyzkoušení toho, jak funguje skleníkový efekt
Věk: 1. a 2. stupeň ZŠ
Potřeby: tři zavařovací sklenice s provrtaným uzávěrem na závit, neprodyšná lepicí páska, 3 nafukovací balonky různých barev, provázky na zavázání balonků, pumpička, půllitrová láhev skleněná, kypřicí prášek, ocet, brčko, digitální teploměr

Popis: Děti rozdělte do skupin nebo si pokus každý může vyzkoušet doma s rodiči. Pokyny jsou následující: Do víček vyvrtejte předem dírku, kterou potom půjde prostrčit konec teploměru (nejlépe digitálního, který měří rychle). Poté nafoukněte jeden balonek pumpičkou (v něm bude obsažen vzduch, který normálně dýcháme). Druhý balonek nafoukněte vlastním dechem (vydechovaný vzduch obsahuje větší množství CO2 než vzduch, který dýcháme). Třetí balonek nafoukněte čistým CO2. To uděláte tak, že do přibližně půllitrové láhve nasypete jedno balení kypřicího prášku a přilijete k tomu ocet (zhruba do poloviny objemu láhve). Rychle na hrdlo láhve navléknete balonek a láhví budete lehce třepat.

Poté postupně pomocí brčka vypusťte plyn z jednotlivých balonků do sklenic (brčko prostrčte otvorem ve víčku a poté ho rychle zalepte). Označte, jaký plyn je v jednotlivých nádobách. Ty pak umístěte někam na sluníčko a nechte je tam stát do následujícího dne. Druhý den nebo na další schůzce dokončete pokus tím, že provedete měření teploty v jednotlivých sklenicích skrz vyvrtanou dírku. (Teplota by měla růst se zvyšující se koncentrací).

Mezinárodní klimatická konference – rolová hra (zdroj: Sdružení TEREZA)

Cíl: poznání a pochopení různých pohledů na klimatickou změnu a jejich aktérů
Věk: 13+, min. 10 hráčů

Pomůcky: vytištěné materiály, balonky (nafukovací, pěnové, či jiné)

Popis: každý jednotlivec nebo skupina (jestliže je více než 10 hráčů) si na začátku hry vylosuje jednu z rolí (Cestovní kancelář, Klimatická hlídka, Vláda Bangladéše, Pojišťovací agentura, Německá vláda, Vláda USA, Etiopská rolnice, Čínská vláda, Američanka v domácnosti, Česká vláda) a dostane popis své role, který si nastuduje. Na začátku hry pak každý napřed představí sám sebe a své zájmy, vedoucí představuje ve hře OSN. Dále vedoucí vysvětlí, že každá skupina musí každých pět minut vypustit své emise (balonky) do předem nakresleného kruhu uprostřed místnosti podle počtu uvedeného ve svém popisu. Poté vedoucí sdělí, že brzy následuje velká klimatická konference, přičemž:
A. Skupiny se musí držet svých vlastních hospodářských, politických, ekologických či společenských zájmů. To znamená, že skupiny, které chtějí omezit své emise, musí jasně vysvětlit, jak tohoto cíle dosáhnou.
B. Musí dojít k dohodě, jak by mohly být emise skleníkových plynů sníženy o nejméně 20 %.

C. Skupiny zasažené klimatickými změnami by měly dostat finanční vyrovnání škod.

Následuje čas na vyjednávání a dohody mezi jednotlivými skupinami, který povede k naplnění těchto cílů. Každých pět minut vedoucí vyhlásí nové události, které ovlivnily jednotlivé skupiny (cesty, povodně, tornáda…). V druhé fázi hry následuje konference, kde každá skupina bude mít přesně dvě minuty na to, aby představila svá stanoviska. Konferenci moderuje vedoucí a jejím cílem by mělo být představení společné dohody o snížení emisí. V poslední fázi následuje reflexe celé aktivity a diskuze o problému.

Kompletní popis aktivity, jednotlivých rolí atd. najdete na: ekoskola.cz/_files/userfiles/Materialy/9-Klimaticke-zmyny.pdf (str. 118)

Jak čistý vzduch je v mém okolí?

Cíl: zjistit, jaký vzduch dýcháme a co je to smog
Věk: 2. stupeň ZŠ

Popis: Zadejte dětem za úkol např. do příští online schůzky, aby si vyhledaly, kde je v jejich okolí měřící stanice ovzduší (např. na portal.chmi.cz, nebo v aplikaci SmogAlarm), jaké znečišťující látky se v ní měří a zda jsou zde překročeny nějaké limity. Na (online) schůzce pak můžete porovnat nejen různé měřící stanice, ale také údaje z různých dnů a fází dne a popovídat si o tom, co znečištění ovzduší způsobuje, jak v něm chránit sebe i blízké (krátké, ale intenzivní větrání, omezit fyzicky namáhavé aktivity venku hlavně ráno a večer, nepřetápět byty…) a jak proti němu bojovat (využívat MHD místo aut, topit kvalitním topivem atd.)

Více námětů:
Dokument Krajina v tísni
Online kurz pro pedagogy o klimatické změně (zdarma): https://kurz-klimazmena.clovekvtisni.cz/
Web: www.faktaoklimatu.cz (spousta grafů a materiálů ke klimatické změně)
Web: www.klimatickakoalice.cz (základní info o změně klimatu přehledně)

Zdroje:
Zpráva o stavu ŽP, Znečištění ovzduší v České republice (dokument Hnutí Duha), projekt Ekoškola

Tirís