Druhé osamostatnění Pionýra

V tomto článku budu psát o druhém „osamostatnění Pionýra“. Píši v uvozovkách, protože bych rád toto spojení zařadil jako běžné pojmenování situací, které Pionýr prodělal v letech 1968 a 1990. V obou případech se přeměnil z podřízené dětské části svazu mládeže v samostatnou organizaci s možností členství všech věkových kategorií a s vlastním demokratickým řízením. To je základní rys změny. Že v obou případech vedl k poklesu členské základny a k hledání společných ideových i organizačních prvků, je logickým důsledkem této proměny. Toto slovní spojení v sobě díky přesné popisnosti neevokuje vznik z ničeho (jako v případě slova „obnovení“), ani popis, který by na lidi mohl působit lživě. („Vždyť přece v roce 1989 Pionýr existoval, ‘sem do něj jako malej chodil.“)

 

Začátek

Osamostatnění Pionýra se přímo odvíjí od změny režimu v Československé republice. Pro Pionýr začíná ale o trochu dříve. 11. – 12. listopadu 1989 se konala celostátní konference Socialistického svazu mládeže. O pionýrské organizaci se na té konferenci mluvilo hlavně v sekci „Děti a jejich organizace“. V této sekci se probíralo mnoho témat. K těm stěžejním patřil podíl dětí na řízení organizace, personální zajištění činnosti, vztah mezi PO a SSM a materiálně-technické zázemí pro činnost. Zásadní pro celý SSM však bylo nastolení směru k upuštění od „monopolu na mládež“.

Pak přišel 17. listopad a věci nabraly rychlý spád. Už 22. listopadu byla zrušena z ústavy vedoucí úloha KSČ. 10. prosince byla jmenována nová vláda a 29. prosince byl prezidentem jmenován Václav Havel. Základní proměna zřízení za měsíc a půl.

V Pionýru se věci děly poněkud pomaleji. Akčně působily hlavně Praha a Brno. Některé pražské skupiny vyzývaly vedoucí představitele PO SSM k okamžité abdikaci, ale k tomu nemohlo dojít, bylo třeba smysluplně předat záležitosti novým, řádně zvoleným lidem. Proto 29. listopadu představenstvo Ústřední rada PO SSM rozhodla o ustavení skupin pracujících na přípravě nových základních dokumentů organizace a změnila program připravovaného jednání ÚR PO SSM. 4. prosince se tedy sešla Ústřední rada PO SSM, aby projednala další postup. Byl schválen dokument „Postup ÚR PO SSM do mimořádné konference“ a hlavně předloženy první návrhy nových programových a organizačních dokumentů – dále vypuštěné do organizace.

Organizací další měsíc vládla diskuze nad novými dokumenty. Probíhala snad na všech stupních a odrazila velký zájem o dění v Pionýru. Vzniklo více různých připomínkových poznámek a dokumentů, z nichž snad nejzajímavějším je dokument „Kritický hlas k Návrhu nových dokumentů Pionýrské organizace SSM,“ předložený představiteli Pionýra z let 1968 až 1970, který upozorňoval na některé důležité aspekty z minulosti i předjímal některé budoucí skutečnosti.

 

Mimořádná celostátní konference pionýrských pracovníků

20. ledna 1990 se konala v Brně Mimořádná celostátní konference pionýrských pracovníků. Z 437 delegátů bylo přítomno 414. Takto vysoká účast jasně ukazuje, jaký byl zájem posunout Pionýr dál. Anketa konaná před zahájením konference ukázala zájem pokračovat v práci s dětmi a shodu ohledně jejího základního rámce. Tato anketa však konferenci samotnou nikterak neurychlila. Proces schvalování byl vleklý a kolem téměř každé věty v projednávaných dokumentech se vedla zdlouhavá debata. Konference pokračovala do noci a konec se přehoupl až do začátku dalšího dne.

Hlavní závěry konference:

  • Organizace ponese název Pionýr/Pionier.
  • Byly schváleny Prozatímní program a stanovy.
  • Byly zvoleny nové orgány včetně Přípravné federální rady Pionýra (PFRP).
  • Bylo rozhodnuto o osamostatnění Pionýra a v tomto směru byl vyzván mimořádný sjezd SSM, aby tomu bez odkladu napomohl.

Co na konferenci nebylo dořešené a ovlivnilo to průběh v celém roce? Hlavně chyběly organizační postupy. Nepadlo rozhodnutí o symbolice a zůstala nezodpovězena otázka profesionálních vedoucích pionýrských skupin. (Zodpovědět tuto otázku však nebylo v kompetenci konference.)

Výsledek je ale jasný 20. leden 1990 je navždy dnem osamostatnění Pionýra.

Radovan Mlejnek