Druhá říše fantazie

V minulé Mozaice jsme si povídali s autorkou celotáborové hry Hraj, džungle čeká, která vyhrála v soutěži etapových her za rok 2019. Druhé místo získala hra Země fantazie od Pionýrské skupiny Švermováček – a její autorka Zuzana Pochmanová odpovídala na naše otázky tentokrát.

Můžeš říci něco o vaší etapovce, trochu ji čtenářům představit?
My jsme si řekli, že chceme vymyslet svůj vlastní fantasy svět. Vymysleli jsme zemi Fantazie. Není to úplně originální název – ok uznávám. Jak bych to shrnula jednoduše? Příběh je docela složitý. Z toho jsme se do budoucna poučili, že základní příběh nesmí být tolik složitý. Aby to děti chápaly a zároveň to chápali i vedoucí – co si budeme povídat. Na druhou stranu to byl náš první kompletně vymyšlený příběh. Bylo to o tom, že existuje země Fantazie, která se dělí na 11 říší, žije v ní mnoho klanů a různých bytostí. V době, kdy se odehrával náš příběh, vládne klan víl a nejstarší víla Amora. Vládnoucí klan žije ve městě Midd uprostřed říše. Vládnoucí klan má mimo jiné na starost hlavně péči o kouzelný posvátný kámen Lapis, který dává život celé Fantasii. Jednoho dne se mezi vílami narodilo zvláštní stvoření. Nic takového nikdy neviděly. Bylo úplně jiné než všechny ostatní. Amora vílám poradila Stvoření držet v nejpřísněji střežené části Middu – ve velké bílé budově uprostřed města, kde mimo jiné leží i kámen Lapis. Jedině tak bude pod dohledem. Jednoho dne se ale něco stane a kámen se ztratí.

Napsali jsme před táborem dětem dopis, že jsou Fantaziané a prosíme je o pomoc, aby nám pomohly najít Lapis a zachránit říši Fantazie. Takže celotáborovka je o tom, že se hledá Lapis. Cestuje se různými říšemi. Byla tam vodní, lesní, cukrátková, ohňová, ledová a další. A děti se každý den probudily v jiné říši. K tomu byla přizpůsobená výzdoba tábora. Máme na táboře terasu, která byla vždycky vyzdobená v duchu té říše. Vše je to shrnuté v dopise, který děti dostanou před táborem. Po příjezdu na tábor jsme jim vše vysvětlili, zahráli scénku o tom, jak se všechno stalo, o tom, jak zmizel Lapis a tak. Aby se v tom líp zorientovaly a připomněl se jim obsah dopisu. Asi v půlce tábora zjistí, že všechno není úplně tak, jak to vypadá, a na konci se ukáže, že Amora, ta víla, která je povolala k pomoci, celou dobu není Amora, ale že Amora je někde zavřená a Stvoření se přeměnilo na Amoru. No a to jsem vysvětlila asi hrozně složitě.

Co zajímavého čtenář najde ve vaší etapovce, proč by po ní měl sáhnout?
No rozhodně pokud si to někdo vezme, doporučuji si zjednodušit ten příběh, z toho jsme se poučili pro další roky. Myslím si, že je to hlavě zajímavé téma. Není to Harry Potter, není to okoukané z knížky ani filmu. Je to původní vymyšlená zápletka. Takže proto. A je to takové různorodé, jsou tam víly a různé říše a to je fajn. Každý se v tom najde. Malá holčička se najde ve vílách a kluci se najdou v ohňové říši a tak.

Jak to probíhá u vás na táboře organizačně?
My neděláme to, že každý z vedoucích by měl připravený svůj den, to jsme dělali dřív. Teď každý vedoucí odevzdal plus mínus čtyři hry dovnitř a čtyři hry ven. Pak jsme to poskládali tak, aby tam za sebou nebyly lístečkové hry, stanoviště, celý den běhací hry a tak. Aby to bylo různorodé. Každý člověk si vymyslí hru, v programu u sebe to máme sepsané, takže víme, čí hra je. Vedoucí pak vysvětluje tu hru dětem, stará se, aby dopadla. Co se týče denního programu, tak je to většinou na mně jako na programákovi lomeno hlavasovi, prostě abych vedla nástupy, hlídala to, že hra je připravená, a hlídala vedoucí, aby byli tam, kde mají, děti hlídala a tak. Takže občas je to docela náročný. Ale tím, že jsme skvělá banda, tak si to tak nějak všechno sedlo a myslím si, že rok od roku to funguje líp a líp.

Příběh a hry jste tedy vymýšleli v jakém pořadí?
Měli jsme nejdřív vymyšlený příběh a na to jsme šroubovali hry. Byla nějaká základní dějová linka, věděli jsme, že v půlce tábora mají děti přijít na to, že je tam něco špatně, že to není všechno úplně, jak to vypadá, takže na to byla našroubovaná hra, na začátek a na konec. Máme třeba pět hlavních bodů a ostatní hry se přizpůsobují ději.

Takže lidi nevymýšleli hry podle děje, ale pak se k tomu ději upravily?
Jo… Tak samozřejmě hra musí být napasovaná na to, aby se to tam dalo hrát, ale myslím si, že skoro každou hru napasuješ do děje, jak potřebuješ. Takže prostě ty základní zlomové body, které tam byly, tak na to se vymýšlely speciální hry. Potom se tomu ději ty ostatní přizpůsobovaly.

Co plánujete na tento rok?
Máme vymyšlený svůj vlastní detektivní příběh. Zrovna minulý víkend jsme to dávali dohromady, jak to půjde po sobě, ty hry a místa, kde se to bude hrát, a tak.

ptal se Radovan