Demokracie je diskuze.

Jeden z nejcitovanějších výroků T. G. Masaryka – má pochopitelně svoji historii a konkrétní souvislosti. Za pikantní je možné považovat, že ho pronesl na shromáždění zcela autoritativní složky společnosti, kde vše funguje na rozkaz a řády, předpisy jsou úplně na všechno, ano – na shromáždění důstojníků a poddůstojníků československé armády, v roce 1919.

Uvedený výrok se potom nezřídka tradoval i v podobě aforismu, zkrátka doslova zlidověl. Onen projev ovšem, pochopitelně, pokračoval dále: „… Musíte přes rozdíly politické žít kamarádsky. Naučit se respektovat cizí mínění, vyslechnout důvody. Vy se můžete mezi sebou pohádat, ale vždy jako kamarádi, kterým jde o věc.“

Chápu, že v titulku citovaná věta, má sama o sobě hluboký význam – ten je ovšem tím silnější, čím více vnímáme adresáty oné promluvy a její širší zarámování. Netoliko onu jednu větu, která nabývá v různých historických okamžicích stále nové souvislosti. A je pořád a stále aktuální a obsažná.

Například současné dění ve společnosti je plné kategorických soudů a bezpodmínečných pravd. Slyšíme jich právě v těchto dnech tolik, že by možná nebylo od věci „upustit trochu páry“ a hovořit spolu. Jakkoli diskuze (a ani demokracie) nemůže být bezbřehá, být uzavřen ve své bublině a nerespektovat jiné názory je až děsivé. Je velmi důležité učit se poslouchat, vnímat, ale též rozumně oponovat sebestředně uzavřeným sdělovačům nesporných a jedině správných pravd, vést dialog. To je diskuze, a také demokracie.

Martin