Co je dobrovolnictví?

Ideál Pionýra: POMOC… je svým způsobem zhmotnění přirozené lidské potřeby pomáhat ostatním, doklad vnímání tradičních humanistických hodnot, drobné popření konzumního způsobu života či jen prostého spotřebovávání a naopak podpora a rozvoj prosté občanské ctnosti: pomoci jinému. Dobrovolnictví je potom vědomá nadstavba onoho přirozeného principu nehledět si jen sebe sama.
Pokud bychom za každou cenu chtěli nějakou definici, můžeme využít tuto základní: Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu.

Pokud by se podařilo spočítat celkový přínos dobrovolnické činnosti, kdy jsou každoročně odpracovány statisíce hodin zdarma, vybrány při finančních či věcných sbírkách značné objemy, rozhodně lze konstatovat, že jde o zcela výjimečný přínos pro společnost. Zisk přispívající obecně ke zvýšení kvality života, ale rovněž přinášející – jakkoli zdánlivě nevnímaný – užitek i pro samotného dobrovolníka. A nejde „jen“ o často nedocenitelný dobrý pocit z odvedené práce, ale o získávání zkušeností a nezřídka i přátelství. Nepůsobí to tak na první pohled, ale dobrovolnická činnost významně přispívá k rozvoji schopností a zkušeností dobrovolníka samotného.

Dobrovolnictví a zákon
Dobrovolnictví má oporu i v právním řádu. Předně jde o zákon o dobrovolnické službě (z. č. 198/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů), třebaže tento řeší otázku organizovaného dobrovolnictví pro tzv. akreditované programy. Vedle něj je pojem dobrovolník vymezen dále například i v zákonu o sociálních službách (z. č. 108/2006 Sb. v platném znění) či v podzákonných normách – jako jsou metodická doporučení ministerstev. Počítá s ní i občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb.), který hovoří o občanské výpomoci, což je neformální dobrovolnictví. Platí zkrátka, že dobrovolnictví se stává i zcela formálně součástí naší společnosti. Pro mnoho lidí přirozenou, byť třeba ne vždy doceňovanou složkou.

Tvářnost dobrovolnictví
Dobrovolnická práce má mnoho podob. Patří mezi ně:

  • Občanská participace, což je méně tradiční vnímání dobrovolnictví, spočívající v podpisu petice, účasti na veřejné schůzi a jiné. Tato forma má opravdu někdy rozporné vnímání, protože se může prolínat se stranicko-politickým aktivismem. Přesto je i tato činnost občas jako dobrovolnictví vnímána, což jiným formám dobrovolnické práce v očích lidí spíše škodí.
  • Dobrovolná občanská výpomoc (již zmíněno, že na ni pamatuje i občanský zákoník formou občanskoprávní smlouvy), kdy může jít o pomoc sousedovi s vyhrabáním zahrady (třeba kvůli jeho nemoci nebo prostě jen chuti pobýt na čerstvém vzduchu) bez jakékoli protislužby či úhrady. Jde právě o ono neformální dobrovolnictví – čili neplacenou pomoc jednotlivce sousedům, obci, přírodě… (vlastně komukoli mimo rodinu).
  • Formální dobrovolnictví, což je organizovaná ovšem neplacená pomoc prostřednictvím nějaké organizace (např. spolku) ve prospěch ostatních lidí či služeb.

Formální dobrovolnictví má dále množství dalších zacílení i forem a z toho plynoucí pestrost – působnost dobrovolníků je nesmírně rozmanitá:

  • Sociální a zdravotní činnost, což je pomoc osobám se zdravotním postižením, seniorům či sociálně znevýhodněným.
  • Kulturní oblast, která nabízí spolupodíl při obnově památek či pořádání kulturních akcí…
  • Humanitární pomoc využívaná především při živelných katastrofách.
  • Konzultační aktivity, za nimiž se skrývá podpora poradenstvím, vedením účetnictví, překladatelství (nezřídka poskytované virtuálně – prostřednictvím internetu).
  • Dobrovolnictví z komerčních firem, kdy například zaměstnanci jdou na jednorázovou akci – jeden den v roce pomáhat vybrané organizaci.
  • Ochrana lidských práv obětí trestných činů, uprchlíků či jiných znevýhodněných skupin.
  • Ochrana přírody – lhostejno jestli obnova lesa či péče o čistotu krajiny…
  • Výchova a vzdělávání ve volném čase či při sportu.

Právě poslední odrážka je naše parketa, ale dobrovolnictví se tak snadno rozdělit nedá, jeho různé podoby se často – a v Pionýru dvojnásob – prolínají mimo jiné i proto, že kdo má chuť pomáhat, tak na podobné členění nehledí, ale hledá, kde přiložit ruku k dílu. O tom ale už na dalších stránkách.