Znaky řemesel

Potřeba spolupráce, podpory, výměny zkušeností se již v dávné době projevila i mezi řemeslníky. Proto začali vytvářet sdružení – cechy. Ty žily jednak vnitřním životem a měly potřebu prezentovat cech i příslušné řemeslo na veřejnosti. Souviselo to rovněž s potřebou orientace ve městě a informováním veřejnosti – formou vývěsního štítu – že právě zde je k dostání konkrétní služba, věc…

Spolupráce řemeslníků v cechu s sebou nesla nesporné výhody – spojení sil snáze vylučovalo cizí konkurenci, sloužilo k dohodnutí cen, vymezení kvality a třeba i plynulejšímu zásobování jednotlivými výrobky či shánění zdrojů pro výrobu. Svoji praktickou roli v tom sehrála i obecní (městská) správa, která chtěla v obcích záležitosti účelně zorganizované. Nezanedbatelnou oblastí cechovní činnosti byla i propagace, ať již výše zmíněná orientační či cechovně-symbolická. Její vývoj byl postupný a leckdy i složitý, nakonec lze uvést, že v symbolech řemesel se promítají čtyři prvky:

  • Nářadí a pracovní pomůcky příslušného řemesla
  • Typické výrobky
  • Materiál a suroviny používané v daném řemesle
  • Patron řemesla či řemeslníků, případně jeho atributy

Cechy přežily staletí, v 19. století byly vytlačeny industrializací a celkovými společenskými změnami, ale znaky řemesel po nich zůstaly, byť jen v určité symbolické J rovině. Přinejmenším jako doklad tvořivosti.

Martin