Výchova k dobrovolnictví

Pionýr je založen na práci dobrovolníků. Bez ní by se jeho aktivity nedaly uskutečnit. Výchova k dobrovolné práci je proto pro nás otázkou života – tedy zachování životaschopnosti organizace. Jsme v tomto výchovném působení úspěšní?

Motivy dobrovolnosti
Z průzkumů na celoevropské úrovni vyplývá, že 44 % mladých lidí je ochotno pracovat jako dobrovolníci. Řada ale o konkrétní příležitosti neví. Motivací k dobrovolné činnosti je třeba možnost seberealizace, být pro někoho důležitý, být užitečný nebo získat zajímavé příležitosti – setkat se s významnými lidmi (to platí třeba pro pomocníky na velkých sportovních akcích). Pro děti může role dobrovolníka na akci znamenat novou zkušenost či příležitost. Možnost ukázat, že něco dovedou. V tomto směru trochu navazujeme na minulé povídání o výchově při otevřených akcích.

Dvě roviny prospěšnosti
Společensky nejvíce oceňovanou je obecně prospěšná práce. Když třeba oddíl uklízí les, vyčistí studánku, zapojí se do projektu 72 hodin (organizovaného Českou radou dětí a mládeže). Pocit, že jsme vykonali něco pro ostatní, můžeme ještě silněji zažít, pokud dobrovolně poskytujeme pomoc lidem (nebo i zvířatům), kteří ji v nouzi potřebují. Touto cestou bývá vybudován dlouhodobý vztah nejen ke konkrétním osobám, ale především k dobrovolné práci vůbec.

V případě Pionýra (a spolků našeho typu) jde ale přece jen o něco trochu jiného. Na první pohled jde o práci především pro členy – tedy zdánlivě jde o vzájemnou prospěšnost jedinců (členů organizace). Je tomu ale opravdu tak? Vedoucí oddílů se dobrovolně zavazují organizovat činnost a pomáhají dětem naplňovat jejich potřeby a nemají přitom očekávání, že děti budou tuto pomoc opětovat. Naopak svým výchovným působením přispívají k rozvoji osobností, které budou přínosem pro celou společnost. Nám uvnitř spolků asi nemusíme vysvětlovat, co pro společenský prospěch děláme. Veřejnosti však často náš přínos uniká, nerozumí mu nebo je k němu dokonce úplně „hluchá“.

Ideál Pomoc – Pionýr pomáhá ostatním nezištně a z přesvědčení.

Kudy tedy k dobrovolníkovi?
Cesta už byla naznačena. Začít musíme od malých krůčků pomoci třeba na otevřených akcích, vyzkoušet můžeme projekt 72 hodin. Můžeme se ale také pokusit o zapojení dětí do přípravy a organizace činnosti oddílu. Chceme-li, aby děti našly smysl v dobrovolné práci pro své vrstevníky, mladší kamarády, pro Pionýr jako celek, musí tuto činnost nejprve poznat. K tomu je ale potřeba vytvořit potřebné příležitosti, najít každému jeho pole působnosti. Nabízenou cestou může být třeba (na oblastních poradách aktuálně zmiňovaný a probíraný) družinový systém, který ještě stále v některých oddílech funguje. To je ale spíše na další pokračování našeho seriálu.

Program Pionýra: Vychováváme k dobrovolnictví.

Co pohání dobrovolníky?
Práce s motivací obecně není jednoduchá věc. Co je pro někoho významným motorem k činnosti, jinému se může zdát zcela nezajímavé. Vysledovat můžeme několik různých motivů, které jsou pro dobrovolníky důležité. Ty materiálně založené napoprvé získáme třeba tím, že obdrží pořadatelské tričko, placku nebo propagační náramek organizace. Možná se ale přitom ztotožní s účelem organizace a budou chtít přispět k úspěchu akce či spolku. Pro jiné jde o smysluplné naplnění volného času – mají pocit, že odpoledne strávené pomocí na akci nepromarnili. Další druh motivace je ryze osobní – jde o to ukázat se, předat kus sebe, uplatnit se… Hodně lidí dá také na to, že do toho jdou společně s kamarády, s partou…

Máme-li tedy u dětí posílit jejich vztah k dobrovolné práci, musíme dbát na to, aby se při jejich dobrovolničení dostavilo to, na co se těšily, co očekávaly. Pamatujme proto, že je nutné naplnit celé spektrum očekávání, jinak příště pomoci už nepřijdou.

Vyzkoušejte také metodický list Dobrovolnictví na: www.pionyr.cz/inspirace/hry-a-aktivity

Hodnota dobrovolné práce
Závěrem si dovolíme poznámku z trochu jiného soudku, a to přímo ekonomickou. Jestliže se za dobrovolnou práci neplatí, snadno by se řeklo, že je zadarmo. Není, i když to tak třeba vypadá. V každém případě musí dobrovolníci věnovat svůj čas a někdy i nemalé úsilí. Česká rada dětí a mládeže se v uplynulých letech pokusila ocenit práci dobrovolníka (s ohledem nejen na čas, ale i odbornost práce). Poměrně náročnou metodou pak vyměřila, že jedna hodina práce dobrovolníka vychází asi na 143 Kč. Což asi leckoho překvapí. Tato hodnota se pak přidává v podstatě ke každé činnosti, kterou organizace vykonávají. Je proto na místě dobrovolníkům za jejich práci poděkovat, ale především jim nevytvářet zbytečné překážky pro jejich činnost.

 

Zamyslete se:

  • Mohou se děti ve vašem oddíle rozvíjet jako dobrovolníci?
  • Jak se mohou zapojit do organizování činnosti?
  • Mají možnost uskutečňovat svoje nápady?
  • Máte na skupině nebo v oddíle způsob, jak ocenit práci dobrovolníků?
  • Uvažovali jste o zapojení do některého z dobrovolnických projektů.
  • Co dobrovolná činnost dětem a vám přináší?
  • A co dospělí, kteří nemají čas na pravidelnou činnost? Věnují se všichni nějaké dobrovolné činnosti alespoň příležitostně? Jsou v tomto směru příkladem?

72 hodin
Projekt České rady dětí a mládeže. Dobrovolníci si stanoví úkol, kterému se během víkendu (zpravidla v první polovině října) věnují. Pomoc může směřovat ve prospěch lidí, přírody či místa, kde žijete.
www.72hodin.cz

Zdravá Pionýrská krev
Projekt zaměřený na získávání dobrovolných dárců krve a kostní dřeně z řad vedoucích Pionýra.
www.pionyr.cz/cinnost/projekty/zdravapionyrskakrev


Květinový den
Největší sbírková akce zaměřená na boj proti rakovině. Dobrovolníci nejen sbírají prostředky, ale také informují o zákeřnosti této nemoci.
www.pionyr.cz/cinnost/projekty/kvetinovy-den

Tom