Vtipálek Vítek

Vítka si musel všimnout každý. Dokonce i ten, kdo k našemu oddílu vůbec nepatřil. „Dobrý den, nohy ven…“ a někdy ještě i peprněji zdravil při vstupu i do poměrně seriózních institucí. I jména osob dokázal doplňovat nějakými těmi rýmy – šprýmy… Tak se kolem něj neustále vznášely bubliny dobré nálady.

Ne, že by se to občas nehodilo. Veselost a smích k dobré partě určitě patří. Na druhou stranu byly situace, kdy to s ním měli instruktoři a vedoucí těžké. Zejména, když se mělo říct něco vážného nebo předat nějaký jasný pokyn, který se měl bezezbytku vykonat. Občas totiž zejména instruktory ani nepustil díky svým poznámkám ke slovu. To pak skončilo zpravidla překřikováním. Často museli i vedoucí zasáhnout, a to někdy i docela nepříjemným tónem. To se pak Vítek chvíli odmlčel, ale i tak už za pár minut zase „perlil“.

Škoda byla snad jen v tom, že s ním moc instruktorů nechtělo spolupracovat. Nejvíce jsme si problémy s jeho chováním uvědomili na táboře. Začátek tábora dokázal Vítek prokládat tolika svými průpovídkami, že program začal vypadat jako sendvič – složený ze dvou přísad najednou. A s každým dalším dnem Vítek dokázal ještě i přisazovat. Není se proto čemu divit, že při zmínce o Vítkovi začali instruktoři obracet oči v sloup. Ač jindy nejednotní, tentokrát jako jeden muž si začali stěžovat, že se s ním nedá pracovat. „Nedokážeme mnohdy ani doříct, co potřebujeme, a už jsme součástí jeho vtipu“…, znělo téměř jednohlasně. Takové překvapení od zdánlivě pohodového kluka asi nikdo nečekal. Nicméně jsme hned ten večer – unaveni po náročném dni – nevěděli, co si počít.

Další večer na poradě se pak ukázalo, že už to dál opravdu nejde a že si musíme vybrat. Buď dostane prostor Vítek, nebo služebně mladší instruktoři a vedoucí. Vítek se tak ocitl v pasti, o které ani nevěděl. Naštěstí se nabídl jeden z nejzkušenějších vedoucích – jeden z těch kliďasů, co jej toho moc nerozhází. Půl dne se o Vítka postará. Vtipálek se alespoň na jedno dopoledne mohl z oddílu odsunout a ztratil tak publikum, které by ho v jeho legráckách podporovalo, a taky si všichni trochu odpočinuli. Hodilo se, že oddíl se zrovna zabýval nácvikem azimutu. Vítek spolu s vedoucím pro oddíl stavěl za stany cvičnou trasu. Kupodivu se to Vítkovi docela líbilo. Mohl dostatečně vtipkovat a přitom být pro oddíl užitečný. Dokonce si od ostatních dětí a pak i od instruktorů vysloužil za připravenou trasu pochvalu.

Večerní porada toho dne se pak už ubírala směrem k Vítkovi v lepším duchu. Hlavně nám začalo docházet, že Vítek vlastně touží vyniknout a jde o to, dát mu dostatek příležitostí. Během tábora jsme pak dokázali Vítkovu veselou povahu a nadměrnou kreativitu několikrát využít. Zejména v přípravě programu k táboráku a při dalších činnostech, které měly za cíl pobavit.

Asi by bylo na místě dodat, že se Vítek začal zapojovat do přípravy činnosti i během roku. Díky tomu na ten další tábor odjížděl s tím, že má mezi instruktory spoustu kamarádů, kteří si jej váží i pro jeho pracovitost. A i z něj pak vyrostl instruktor, který patřil mezi dětmi k těm nejoblíbenějším…

kolektiv autorů
ilustrační foto: 34. PTO Tulák, Brno

Příčiny

  • Zpravidla jde o aktivního jedince, který by rád měl vůdčí postavení ve skupině, nicméně se mu tohoto postavení nepodařilo dosáhnout.
  • Vliv může mít i sociální klima společnosti, ve které vyrůstá – rodina, třída, nebo jde i o jiný oddíl či kroužek.
  • Přílišná potřeba být stále v dobré náladě, i když se výsledky činnosti nedostavují – být hodně nad věcí.
  • Snížený pocit odpovědnosti za své chování a za úspěch kolektivu.

Co dělat

  • Zvolte nějaký neutrální brzdný signál, když to váš vtipálek přehání (vedoucí třeba může zvednout ruku nad hlavu na znamení, že už má raději mlčet).
  • Hledejte, čím může být vtipné dítě prospěšné.
  • Zkuste s vtipálkem promluvit i o tom, že ne všichni vtipy snášejí dobře a že tak může i přijít o kamarády.
  • Zapojte vtipálka do přípravy činnosti zejména do tvorby zábavných programů.
  • Zkuste odhadnout, zda vtipkování není spojeno s dalšími specifiky (např. ADHD) – řešení pak bude vyžadovat mnohem delší a soustředěnější úsilí (navíc i s pozvolnějším zlepšováním).