Volby 2017

To je ale rok: prezidentské a parlamentní volby v Německu, parlamentní volby v Nizozemí, kde byl fenoménem Geert Wilders se svými svobodnými Freedom Party, volilo se také v Bulharsku, Norsku, ve Velké Británii, Francie si zvolila nového prezidenta i parlament… V Evropě si zkrátka rok 2017 píše přívlastek volební. Nu, a v říjnu dojde i nás…

Chtělo by se být „muškou jenom zlatou“ a dívat na všechny tyhle události z výšky, čti z nadhledu. Ono z dálky a výšky vše vypadá občas i trochu zábavně – zvláště, když to není tak jasné (jako v Německu), ale dynamické jako v Británii či napínavé jako ve Francii. Ale pozor, ono je rušno i v našem malém českém rybníce. A to je – pro mne – až strašidelné. Na ostří nože vyhnané vyhrocení názorů a výroků, jakoby nebylo jasné, že ať to dopadne jakkoli, nejen chleba nebude levnější. Ale nakonec stejně bude muset k nějaké dohodě dojít…

Komentátoři už nyní píší vpravdě až pekelné scénáře, ale příklady ze zahraničí ukazují, že ono to jde – i když to nejde. Příkladem budiž Belgie (s námi vcelku srovnatelná země), kde poslední povolební vyjednávání trvalo čtyři a půl měsíce (předtím bezmála rok a půl). A země se nezhroutila, fungovala… Zkrátka, on někdy ten nadhled „mušky jenom zlaté“ má své výhody – a vypouštění děsů prostřednictvím katastrofických předpovědí je především předvolební strašák.

Přemýšlejme, užívejme rozum – emoce sem příliš nepatří.

Volit je famózním právem, velkou vymožeností. Možnosti „z koho vybírat“ jsou nezřídka i málo veselé, otázkou zůstává, zda by to vytrhla na začátku 90. let minulého století tak vítaná Nezávislá erotická iniciativa – jejíž představitelé tehdy hlásali, že NEI je volitelná všemi, protože erotika je univerzální. A ejhle, neuchytili se…

Tak: Šťastnou letošní volbu!

Martin