VESMÍR DALEKO A BLÍZKO

Jsou před námi prázdniny a s nimi i výpravy do dálek v čase i prostoru. Kdo ví, někteří se třeba vydají i na vesmírnou expedici… Jste na ni připraveni?

  1. Světlu trvá 8 minut, než dorazí ze Slunce na Zemi. Za jeden rok světlo uletí 9,5 bilionů kilometrů. Vzdáleností ve vesmíru jsou zkrátka ohromné, proto je měříme na:
    a) Sluneční roky
    b) Světelné roky
    c) Zemské roky
  1. Našim domovem je malá planeta s vodou, která obíhá kolem Slunce. Země, dalších 7 planet a několik trpasličích planet, patří do soustavy, kterou nazýváme…
    a) Planetová soustava
    b) Sluneční soustava
    c) Vodní soustava
  1. Obecně lze říci, že čím větší planeta je, tím více má měsíců. Země má jeden měsíc. Kolik měsíců má největší planeta naší soustavy, Jupiter?
    a) 67 měsíců
    b) 63 měsíců
    c) 10 měsíců
  1. Kolem Země obíhají i vědecké stanice. Vědci a kosmonauti na jejich palubě provádějí experimenty a studují, jak lidský organismus reaguje na pobyt ve vesmíru, pozorují hvězdy a planety. Jak se říká těmto stanicím?
    a) Vesmírné konzervatoře
    b) Vesmírné laboratoře
    c) Vesmírné observatoře
  1. Malé kousky kamenů pohybující se ve sluneční soustavě nazýváme meteoroidy. Když se tato tělíska dostanou do zemské atmosféry, začnou hořet a vytvoří na obloze jasnou stopu, které říkáme…
    a) Svítící stopa
    b) Meteor
    c) Svítící čarostopa
  1. Když měsíc vstoupí mezi Slunce a Zemi, na část naší planety dopadne stín vržený měsícem. Astronomové tak mohou pozorovat, společně s námi, jaký jev?
    a) Zatmění Slunce
    b) Zatmění Země
    c) Zatmění Měsíce
  1. V průběhu roku můžeme jednu ze „svítících“ planet pozorovat pouhým okem. Lidé ji nazývají Jitřenka či Večernice, podle toho, vidíme-li jako poslední objekt na ranní nebo první na večerní obloze. O kterou planetu se jedná?
    a) Merkur
    b) Pluto
    c) Venuše
  1. Na planetě, která je nejblíže Slunci, dosahuje teplota na denní straně až 427 stupňů Celsia, tedy více než čtyřnásobku vařící vody. O kterou planetu se jedná?
    a) Merkur
    b) Země
    c) Měsíc
  1. Už lidé dávných civilizací si vytvářeli z jasných hvězd na obloze nejrůznější obrazce – např. Velká medvědice, Orion, Pastýř, Jednorožec, Holubice. Celá obloha je rozdělena na 88 takových obrazců. Jak těmto obrazcům říkáme?
    a) Hvězdicovky
    b) Souhvězdí
    c) Hvězdicové skupiny
  2. Všechny velké planety mají prstenec. Jedna ho má skutečně nejjasnější a nekrásnější. Jedná se o plynového obra, pána prstenů, který je tvořen převážně plynným vodíkem. Která planeta má tak veliký prstenec, že by zabral tři čtvrtiny vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem?
    a) Saturn
    b) Neptun
    c) Merkur

Správné odpovědi:
1. b), 2. b), 3. a), 4. c), 5. b), 6. a), 7. c), 8. a) 9. b), 10. a)

Zdroj: alik.idnes.cz