Symbolika – téměř nekončící seriál

Ne, neboj se, milý čtenáři. Sliby se plní: seriál o symbolice červnem končí. Jakkoli je symbolika námět na téměř nekonečnou debatu. Pokusil jsem nabídnout co nejrozmanitější pohledy na otázky značek, znaků a symbolů. Nemyslím, že téma je vyčerpáno, ale více se sem zkrátka nevejde.

Lidé odpradávna pomocí symbolů vyjadřují nálady, názory, postoje, příslušnost ke skupině, přátelství i nepřátelství… Záměrem tak bylo předložit podněty k zasnění či pouvažování – neboť rozhodně platí, že pojetí a vnímání symbolů je především věcí nás samých. Na druhou stranu – jsme všichni pionýři, a tudíž bychom měli s některými záležitostmi pracovat promyšleně a jednotně. Oč výjimečněji je na našich táborech užíván symbol „sekery práce“, o to více užíváme například státní vlajku.

Jakýkoli symbol v sobě spojuje rozumový i citový rozměr. A je na nás, jak s ním naložíme. Tábory či oddíly ale pojímají zvyklosti svým způsobem a také si vytváří i svoje vlastní – a tak někdo zasekává symbolickou sekeru na začátku tábora a ze špalku je vyjímána na konci, jiní tenhle rituál provádějí každé ráno… protože symbolizuje začátek nového dne a hlavně práce, která je před námi. Se státním symbolem, vlajkou, už to tak úplně na naší dobrovůli není a je nezbytné zachovávat určitá pravidla (blíže o nich například loňská červnová Mozaika, s. 7). Mějme to, prosím, na paměti a rozlišujme.

Martin