Srpenec

Z legrace jsem občas užíval neologismus „srpenec“, abych nedávno zjistil, že vstoupil do literatury… objevil jsem ho u blogerky Zajíčkové a klasika fejetonu Křesťana. Ejhle, řekl jsem si… Tak tu ten třetí (prázdninový) měsíc máme oficiálně. A zjistil jsem, jak to s ním vlastně je. Protože, co je psáno, to je dáno!

Znáte ten krásný čas?
Je to zcela výjimečná zázračná doba na přelomu července a srpna, odtud srpenec (od půlky jednoho do půlky druhého). Bohužel je ovšem dlouhý tak jako jiné měsíce, nikoli delší, nicméně je nesmírně významný, už jenom proto, že bývá nejkrásnější počasí (výjimka roku 2002 potvrdila pravidlo).

Pro nás je to období
naplněné především tábory: dobrodrůžem, vůní kouře z ohně, romantikou stezek odvahy, žhnoucími uhlíky hlídkových ohníčků a plameny slavnostních vater, tradičními mňamkami táborových kuchyní, výlety, sluníčkem – vším, co k vyvrcholení celoroční činnosti patří.

Přeji proto všem,
nechť si červenec, srpen i srpenec užijí, stráví i nějaké dny poklidné či dynamické dovolené, ať všechny tábory normální či příměstské dopadnou k radosti dětí, spokojenosti rodičů a dobře pro nás, organizátory. I přes to, že srpenec má nesmírnou slabinu: není zanesen v kalendáři, takže prázdnin jsou pořád jenom dva měsíce.

Martin