Smlouvy nejen s ďáblem

2016 reklamace

V předchozích dvou částech jsme si povídali o právní úpravě nákupu přes internet a tzv. obchodních cestujících, přesněji o smlouvách, které bychom s nimi uzavřeli (tzv. „Uzavírání smluv distančním způsobem a závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory“ podle nového občanského zákoníku – dále NOZ). Miniseriál na toto téma uzavřeme návodem jak postupovat v situacích, kdy můžeme zboží vrátit, ovšem to už je opotřebené, ve kterých situacích od smlouvy nelze odstoupit a jaká specifika má nákup „nehmotného zboží“ (např. software, audiovizuální záznamy apod.).

Připomínám: Podnikatel je povinen poučit spotřebitele o právu od smlouvy odstoupit do 14 dnů od nákupu. Bez poučení nastupuje zvýšená ochrana spotřebitele: lhůta se prodlužuje o rok a při dodatečném poučení se lhůta pro odstoupení počítá ode dne splnění poučovací povinnosti.

Zdůrazňuji: V případě pochybností o předepsaném poučení je důkazní břemeno (povinnost prokázat) na podnikateli (cesťákovi) – viz § 1838 NOZ.

Někdy se nedá nic moc dělat

Úvodem nemohu nezmínit případ, při kterém jsem se setkal s maminkou, která pro potomky-dvojčata koupila, přes internet, šest bílých triček. Aby předešla věčným sporům, které je čí, rozhodla se je obarvit. K věci se přimotal aktivní manžel, který v rámci nevyžádané pomoci trička obarvil, ovšem všechna stejnou barvou. Barvení se událo ve 14 denní lhůtě a tak maminka zboží vrátila prodejci. Ten však odstoupení odmítl akceptovat s tím, že zboží bylo nevratně pozměněno (z dopisu cituji „Přidáním barviva do hmoty triček došlo ke spojení námi dodaného zboží s Vaším vlastním materiálem a nejedná se tedy již o zboží původní. Touto změnou jste tak ztratila možnost na odstoupení od smlouvy.). Mamince jsem vysvětlil, že obchodník je v právu a na reakci, že se jedná o původní trička, jen obarvená, jsem vysvětlil, že lhůta k odstoupení má svůj účel i v tom, že nákup se uskutečňuje bez možnosti fyzického prohlédnutí a vyzkoušení zboží. To lze samozřejmě používat, ale běžným způsobem – tričko tedy k zakrytí těla. Obarvení oděvu není v rozporu s jeho účelovým určením, nicméně to není určení primární. Maminka si trvala na svém, a tak jsem jí příslušné ustanovení musel ukázat v občanském zákoníku. Ustanovení si ofotila s tím, že se ještě uvidí a za týden se vrátila s tím, že jsem měl pravdu a věc vyřešila tím, že tři trička přebarvila na tmavší odstín.

Někdy ale ano…

Co ovšem s košilí, u které jsem po prvním nošení zjistil, že mi nepadne (škrtí, kouše, má příliš krátké nebo dlouhé rukávy apod.). Budu muset platit za opotřebení – a kolik? Nemáme se čeho obávat – lhůta k odstoupení je vlastně lhůtou na vyzkoušení zboží – košili zabalím a s patřičným průvodním dopisem o odstoupení zašlu prodávajícímu. Spotřebitel totiž odpovídá pouze za snížení hodnoty, které vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat podle jeho povahy a vlastností. O takovou situaci by se jednalo, pokud bychom například košili natrhli, neodstranitelně pošpinili, utrhli knoflík(y); stejně tak můžeme očekávat účet od obchodníka u pánve, která je poškozená náhodným či úmyslným úderem o cizí hlavu, či jízdního kola, které utrpělo kolizi se zjevným a poškozením. Výjimka z povinnosti v takových situacích cokoliv platit nastává tehdy, pokud nás prodávající nepoučil o podmínkách, lhůtě a postupu pro uplatnění práva odstoupit, či nevydal formulář pro odstoupení od smlouvy.

Nákup nehmotných statků

tedy zboží, které nemá hmotné vyjádření, má samostatnou úpravu: zákon má na mysli software, případně hudební či jiné nahrávky. Zvláštní úprava je potřeba proto, že se vlastně nejedná o kupní smlouvu – nekupujeme věc ale právo, například počítačovou hru, používat. Slovy autorského zákon se jedná o nabytí licence (oprávnění) k použití. S ohledem na specifiku toho „zboží“, které se použitím neopotřebuje (snad jen zastará), platí pro ně zvláštní pravidla. Nelze od smlouvy odstoupit:

  • pokud je porušen původní obal (§ 1837 písm. h) NOZ) – to je vcelku logické, neboť rozbalením nám vznikla možnost zboží užít, a tím je licence „spotřebována“
  • a tam, kde produkt sice nebyl dodán na hmotném nosiči (nepřipadá tedy v úvahu, že by byl zabalen) a se souhlasem spotřebitele byl dodán ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení. To ovšem jen tehdy, pokud byl spotřebitel informován, že pak nemá právo na odstoupení. Srozumitelně: Pokud nebyl produkt dodán na nosiči, byl podle všeho dán ke stažení přes internet nebo zaslán jako soubor. Obdobně jako u rozbalení tím, že nám byl dán k dispozici, vznikla možnost zboží užít, a tím je licence opět „spotřebována“.

Výjimky

A aby bylo naše povídání úplné, upozorňuji, že spotřebitel nemůže odstoupit od určitého druhu smluv (zájemce odkazuji na celé obsáhlé ustanovení § 1837 NOZ přístupné na internetu), zejména: o dodání alkoholických nápojů, jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele (to by mne zajímalo, co to je); o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k výchylce může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy; o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu (chápu, košile vyrobená na míru pro mne, by byla asi těžko použitelná pro jiného); o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze (opět logické); jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím (viz případ obarvených triček); o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit; a např. o dodávce novin, periodik nebo časopisů (v duchu hesla „nic není staršího než včerejší noviny“).

Závěrem je třeba se zmínit, že existují určité druhy obchodů, které se navenek jeví jako „smlouvy uzavírané distančním způsobem či uzavírané mimo obchodní prostory“, ale z jejich povahy by právo odstoupení ve 14 dnech vyvolávalo nesmyslné situace a obtížně řešitelné spory. Zákon je proto výslovně z této úpravy vylučuje a například se jedná o prodej, nákup či směnu nemovitostí (k uzavření smlouvy může dojít právě v nemovitosti), nájem bytu (smlouva podepisovaná v pronajímaném bytě) či smlouvy o výstavbě nebo podstatné přestavbě budovy (lze uzavřít na staveništi), ale i dodávky potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelem určeného místa.

Michal Pokorný

advokát, právní zástupce Pionýra