Seznamte se: PS Výři

Z Moravy se tentokrát se „seznamkou“ přesouváme na sever Čech, do Libereckého kraje. Zde ve Stráži pod Ralskem najdete Pionýrskou skupinu Výři. Její členy byste ale mohli potkat i na mnoha jiných místech, rádi totiž vyrážejí na výpravy ne jen po okolí, ale i hodně daleko.

Začneme jako obvykle, pokus se čtenářům ve stručnosti nastínit, jaká jste skupina, jakou máte historii, co vás baví…
Pionýrská skupina Výři byla založena v září roku 1987. Od samotného prvopočátku byla její činnost zaměřena na turistiku, znalost a ochranu přírody a na pobyt v ní. Dlouhá léta jsme se scházeli dvakrát týdně na tři hodiny. V současné době jsme schůzky zredukovali na jednou týdně, a to v pátek. Jezdíme zhruba na deset výprav v roce a pořádáme letní tábor, především pro členy oddílu. V této době se činnosti účastní přibližně 30 dětí a trend je vzestupný. Brzo naplníme náš cíl. Každé desáté dítě ze školy ve Stráži pod Ralskem bude chodit do oddílu Výrů. Hojně se účastníme soutěží vyhlášených různými organizacemi.

V minulé Mozaice jsme se mohli dočíst o putovním táboře v Rumunských horách, takové výpravy máte běžně?
Na začátku jsme organizovali třítýdenní tábory výhradně pro členy oddílu. Mělo to své výhody, ale i nevýhody. Nevýhodou byla ponorková nemoc a skutečnost, že starší členové oddílu se často museli přizpůsobovat dětem mladším. Asi před dvaceti lety přišel nápad uspořádat dohromady pouze prvních čtrnáct dní a dalších deset dní vyrazit se staršími členy na puťák. Osvědčilo se. Za zmíněných dvacet let jsme prošli Beskydy, Jeseníky, Roháče, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenský ráj, Malou Fatru, Velkou Fatru, Slovenské Rudohoří a pohoří Durmitor v Černé Hoře. Na lodích jsme splavili snad všechny české řeky, které se dají jet alespoň 3 dny i v létě. V Rumunsku jsme byli letos již potřetí. Celkem v Rumunsku máme za sebou osm pohoří a míst z možných dvaceti, která jsou slušně popsána v turistických průvodcích. Takže před námi jsou ještě asi tři až čtyři návštěvy a můžeme vyrazit zase jinam. Nicméně rok 2016 budeme věnovat Čechám, zřejmě kombinaci voda – hory.

V poslední době u vás proběhla generační obměna vedoucích. To vyplynulo z okolností nebo šlo spíš o řízený proces?
Ano, generační výměna vedoucích proběhla. Přesněji řečeno, místo mě vede nyní oddíl Výrů skupina pěti vedoucích ve věku od 20 do 25 let, kteří si rozdělili práci a vzájemně se vykrývají, pokud někdo z nich nemůže. Změna nenastala ze dne na den. Předávání pravomocí a odpovědností probíhalo postupně v časovém horizontu posledních čtyř let. Každý ze současných vedoucích velel například jedné výpravě a ostatní měl k dispozici atp. Poslední dva roky je praktická část činnosti již výhradně na nich.

A jak se taková změna projevila na činnosti? Pokračují nováčci ve stopách předchůdců nebo mají spíš vlastní hlavu?
Oddílová činnost zůstává téměř nezměněna. Odpovídá to situaci, kdy všichni noví vedoucí jsou odchovanci oddílu a mají za sebou dalších pět instruktorů také odchovanců oddílu. Navíc dodržujeme oddílové hodnosti a podmínky pro jejich získávání. Mou hlavní činností zůstalo shánění finančních prostředků a vypracování metodiky hodností. Tuto snad někdy dopracuji do finální podoby. Jedna změna je však zřejmá na první pohled. S nástupem nové krve do vedení oddílu se jednoznačně zvýšil počet nových dětí v oddíle.

Pokud vím, docela hodně spolupracujete i s dalšími organizacemi. S jakými a co vám to přináší?
Pionýrská skupina je v okolí poměrně populární a spolupracuje s řadou městských a dalších organizací, ale podařila se nám jiná věc. Nastalo období, kdy jsme po ukončení běžné dětské činnosti v oddílu nikdo neodcházel. Ze všech se stali instruktoři a vedoucí a měli zájem pracovat. A najednou nás bylo na běžnou práci s dětmi opravdu hodně. Navíc každý trochu jinak založený. Svojí všeobjímající činnost jsme rozdělili do třech směrů a založili jsme dvě další organizace Lutra (vydra) a Šešule (plod řepky). Z Lutry se stala sportovní organizace, v současné době je na vzestupu v ringu. Šešule je organizací pro neregistrované děti a provozuje dokonce i městské informační centrum. Organizace spolu s Výry fungují vedle sebe bez problémů a všichni opravu máme co dělat, zvláště v situaci, kdy nám nyní odchovanci moc na práci nezůstávají.

Když se trochu odmyslíš od své skupiny a podíváš se na celý Pionýr, co vidíš jako největší plus a mínus?
Jako největší mínus naší organizace vidím očividné nepřiřazení slova Pionýr ke konkrétní činnosti. Každý rodič ví, co bude dělat jeho dítě na fotbale, volejbale, angličtině, výtvarce a dokonce i na „tomíku“ či u skautů. Co ale bude dělat v Pionýru, není v povědomí lidí. Moje zkušenost je taková, že do Pionýra se chodí na konkrétní činnosti jednotlivých vedoucích a tyto činnosti jsou velmi rozmanité. A právě v té rozmanitosti vidím hlavní výhodu Pionýra.

Za pár týdnů nás čeká Konference o činnosti Pionýra, která by měla nastavit směr pro další roky. Co myslíš, že je do budoucna pro Pionýr největší výzva?
Já mám spíš přání. Obnovit něco na způsob Tábornické stezky. Dodnes, a nejen já, tuto považuji za nejlepší a nejinspirativnější soutěž pro tábornické oddíly.

Ptal se Jakub


PS Výři, Stráž pod Ralskem
Vznik: 1987
Počet oddílů: 1
Charakteristika: turistika, příroda
Počet členů: 25
Schůzky: 1x týdně
Věk členů: 8 až 51(já)
Počet vedoucích a instruktorů: 10

Vedoucí PS Výři
Jméno: Tomáš Rychtařík
Děti: 5
Má rád: pracovitost, odpovědnost, odvahu
Zaměstnání: ředitel státního podniku
Funkce v Pionýru: vedoucí skupiny
Kontakt: www.vyri.cz