Seznamte se : PS Vinohrady

Tentokrát se seznamovací rubrikou zavítáme do Brna, za pionýrskou skupinou Vinohrady, se kterou se na stránkách Mozaiky čas od času potkáváte – účastní se totiž spousty akcí, o kterých tu píšeme. V tomto čísle je to například Český den proti rakovině (str. 4–5). O skupině a hlavně jejím 111. PTO Vinohrady jsme si povídali s Kateřinou Konečnou.

Představ ve stručnosti vaši skupinu.

V současnosti je naše skupina svým věkovým složením poměrně mladá. Proto již všechny historické souvislosti nevíme. Naší zakladatelkou je ale skvělá pedagožka Zdena Jemelková, kterou jsme stále inspirováni. Její heslo, jak vést děti, si pamatuji dodnes. Na tabuli nám napsala velké „JAK“ a pak přidala tečky za písmenka. Vznikly tak tedy iniciály J. A. K. a jeho „učení se hrou“ se snažíme dodržovat dodnes.

Zvláštností naší skupiny je to, že máme dva oddíly v různých částech Brna. Jeden je přímo na sídlišti Vinohrady a druhý je v Modřicích. Fungujeme pod jednou střechou, ale každý si jede vlastní pionýrský rok a činnost. Rádi se spolu potkáváme na akcích SPTO (Sdružení pionýrských tábornických oddílů – pto.pionyr.cz). Dnes to bude více o oddíle Vinohradském, protože Brabrouci si zaslouží vlastní povídání (to někdy příště od skvělé vedoucí Paši Pokorné, která v současné době oddíl vede).

Dobře, jaký je tedy váš oddíl? Jak žije a co dělá?

Náš oddíl 111. PTO Vinohrady prošel za posledních pět let velkými změnami, ale zároveň v něm zůstalo všechno, co v něm zůstat mělo. Na některé věci jsme velice hrdí, některé záležitosti jsou ke chlubení méně, ale všechno dohromady nás žene dopředu a motivuje pro další práci v oddíle.

Mezi hlavní změny patří nárůst dětí v družinkách a založení nové družinky pro předškoláky. K dnešnímu dni máme naše klubovny otevřené každé všední odpoledne kromě pátku. Nové děti nás také přirozeně motivovaly k rozšíření aktivit a akcí zaměřených na mladší školní věk. V zimě jsme se zaměřili na karneval, lanové a herní parky, kratší výlety. Také celoroční hry byly za posledních pár let přizpůsobené na jejich věk – záchrana Večerníčka, zvířátka z Madagaskaru a v letošním roce jsme rozjeli úspěšnou celooddílovou hru Zlatokopové.

Další velkou změnou posledních let je organizace táborů pro nejmenší. První ročník jsme vzali jako pokusný a tábory se velice dobře ujaly. Pořádáme dva týdenní turnusy ve stanech s podsadou, ale pevnou základnou. Pro děti i rodiče je to většinou první odloučení, ale díky důkazu návratnosti dětí na tyto tábory víme, že je to krok správnou cestou. Naší prioritní myšlenkou bylo vytvoření táborů pro naše malé družinkové děti, ale ukázalo se více motivů, proč tyto tábory pořádat. Vrátilo se k nám na skupinu dost bývalých vedoucích – především maminek, které s námi začaly znovu jezdit na tyto tábory. Mají se kde realizovat, mohou si vzít s sebou svoje děti a hlavně jsou opět naší součástí.

Mluvíš o změnách v poslední době, ale co oddílové tradice?

Mezi naše největší tradice, patří akce, které pořádáme. Když se na poradě vedoucích chystáme plánovat akce, vlastně už víme, které to jsou a kdy budou. Začátek školního roku paří vždy jednodenní akci venku, následuje soutěž SPTO, podzimní prázdniny, listopadová jednodenní akce cílená na muzeum, zábavní park nebo výlet. Prosinec je již v duchu Adventu – Mikulášská schůzka, na které je vždy kolem 50 dětí, vánoční výprava pro děti a vánoční akce „Sucháč“ pro vedoucí. Tato akce je pro nás jedna z nejdůležitějších. Jde vlastně o skrytý „teambuilding“, kde se vedoucí na víkend promění v děti, mají celovíkendovou motivovanou hru a společně spolu oslavíme Vánoce a uděláme si čas pro sebe. Důležitou součástí je také kolektiv, rada skupiny a plánování věcí, aktivit během následujícího roku. Po novém roce je to lednový karneval, akce SPTO, jarní prázdniny, jednodenní akce, Setonův závod, Květinkový den, Zlatý Vendelín a závěrečný výlet. Vrcholem všeho je samozřejmě letní činnost – tábory pro nejmenší a jeden klasický 14 denní tábor. Všechny tyto věci jsou naší největší tradicí a některé sahají až do roku 1989.

Děláte i akce pro veřejnost, s jakými odezvami se setkáváte?

Musím říct, že zaznamenáváme rostoucí zájem o Pionýr ze strany rodičů. Kromě spolupráce, kterou jsme s některými z nich navázali, nás těší věty, které od nich slyšíme: „Pionýr je na Vinohradech moderní“, „Děkujeme za to, co děláte“, „Pokud potřebujete s něčím pomoct, stačí říct“. Maminky i tatínci nám pomáhají na akcích, mnohem více jsme se naučili s nimi povídat a věci řešit. Tato změna je vidět i na mladších vedoucích, kteří se také méně bojí komunikovat, snad díky vzoru, který mají u starších generací. To je také další změna našeho oddílu – omlazení vedení. V čele družinek stojí sice na jedné straně „staroši“, ale jako parťáky mají k sobě mladší, čerstvé oddíláky a instruktory, kteří družinky postupně přebírají. Samozřejmě, není to věc jednoduchá, a ne vždy je to ideální.

Máte nějaké osvědčené nápady, o které byste se chtěli podělit? Na vašich stránkách jsem například narazila na hezké motivované hry…

Ano, ve vinohradském oddíle máme každý rok celoroční hru, do které jsou zapojeny všechny družinky. Letos je to zmíněné téma Zlatokopů. Celý rok máme nejen motivované schůzky, ale i výlety. Děti sbírají za hry a jiné aktivity „Piodolary“, za které si pak kupují vybavení pro zlatokopy. Také pro ně vydáváme noviny, kde najdou zajímavosti o Zlaté horečce, ale i o dění v oddíle, kvízové otázky a bonusové úkoly.

Napadá tě ještě něco dalšího, co je jen „vaše“?

Naše skupina má jedno velké specifikum, které se jmenuje táborová základna Buchlovice. V roce 2007 jsme se jako kolektiv rozhodli, že bychom rádi spravovali nějakou základnu, kam bychom mohli jezdit. Zrovna se na kraji mluvilo o základně Severka v Buchlovských kopcích, která nemá správce. Tak tedy začala naše další pionýrská činnost. Na základnu od té doby pravidelně jezdíme nejen na akce s dětmi, ale také na pracovní víkendy s vedoucími a instruktory. Spoustu vedoucích, kteří již během roku „nepracují“ aktivně s dětmi potkáváme právě na těchto víkendech. Díky základně máme sice spoustu práce, ale také je to místo „potkávání se“. Pokud spolu lidé postaví schody nebo nové „kadibudky“, jsou prostě spojení. J

Pojďme se chvíli bavit o tobě – proč jsi pionýrka?

V dětství to bylo pro zábavu, kamarády, úžasné víkendy a léto. Když o tom tak přemýšlím, tak to tak vlastně zůstalo dodnes, jen se přidala smysluplnost a seberealizace.

Co tě v Pionýru štve a co ti přijde naopak super?

To, co mě někdy štve, je, že mladí vedoucí jsou dnes trošku jiní a mají jiný pohled na svět, v Pionýru konkrétně na dobrovolnictví. Pro nás, kteří se snažíme myslet na oddílovou budoucnost, je velmi těžké vychovávat budoucí vedoucí a lídry tak, aby to všechno plynule a přirozeně navazovalo.

Super mi přijde to, že dobrovolnictví pořád existuje a v našem spolku se dá rozvíjet. Taky mám ráda, že je Pionýr svobodný v tom, že si může vlastně každý nastavit svoji činnost podle sebe. Někdy to může být sice na škodu, ale pokud se sejdou v oddíle ty správné týmové role, funguje to pak lépe než profesionální firma.

Musíme končit, chceš na závěr něco dodat?

Na všechno popsané v těchto řádcích jsme velice hrdí. Dále jsme velice hrdí, že kromě „omlazeného vedení“ zůstávají v našem týmu i ti starší, kteří již nejedou na každou akci, ale díky nim jsme těmi, co jsme dnes. Jsou pro nás někdy sice šedou eminencí, ale vždy připraveni podat pomocnou ruku.

Ptala se Anička


PS Vinohrady
Vznik: 1989
Počet oddílů: 2
Charakteristika: Turisticko-tábornické oddíly, ale děláme vše, co nás i děti baví.
Počet členů: 169
Schůzky: Pondělí až čtvrtek na Vinohradech a v Modřicích, celkem tedy osmkrát v týdnu
Věk členů: 4–45
Počet vedoucích a instruktorů: 50

Kateřina Konečná
Děti: snad brzy J
Má ráda: lidi kolem mě
Zaměstnání: pedagog volného času, SVČ Lužánky
Funkce v Pionýru: vedoucí PS, vedoucí družinky Medvíďata
Přínos Pionýru: spousta hodin smysluplné práce
Kontakt: konecna@luzanky.cz