Seznamte se: PS Šenov

 

S dalším pokračováním mozaikové seznamky se vracíme na Moravu, konkrétně do Šenova pár kilometrů od Ostravy. Místní pionýrskou skupinu nám představila oddílová vedoucí Veronika Perzynová.

 Pro zahřátí si dáme obvyklý úvod. Zkus v kostce popsat vaši Pionýrskou skupinu – kolik vás je, co vás nejvíc baví, jak dlouho v Šenově fungujete…

Když v kostce, tak v kostce…

kostka

Ty jsi vedoucí oddílu s docela záhadným názvem Paalpixanové. Co to slovo znamená a jak jste na něj přišli?

Za dobu, co si všichni z nás pamatují, měla naše skupina vždycky jen jeden oddíl, proto jsme název oddílu nepotřebovali. Prostě jsme byli PS Šenov.

V době, kdy Juráš (současný skupinový vedoucí) přebíral skupinu a já oddíl, jsme neměli moc stálých členů z řad dětí. Na oddílové schůzky v té době často chodilo dětí málo, mezi pěti až deseti; navíc chodily velmi nepravidelně. Nebavilo nás to a děti evidentně taky moc ne, proto jsme si stanovili cíl. Chtěli jsme získat děti pro činnosti v oddíle na delší dobu. Celoroční hra se nám zdála jako dobrý nápad, jak toho cíle dosáhnout. Měla děti motivovat a stmelit. Chtěli jsme, ať mají pocit, že je to jejich oddíl a ony do něj patří. První celoroční hra se nesla v duchu mayské kultury. Náš oddíl se stal pradávným mayským kmenem, který vychovával děti pomocí úkolů na starobylých svitcích. Děti za splněné úkoly získávaly body. Když jsme hledali název kmene, nápadů byla spousta, ale děti si téměř jednotně odhlasovaly název Paalpixanové. Natolik se s ním ztotožnily a používaly jej, že se stal oficiálním názvem oddílu.

Jinak název Paalpixanové pochází ze staré mayštiny. Jde o složeninu dvou slov „Paal“, což znamená dítě, a „Pixan“, což je duše.

Když jsme u celoroční hry – používáte je pravidelně? Jak vlastně vypadá takový váš oddílový a skupinový rok?

Celoroční hru hrajeme asi pátým rokem. Pravdou je, že už není tak propracovaná jako první roky, kdy jsme s Jurášem ještě studovali a měli více času. Základ všech ročníků je ale stále stejný. Děti získávají body do svého osobního hodnocení. Body lze získat za účast na oddílových schůzkách, akcích, za plnění bonusových úkolů, které zadáváme na schůzkách nebo prostřednictvím webových stránek, za vyluštěnou morseovku a také za sběr víček. Víčka momentálně sbíráme pro Stelinku, která trpí Rettovým syndromem. Celoročka trvá vždy od října do května. V červnu ji potom slavnostně ukončujeme a děti si podle počtu nasbíraných bodů vybírají z hromady odměn.

Co se týká našeho roku, tak se scházíme každé úterý v Šenově na oddílové schůzce. Klubovnu máme ve zrekonstruované budově a na schůzky nám chodí pravidelně kolem 30 dětí. Schůzky máme různorodé. S dětmi hrajeme míčové hry, tvoříme, učíme je tábornickým dovednostem apod. Dva naši vedoucí si udělali kurz lezení, tak v poslední době s dětmi lozíme jak na lezecké stěně, kterou máme přímo na budově, kde máme klubovnu, tak i na skalách. Během roku podnikáme také řadu výprav – převážně vícedenních. Každoročně pořádáme zimní tábor, velikonoční výpravu, podzimní prázdniny a mikulášskou výpravu. Občas také jezdíme na jednodenní výlety, zejména do Beskyd. S dětmi se věnujeme také geocachingu. Je to takové zpestření při výšlapech a pro většinu dětí hnací motor. Účastníme se s dětmi i akcí pořádaných jinými skupinami z kraje. Letní prázdniny patří samozřejmě táborům. Tábořiště máme „na zelené louce“ se stany s podsadou, kolem je les a potok. Od roku 1994 jezdíme pořád na stejné místo – na Bystřičku, okr. Vsetín. Většinou pořádáme dva turnusy. První turnus máme na tři týdny a jezdí tam převážně oddílové děti. Druhý turnus máme na 14 dní. V posledních dvou letech jsme uspořádali týdenní stanový tábor pro rodiče s malými dětmi (3–6 let) a letos jsme poprvé zorganizovali v Šenově v naší klubovně i příměstský tábor. Vedoucí a instruktoři se zapojují také do „krajského dění“ – organizujeme volejbal pro ostatní vedoucí a instruktory z jiných PS, pomáháme jako lektoři při vzdělávání nebo při organizování Bambifestu (dříve Bambiriády). V současné době chystáme s některými dalšími skupinami v kraji celostátní setkání pionýrů 2017.

Máte nějakou specialitu? Něco, co třeba děláte vyloženě po svém, neobvykle a mohli byste inspirovat ostatní?

Nevím, jestli máme něco, čím bychom mohli inspirovat ostatní. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, asi nic zvláštního nemáme (i když možná máme a jen si nemyslím, že je to zvláštní J).

Osobně jsem strašně ráda, že máme všestranně zaměřený oddíl, že pracujeme s dětmi různého věku a máme holky i kluky pohromadě. Jako obrovské plus beru taky to, že naši starší vedoucí nám, mlaďochům, svěřili před několika lety skupinu i oddíl a dali nám prostor, abychom se realizovali. V začátcích nám pomáhali a doteď se na ně můžeme s čímkoliv obrátit. Prostě nám věřili a dali nám šanci. V tom chceme rozhodně pokračovat. Sice ani mně a ani našemu skupináři ještě nebylo ani třicet let, už se ale koukáme, komu bychom skupinu a oddíl předali. My jsme si cíl splnili – máme funkční oddíl, na schůzky nám chodí pravidelně kolem třiceti dětí, které jezdí i na akce. Teď je řada na dalších, těch mladších, aby oddíl posunuli zase o kus dál.

Pracovali jste s programem Osmá planeta (15+). Využíváte z něj – nebo z programů pro další kategorie něco i dál?

„Osmá planeta“ je tak trošku i „naším dítětem“, protože čtyři z nás byli spolutvůrci tohoto výchovného programu a naši instruktoři a vedoucí prováděli jeho ověřování. Vlastně i díky práci na „Osmé planetě“ jsme zjistili, že je strašně fajn se alespoň jednou za měsíc sejít, popovídat si a zahrát si hry bez dětí – jen vedoucí a instruktoři, tedy 15+. Pokračujeme v tom doteď. Při prodlouženém víkendu letos v září jsme například zachraňovali 7 pionýrských „P“, což byla jedna z velmi podařených teambuildingových akcí, na kterou budeme všichni zúčastnění určitě hodně dlouho vzpomínat.

Ostatní výchovné programy využíváme pro děti celoročně, a to formou použití jednotlivých metodických a pracovních listů na schůzkách nebo akcích.

Pojďme trochu k celému Pionýru. Jaké jsou v Šenově odezvy, jak vás lidé přijímají?

V Šenově je spousta spolků, Pionýr ale rozhodně nijak nezaostává. Lidé o nás vědí, jsme vidět, město nás podporuje. Snažíme se pravidelně psát do místního Oběžníku o tom, co nás čeká, co jsme zažili apod. V centru města máme svou vitrínku, kde vyvěšujeme fotky z akcí nebo pozvánky na akce. Sídlíme společně s dalšími spolky v nově zrekonstruované budově, kde máme klubovnu, a teď nám na zahradě u budovy dokončují hřiště. Prezentujeme se i na šenovském jarmarku, na kterém pořádáme Puzzliádu, je to už taková tradice. Letos jsme poprvé uspořádali již zmiňovaný příměstský tábor, což i město velmi ocenilo, protože v Šenově doposud nic takového nebylo. Pro příští rok budeme možná dělat více turnusů, protože zájem mají děti, rodiče, město a samozřejmě i my.

Proč jsi ty pionýr? Dokážeš říct, co ti to dává a bere?

Pionýrkou jsem díky svým rodičům, protože mě v roce 1994 poslali na letní pionýrský tábor se Šenovem. A taky díky tehdejším instruktorům a vedoucím, protože mě nadchli pro Pionýr natolik, že jsem v něm zůstala doposud.

Pionýr mi dává možnost být jedním z článků té skvělé party lidí, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Baví mě s nimi spolupracovat, baví mě organizovat akce. Svůj volný čas ráda využívám smysluplně a i přesto, že Pionýr mi toho času bere hodně, vím, že to, co dělám, má smysl. Čas, který věnuji Pionýru, není zbytečný. Vidím to na dětech v oddíle. Jsou nadšené, těší se na schůzky a z akcí se jim nechce odjíždět. Kde můžou, tam hlásí, že jsou pionýři, nosí oddílová trička, pionýrské ponožky, náramky, placky… Také rodiče děkují za to, co pro děti jakožto dobrovolníci děláme. A to všecko mě „nabíjí“.

Když se zkusíš podívat na současný Pionýr, co je v tvých očích průšvih a co je naopak super?

Průšvih? Nevím, zda se jedná přímo o průšvih, ale snad od doby, co si pamatuji, tak se pořád řeší a hledá nový předseda Pionýra. A bylo by fajn, kdyby se už konečně nějaký našel…

Jako SUPER u Pionýra vidím tu rozmanitost činnosti – snad každý si v rámci Pionýra najde oblast, kde se může realizovat. A to jak v činnosti s dětmi, kde rozvíjí své kompetence a schopnosti, tak ve vedení oddílu, PS nebo třeba i kraje, kde uplatní především manažerského ducha. Pionýr je, podle mého, dobrá „škola pro život“.

PS Šenov
Vznik: 1951
Počet oddílů: 1
Charakteristika: všestranný, koedukovaný
Počet členů: 69
Schůzky: 1x týdně
Věk členů: 5–48 let
Počet vedoucích a instruktorů: 29

Vedoucí oddílu Paalpixanovéportret veronika
Jméno: Veronika Perzynová
Děti: vlastní ještě ne
Má ráda: Pionýr, hory, upřímnost, tvoření, deskovky, bučákovky…
Zaměstnání: vedoucí vychovatelka v dětském domově
Funkce v Pionýru: vedoucí oddílu
Kontakt: veronikape@centrum.cz