Seznamte se: PS Kopřivnice

O Pionýrské skupině Kopřivnice se v Mozaice můžete dočíst celkem často. Obvykle je řeč buď o Sedmikvítku, nebo jde o zprávy z dodgeballových turnajů. V záři jsme si také mohli počíst o dvou elektrotechnických táborech. Zní vám to jako tři různé světy? I o tom, jak se potkaly v jedné pionýrské skupině, jsme si povídali s její vedoucí Boženou Klimeckou.

Už jsem to nakousl v úvodu, jak se „pod jednou střechou“ potká Sedmikvítek, Dodgeball a elektrotechnika? A co dalšího vás ještě baví?
Sedmikvítek se u nás hodně rozjel za mého oddílu Olbramští tygři. S nimi jsme soutěžili napřed v oblastních kolech, kde jsme měli úspěchy, a Tonda Unger nás tenkrát „dotáhl“ na celostátní soutěže. Tehdy tam zpívala moje dcera Hanka i Tomáš Vilček, který skončil na 1. místě v kategorii hudba. S tygry jsme také rozjížděli nové akce, které jsou teď tradiční, jako plesy, pohádkový les, Vánoční pstruží, Bubu stezka, Zimní tábor, různé pochody např. putování po pramenech, různé výtvarky apod. Na podzim taky pořádáme setkání lidí, kteří skupinou prošli i v minulých letech a schází se jich spousta, má to moc hezkou atmosféru.
No a Dodgeball vychází z toho, že my jsme kdysi hrozně rádi hrávali vybíjenou, pak to trochu opadlo, ale v rámci táborů Olbram Challenge jsme zkusili Dodgeball, který našel můj syn Mirek na internetu. Ujalo se to a hrajeme dál. (O samotné hře Dodgeball najdete více ve speciálu této Mozaiky.)
Elektrotechnické tábory byly nápad dvou vedoucích, pro které je to práce i koníček. Oba u nás už byli jako instruktoři a vedoucí, ale s myšlenkou zkusit to spojit s táborem přišli až před šesti lety. Báli jsme se toho, protože je to hodně náročné na techniku, vybavení, samozřejmě i finančně, navíc jsme nevěděli, jaký bude zájem. Ale řekli jsme si, že jim dáme prostor. No a elektrotábory už běží šest let.
Taky chci připomenout už zmíněné tábory Olbram Challenge pro kategorii 15+, na kterou se hodně soustředíme taky posledních šest let. Uvnitř skupiny se tou dobou ozývaly hlasy, že je potřeba dát mladým prostor. Tak jsme jim ho dali i s vědomím, že se třeba všechno vždycky nepovede. Teď je vidět, že to bylo dobré rozhodnutí.
Z našich oddílů momentálně nejdéle fungují Šedé myšky, který vede Jelena Jurečková. Jsou všestranný oddíl, jezdí na výlety, sportují, chodí do přírody, ale nejvíc je baví rukodělky. Mají taky tábornický sbor, takže oni táhnou i ten zájem o Sedmikvítek.
Pro úplnost musím zmínit, že nemáme děti na naších akcích jen z Kopřivnice, ale také z Frýdku-Místku. Spolupracujeme s dětskými domovy a jezdí s námi na tábory v Olbramu děti z dětského domova Frýdek-Místek, Plumlov, Nový Jičín.
Už roky s námi na tábor jezdí Izabela z dětského domova F M. Její nemoc vyžaduje vozík a pravidelně léky. Do té doby nikde nejezdila a u nás se jí líbí. Bereme ji normálně, překvapuje nás hlavně básničkami, které skládá a bez kterých by to na táboře nebylo ono.
Máme také výbornou spolupráci s Pionýrskou skupinou Jevišovice, nebýt Sedmikvítku v Praze, tak jsme se nepotkali. Děti jezdí s námi na tábor i společně na různé akce.

Představení by nebylo úplné bez trochy historie. Dokážeš shrnout tu vaši?
Skupina vznikla v roce 1972, já do ní přišla jako instruktorka v roce 1974. V roce 1990 mnoho vedoucích odešlo a mě zůstalo pár oddílů… Šli jsme dál a postupně se vytvořila dobrá parta, díky které jsme tu pořád. Důležitá je taky základna Olbramkostel, na kterou jezdíme už 37 let. V roce 1996 se k nám připojily tři další skupiny, které jezdívaly na Pstruží, tam také od té doby jezdíme.
V devadesátých letech nám hodně pomohla podpora starosty, který bral všechny spolky pracující s dětmi stejně. Díky ní šlo hodně věcí snáz. Hlavní ale pořád je to kamarádství, že lidi chtějí být spolu a něco dělat.
Postupně asi tak po pěti letech se obměňují generace, děti se stávají instruktory, vedoucími a tak pořád dokola. Nejde zapomenout na éru, pěti Putovních pohárů předsedy vlády za divadlo a výtvarky, když se Olbramší tygři stali instruktory a vedoucími. Začali vymýšlet spoustu nových věcí, co se dá v na skupině změnit, např. logo skupiny, trička, webové stránky, které funguji od roku 2005. Zapojili jsme se do soutěže Sami o sobě, vznikl program Řetěz-zábava, spolupráce s KTK a pomoc při akcích pro město, den proti rakovině a též jsme spolupracovali s okresní radou a dalšími skupinami (Studénka, Štramberk apod.). Byla to úžasná doba vymýšlení společných akcí, např. Pionýrské stezky, oblastních kol Sedmikvítku. V současnosti se sice mladým některé věci, jako je účetnictví, nechce moc dělat, ale jinak zastanou spoustu věcí, akce, tábory, schůzky. Nedávno mě překvapili mladí, 16–17 let, kteří za mnou sami přišli, že chtějí s něčím pomoct.
Kdybych měla zmínit lidi, kteří skupině v průběhu let hodně pomohli, tak nemůže chybět: Víťa Kaprál (jeden ze zakladatelů skupiny), Petr Šulák, Renča Veselá Emilie Filová, Emil Rýdl, je jich spoustu a nejde vyjmenovat všechny, byl by to dlouhý seznam za ty roky.

 Pojďme do současnosti, za pár týdnů máte Sedmikvítek, jak finišují přípravy?
Je to tak, náš Sedmikvítek je 18. listopadu. Už máme přihlášená taneční vystoupení. Příprava běží zatím v pohodě a moc se na to těším. V porotě budeme mít letos i zastoupení z městského úřadu.

 Tak ať všechno klapne! Ale když už to říkám, tak se určitě někdy stává, že věci nejdou úplně dobře. S jakými problémy se potýkáte vy? A jak se vám daří je překonávat?
Tak jako u každé skupiny je i pro nás těžké, když odcházejí vedoucí na školu, zakládají rodiny a nemají pak čas. Ale nikdy jsme nehodili flintu do žita, vždycky to nějak jde dál.
Občas tady v Kopřivnici narážíme na lidi, kteří mají problém s tím, že jsme pionýři, ale jiní to zase berou v pohodě.
Letos jsme odešli z klubovny, byly tam dohady se sousedy i potíže kolem nájmu. Některým rodičům už taky dost vadilo okolní prostředí, i když klubovnu samotnou a bezprostřední okolí jsme se snažili vždy uklízet. Bylo to pro nás těžké a byla s tím spousta starostí, ale ve výsledku mám dojem, že jsme si pomohli. Máme teď skvělou novou klubovnu, jediná nevýhoda je, že je ve třetím patře. Jinak je to ale hezké místo, klid, pohodoví lidi kolem. Nikomu nevadí, když zůstaneme déle – v bývalé klubovně jsme museli v osm zhasnout a jít. Máme mnohem větší volnost a musím za to poděkovat městu, které nám pomohlo novou klubovnu sehnat.
K řešení těžkých situací musím ještě poznamenat jedno. Kdyby nebylo schůzek vedení, i když se na nich někdy neshodneme, tak by to nefungovalo. Lidi se musí potkat, mluvit spolu. Taky se nám osvědčilo, že máme vždycky ve středu takový „otevřený kancl“, každý může přijít a s něčím pomoct. Teď po stěhování je toho opravdu hodně a ta pomoc je fakt potřebná.

Co je v našem spolku průšvih a co je naopak super?
Průšvih je to, že nemůžeme najít hospodáře. J A když už jej máme, tak mám strach, aby vydržel. Ale celkově jako Pionýr nevím, nemám čas o tom přemýšlet, neb když se chce, tak všechno nějak jde, člověk nesmí ztrácet optimismus. Měli bychom ale víc pamatovat na oceňování lidí. Super jsou samozřejmě věci jako dotace a ta podpora z ústředí ve financování činnosti. A taky jak se mladí dávají dohromady na různých republikových akcích jako Kamínka, RESET apod.

Proč jsi pionýr?
Jako dítě jsem byla ve skautu. V roce 68 jsme přešli do Pionýra i s vedoucími, neb jsme byli děti a nechtěli se na nás vykašlat. Činnost byla pořád vlastně stejná. Baví mě práce s dětmi, bohužel víc pracuju s papíry, ale jsem ráda mezi lidmi, a to jsem díky Pionýru pořád. Už nejedenkrát mi řekli děti i vedoucí, že jsem jim změnila život. Jsou bohatší o kamarády krásné prožitky na akcích, táborech, zábavu, soudržnost, dokážou držet pospolu – zážitky které zůstanou po celý život. Nelze to popsat, prostě naše heslo je „ Zažij víc“…

ptal se Jakub


PS Kopřivnice
Vznik: 1972 obnovení po revoluci – 1990
Počet oddílů: 3 + 4 kluby
Charakteristika: všestranné, zaměření na přírodu, turistiku, rukodělky, sport, kulturu, táboření
Schůzky: 3 oddíly 1x týdně, zbytek 1x měsíčě
Počet členů: 84
Věk členů: 5–74

Vedoucí PS
Jméno: Božena Klimecká
Děti: 2
Mám ráda: přírodu, tvoření z různých materiálů, hudbu, tanec
Zaměstnání: dílenský technik v Tatře, nyní již v důchodu
Kontakt: 606 445 245, pionyrkoprivnice@centrum.cz, www.koprivnice.pionyr.cz