Seznamte se: PS Klub dětí Dobrovice

Mozaiková seznamovací služba se z Plzně přesouvá do Středočeského kraje, kde nedaleko Mladé Boleslavi navštívila Pionýrskou skupinu „Klub dětí“ Dobrovice. O tom, jak se jí žije, jsme si povídali s její vedoucí Hankou Šilhavou.

Hned z kraje se musím zeptat na historii, protože vaše skupina už funguje opravdu dlouho. Je to hlavně štěstím na lidi, nebo na to máte nějaký návod?
Ahoj, máš pravdu, naše PS je jednou z nejstarších na Mladoboleslavsku. Vznikla v prosinci 1949, za dva roky oslavíme 70 let. Ani se na tolik necítíme. 🙂
Já se přistěhovala do Dobrovice a přimotala do naší pionýrské party kolem roku 1997. Z vyprávění přátel vím, že v roce 1989 přišli o klubovnu a vše, co v ní bylo. Zůstalo jen několik kronik a fotografií, které měl někdo doma. Naštěstí stále nacházím pamětníky začátků Pionýra v Dobrovici. Mozaiku historie pomalu skládáme dohromady. 🙂
To, že PS funguje tolik let bez přestávky, musí být určitě štěstím na lidi. Hlavně na ty, kteří tu byli kvůli dětem a ne kvůli čárkám za účast. Kteří nechtěli pustit něco, co je spojovalo a bavilo a stále spojuje a baví. Po roce 1990 patřily pod skupinu tři oddíly mladých hasičů. Pořádala výlety pro děti, Kuličkiádu, Dětský den a letní tábor, kam se všichni těšili. Táborový materiál apod. byl uložen na půdách, ve stodolách a garážích členů PS.

Pojďme si vaši pionýrskou skupinu ve stručnosti představit: Kolik vás je? Co vás baví? Kam rádi vyrážíte?
K dnešnímu dni má naše PS 92 členů, čtyři oddíly a jeden volnočasový klub. Pro mě osobně je nejdůležitější turisticko-přírodovědný oddíl „Ťápoty“. Vznikl v roce 2002, hned poté, co jsme získali klubovnu v areálu školy. „Zastřešili“ jsme tak všechny naše společné pionýrské aktivity. Dnes má oddíl přes 40 členů a je takovou páteří pro činnost naší PS. Na schůzkách se věnujeme přírodě, tábornickým dovednostem, soutěžíme, šifrujeme, sportujeme, hrajeme hry, vyrážíme za přírodou do okolí města. Za sychravých dnů se můžeme schovat ve školní tělocvičně.
Každé pondělí hrají již 10 let děti florbal. Nemáme ambici být vrcholovými sportovci. Cílem je nabídnout dětem možnost sportovního vyžití bez ohledu na výkony. Prostě se vyřádit s kamarády.
Od roku 2014 se převážně chlapci schází v airsoftovém oddíle. Hlavními tématy jsou historie, armáda a taktiky boje, ale i disciplína, spolupráce a fair play. Nechybí práce s buzolou, mapou, orientace v terénu, první pomoc, soutěže, akce, výlety…
Středy 1x za 14 dní patří v naší klubovně už 12. rokem dětem, které rády něco malují a vytvářejí.
Každý měsíc pořádáme nějakou jednodenní nebo víkendovou akci (výprava do bazénu, výlety za přírodou a památkami, dětský den…). Zúčastňujeme se akcí pořádaných Pionýrem a SKOP. Líbily se nám Bambiriády, užili jsme si několik Setkání oddílů. Na Ledové Praze jsme letos byli potřinácté. Máme rádi Podzimní stezku Polabím v Brandýse nad Labem, vždy se těšíme, jakou trasu nám Generál vymyslí. Tento rok jsme se počtvrté zapojili do Kytičkového dne a prodali přes 500 kvítků. Snažíme se nechybět u žádné akce v našem městě. Někdy se společně přijdeme bavit, jindy pomáháme s organizací (Výročí města Dobrovice, oslavy Baráčníků, Ukliďme svět, Běh za novým úsměvem v rodinném centru Klíček…). Je toho mnoho…

Mluvíš o akcích v obci, pokud vím, tak vám spolupráce s městem docela klape – čím to je?
To je také pravda. S vedením města vycházíme dobře. Možná proto, že ve funkci starosty jsou v posledních několika volebních obdobích učitelé. V zastupitelstvu pracují většinou lidé, kteří mají zkušenosti s činností s dětmi, jsou členy nějakého místního spolku. Jsme malé městečko, známe se navzájem, snažíme se spolupracovat.

Máme za sebou tábory. Řekni nám, jak vypadal ten váš?
V naší skupině mají dlouhou tradici tábory v podsadových stanech v přírodě, s vlastní kuchyní, umývárnami pod širým nebem a kadibudkami s výhledem do lesa. Po roce 1990 se několik let putovalo po různých základnách. Posledních 9 let už „nekočujeme“, objevili jsme táborovou základnu TJ SOKOL Kopidlno v nedalekých Ledcích. S majiteli máme velmi dobré vztahy. Pomáháme se stavěním a bouráním tábora, půjčujeme si navzájem materiál. Tábor je bez elektřiny, schovaný v lese. Ze stanu můžeme pozorovat datly, lišky a veverky…
Každý rok připravujeme celotáborovou hru. V posledních dvou letech jsme se vypravili do „Bradavic“ po stopách Harryho Pottera. Tábornické dovednosti dostaly vzletné názvy kouzelnických vyučovacích předmětů, všichni složili zkoušky z NKÚ a hrál se famfrpál. Do 14 dnů se nám vešly dva celodenní výlety, koupání, hry, táboráky, diskotéka, návštěva šermířské skupiny a promítání Mobilního planetária. Z „Bradavic“ jsme přivezli 60 spokojených dětí a už se těšíme na příští rok.

Určitě se ale všechno pořád nedaří… S jakými problémy se při činnosti nejčastěji potýkáte – a jak je překonáváte? Byli jste někdy fakt „na dně“ a přemýšleli, jestli to vzdát?
Období, kdy se přemýšlelo, co dál, bylo určitě v roce 1990. To jsem osobně nezažila a jsem ráda, že to pro skupinu dopadlo dobře.
Druhé náročné období bylo před cca 14 lety, kdy se začaly rozcházet názory dvou skupin členů. Někdo chtěl pracovat s dětmi celoročně, jiní by jezdili jen na tábor. Viděli jsme rozdílně i podobu a organizaci tábora. Nakonec vzniklo občanské sdružení Klubíčko, které dodnes jezdí jen na tábor. Unaveni a na dně jsme opravdu byli. Já se dobrovolně/povinně ujala funkce skupináře. Našli jsme i úžasnou hospodářku a začali se společně učit, jak vést PS. Děkuji moc hlavně Ále, Honzovi a Jaroslavě Kovaříkovým. Myslím, že jsme se společně ode dna odrazili dobře. 🙂 S odstupem času vidíme, že všechno zlé je pro něco dobré. Každý si vybral, co mu vyhovuje. A vyvezeme na prázdniny mnohem více dětí. 🙂
V současné době pociťujeme jako největší problém nedostatek dospěláků, ochotných věnovat svůj volný čas a energii dětem, a neochotu přizpůsobit svůj osobní kalendář tomu skupinovému. Príma oddílové děti se rozprchnou na střední školy a není pro ně snadné najít volné odpoledne, kdy mohou přijít na schůzku. Nebo jsou na internátech … Co se týká táborů, je největší problém to, že si všichni dospělí musí brát dovolenou…

Se závěrem přicházejí tradiční otázky. Co je podle tebe v Pionýru průšvih a co se nám naopak opravdu daří?
U nás vnímáme jako největší problém přibývající množství papírování, které ubírá čas na přípravu aktivit pro děti. Sotva se prokoušeme jednou hromadou formulářů, straší nás termín na odevzdání dalších. Pokud je člověk zároveň oddílovým vedoucím i skupinářem, či hospodářem apod. je to časově velmi náročné. Velkým plusem je určitě podpora Pionýra jednotlivým skupinám (v administrativě, propagaci, metodice, organizaci akcí…).
Pionýr dává obrovské možnosti vyžití. Každý si tu najde něco svého. Parta lidí, které spojuje práce s dětmi. Jejich vedení k aktivnímu a smysluplnému trávení volného času.

Dokážeš říct, proč jsi pionýr?
V Pionýru jsem měla na 1. stupni ZŠ skvělou oddílovou vedoucí. Jezdilo se na výlety do přírody, soutěžilo v tábornických dovednostech. Dodnes vidím, jak jsme chodili na Kokořínsku s mapou po lese, spali ve stanu a vařili v kotlíku rizoto z plechovky. Tam někde je určitě základ toho, proč i já pracuji s dětmi. Můj oddíl v roce 1990 zrušili.
Pionýr je parta přátel, které jsem potkala v Dobrovici. Pionýr je oddíl, kde mám možnost předávat dál to, co jsem zažila já. Pionýrská byla i Bambiriáda v Berouně, kam jsem přivezla své „Ťápoty“ a obrovský hrnec guláše k večeři tam míchala moje oddílová vedoucí z 1. třídy. Jsem ráda pionýr.


PS „Klub dětí“ Dobrovice
Vznik: prosinec 1949
Počet oddílů: 4 oddíly a 1 volnočasový klub
Charakteristika: turisticko-přírodovědný oddíl „Ťápoty“, florbalové oddíly starší a mladší, airsoftový oddíl a volnočasový klub zaměřený na výtvarné a pracovní činnosti
Počet členů: 92
Schůzky: florbal 1x za týden
výtvarka a airsoft 1x za 14 dní
„Ťápoty“ 1x za 14 dní + každý měsíc jednodenní či víkendová akce
Věk členů: 6 – 71 let

Vedoucí PS
Jméno: Hana Šilhavá
Děti: 2 (Barbora 8, Martin 6)
Mám ráda: přírodu, turistiku, muziku, práci s dětmi
Zaměstnání: učitelka na 1. st. základní školy
Kontakt: hankazach@seznam.cz