Seznamte se: PS Kamarádi cest Okříšky

Seriál seznamek tentokrát zamířil na Vysočinu, konkrétně do Oříšek nedaleko Třebíče. Tamní skupinu Kamarádi cest můžete znát například ze zpráv o oblastních kolech Pionýrského Sedmikvítku, s jejím vedoucím Michalem Nejedlým jsme si ale povídali i o spoustě dalších věcí.

Pro začátek tě poprosím o představení vaší skupiny. Zkus shrnout kolik vás je, co vás baví, jaké máte tradice a podobně.

Naše Pionýrská skupina se skládá ze tří oddílů, celkem o 147 členech. První oddíl – Florbalový je zaměřen na sportovní aktivity, a jak název sám napovídá, jeho hlavní náplní je florbal. V oddíle je registrováno nejvíce členů ze skupiny. Skládá se ze čtyř věkových kategorií – nejmladší, mladší, starší a juniorští hráči. Naši florbalisté, pod názvem PSKC Okříšky, hrají krajskou soutěž v kategorii junioři a dorostenci, pak také republikovou soutěž. Musím říci, že florbalový oddíl velice dobře reprezentuje naši skupinu, což dokazuje i dobrým umístěním na různých mimo tabulkových turnajích, kterých se zúčastňují, jako jsou Nisa Open Liberec, Praga Games, Open Game Brno, Summer Cup Hodonín, ale také zahraniční turnaj Stupava Cup, kam hráči jezdí už několik let, a je to jeden z velmi oblíbených turnajů. Florbalový oddíl vede náš bývalý vedoucí oddílu, Josef Kula a ostatní trenéři z řad dospěláků. Je to práce velice náročná, mnoho tréninků, víkendové zápasy a turnaje. Jsme velice hrdí na to, že se jim tak daří.

Druhým je oddíl Kamarádi cest, běžná parta dětí, instruktorů a dospělých, kteří vytváří zájmovou činnost, jak v klubovně oddílu, tak i na puťácích, výletech do kina, letních a zimních táborech či pobytech na naší táborové základně.

Třetím oddílem jsou pionýři z Třebíče, kteří se k nám přidali ze zaniklé skupiny PS Hájek. Je to parta starších členů, kteří nezapomněli na tradice svého oddílu, a dále pořádají své výšlapy do přírody a účastní se sportovních turnajů ve volejbale. I oni hrdě reprezentují naši skupinu na řadě turnajů a klání. Jako jiné skupiny pořádáme letní a zimní tábory, různé sportovní soutěže pro děti z okolí. K našim tradičním akcím patří, mimo pořádání krajského kola Sedmikvítku a Pionýrské stezky, lesní hra Safari, která náš oddíl provází, vždy na začátku sezóny, snad od dob, co jsem do oddílu nastoupil. Stejně tak i vycházka na Štědrý den do lesa, spojená s nadělováním pamlsků pro zvířata. Tyto akce určitě patří k letitým tradicím našeho oddílu.

Zmínil jsi krajské kolo Sedmikvítku, které pořádáte (čtenáři se o něm mohli dočíst v minulé Mozaice), jak jste se k tomu dostali?

Naše skupina nejprve začala pořádat Dětskou Portu v roce 1996. Nevím, jak to vlastně začalo, v té době jsem byl v instruktorském věku, když náš vedoucí Josef Kula s tím nápadem přišel. Možná po vzoru Veselých Medvědů nebo Zlatého slavíka z Jihlavy, kteří nám byli po léta vzorem v pořádání této akce. Postupem času přešla soutěž na název Sedmikvítek, a to po přidání výtvarné části, což bylo v roce 2001. A jak šel čas, přibyl tanec a fotografie, a tak Sedmikvítek bez přestávky pořádáme každý rok.

Zajištění takové soutěže je spousta práce, to si asi umí leckdo představit, zkus ale říct, co vám dává energii pořádat ji každý rok, co vám to dává?

Je velká pravda, že přípravy jsou obrovské a někdy až vysilující. Nemůžu mluvit za kolegy, kteří jsou velkou součástí sedmikvítkovského provozu. Každý máme na starosti určitou část soutěže. Po tolika letech pořádání to jde vše tak nějak automaticky. Už jsem si několikrát říkal, proč se vlastně ženu do této akce. Ale hned jak se v pátek setmí sál, rozehraje se znělka Sedmikvítku, která nás doprovází od začátku, a vystoupí první zpěváček, tak se dívám po šedivém sále na porotce a diváky, jak se zaujetím sledují soutěžící, a vždy si říkám, ano má to smysl. U procházení výstavy hned zapomenu na tu týdenní dřinu, nachystat zatemnění sálu, navozit techniku, porady s kolegy nad přípravou. Prostě si užívám díla, které jsme společně stvořili.

Sedmikvítek ale není zdaleka to jediné, co děláte. Mluvil jsi o florbalovém oddíle, pořádání stezky a dalších aktivitách. Tvoří všechny tyto části spíš jeden velký celek, nebo fungují odděleně?

Na všech akcích skupiny se podílejí převážně členové ze všech oddílů, na brigádách při stavění táborové základny, pořádání sportovních akcí, atd. Florbalové turnaje, které pořádáme, má spíše pod palcem oddíl florbalu. Letní a zimní tábor je pro všechny členy i nečleny, takže se různě oddíly namíchají. Dá se říci, že dost pilotních akci děláme společně, ale také si každý oddíl pořádá i ty svoje, jen se svými členy.

Jak takové společné tábory pro různě zaměřené oddíly vypadají?

Tak jako spousta jiných skupin, pořádáme tábory s různými tématy celotáborové hry. Je fakt, že naše skupina pořádá tábory v různých koutech republiky. Máme totiž svoji táborovou základnu kousek od sídla skupiny, a trávíme tam dost času přes rok. A tak nám nepřijde moc dobré pořádat tábory v místě, co děti znají jako své boty. Proto využíváme nabídek ostatních skupin k pronájmu táborových základen, a každý rok tak trávíme své tábory na jiném místě. Na naše tábory se může přihlásit každý, kdo má zájem. Florbalový oddíl pořádá pro své členy několikadenní putovní soustředění, třeba v okolí naší pronajaté táborové základny. Využijí tak možnost podniknout výlety do turisticky zajímavých lokalit a přitom mají nedaleko zázemí. Takže se dá říci, že využijeme základnu hned dvakrát.

Jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Vy toho děláte docela hodně, tak určitě narazíte čas od času i na nějaké potíže. Co vás trápí nejvíc?

Každá věc má svoje. Nemůžu říci, že nemáme s něčím potíže, ale nemůžu také říci, že je máme. Myslím si, že jsme stejní jako ostatní kolegové. Některé věci děláme na poslední chvíli, i když bychom neměli. Někdy prostě, když řekneme: „My jsme ti, co dělají dobrovolně s dětmi,“ tak neohromíme úředníka, jak by si mnozí přáli. Myslím, že bereme vše tak, jak to je, a mnozí z nás chápou, že to zkrátka někdy bez těch pravidel nejde. Musím říci, že nám nikdo klacky pod nohy nehází, i když jsme i tuto situaci zažili. Takže si žijeme docela dobře.

Tak to je super! Zkus to vzít i z druhé strany a říct, co se vám naopak nejvíc daří, co vám děla fakt radost?

Určitě máme radost, když se o našich aktivitách mluví, když jsou děti spokojené, ale hlavně když si po letech vzpomenou na tu a tamtu akci, kterou s námi prožily. Mám radost, když se vrátí instruktor v dospělém věku a chce pracovat na skupině nebo alespoň na táboře.

Největší radost mi dělají kolegové, kteří se zapojují do všech pořádaných aktivit, a když je ouvej, vždy přiloží ruku k dílu. Vážím si jejich práce.

Řekni mi prosím sám za sebe: Proč jsi vlastně pionýr?

Já jsem členem Pionýra od roku 1987 a na Pionýru se mi líbí to, že je všestranný, můžu být v oddíle sportovním, přírodovědném, vědeckém, v jakémkoliv. S děvčaty, s chlapci, a to si myslím, že je to „nej“ co Pionýr má. Hlavně, když se dívám na kolegy na skupině, v krajské radě. Jsme jedna parta, a o to hlavně jde.

„Načali“ jsme druhých 25 let novodobého Pionýra, co si myslíš, že pro nás do budoucna největší výzva?

Myslím si, že dost zabrat nám dají komerční aktivity, které díky našemu dobrovolnickému času nemůžeme přesáhnout. Musíme se snažit udržet členy, ale také hlavně nástupce, kteří budou pokračovat v tom, co jsme začali nebo v čem jsme pokračovali my po našich předchůdcích.

Ptal se Jakub


PS Kamarádi cest Okříšky
Vznik: 13. 9. 1974
Počet oddílů: 3
Charakteristika: sportovní, všestranný a turistický
Počet členů: 147 členů
Schůzky: 4x týdně tréninky, 1x týdně oddílová schůzka, každý druhý měsíc pobyt – výšlap
Věk členů: nejmladší 5 let, nejstarší 64 let, průměrný věk 18 let
Počet vedoucích a instruktorů: vedoucích 15, instruktoři 4

Vedoucí PSportret nejedly
Jméno: Michal Nejedlý
Děti: bezdětný
Mám rád: táboření, historický šerm, muziku
Zaměstnání: revizní technik elektro
Funkce v Pionýru: vedoucí PS
Kontakt: pionyrvysocina@volny.cz 737755818