Seznamte se: PS Čestice – Podlesáci

Poslední díl mozaikové seznamky v tomto ročníku nás zavede na jih Čech. Ne snad proto, že nás to v horkých dnech táhne k tamním rybníkům, ale proto, že jsme si tentokrát povídali s Milenou Maňhalovou, vedoucí Pionýrské skupiny Čestice – Podlesáci.

Začneme jako obvykle, zkus popsat, jaká jste skupina, co vás baví, jakou máte historii…
Naše skupina vznikla v roce 1951 na malé venkovské škole, kam jsem nastoupila jako učitelka v roce 1979 a založila turistický oddíl, který děti nazvaly Střelka. Když jsme vyráželi v zelených košilích na výlety a výpravy, říkali nám – „ hele, skauti“ a my odpovídali, že jsme pionýři. Náš oddíl přestál jako jeden z mála na skupině i revoluční rok 1989 a když jsme po roce 1990 vyráželi na tábor nebo výpravu, zase nám říkali „ hele, skauti“ a my opět odpovídali, že jsme pionýři. Tento oddíl vedu i v současnosti, i když už s pomocí mnoha odchovanců, jsou z nich už také rodiče a některé jejich děti už také chodí do oddílu. Na počátku býval oddíl čistě turistický, ale postupem času jsme přibírali i jiné druhy činnosti, zejména po roce 1990. Hodně jame hrávali divadlo, pořádali vystoupení po vesnicích, jezdili na Sedmikvítek do Divadla Za plotem, získali jsme i dvakrát Pohár předsedy vlády za divadlo, letos jsme zase nastudovali krátkou hru, se kterou jsme byli na Sedmikvítku v Českých Budějovicích.
Máme rádi sport, jezdíme na turnaje ve vybíjené a hokejbalu, hrajeme florbal, ringo, přehazovanou, baseball, na každé schůzce má nějaký sport své místo. Protože máme schůzky v pátek odpoledne, někdy si je protáhneme a vyjedeme do bazénu do Strakonic, Horažďovic nebo Sušice, do Laser arény do Písku nebo na lezeckou stěnu či lanový park v Sušici. Pořádáme různé zábavné stezky pro naši přípravku Šmoulata nebo i pro děti ze školní družiny – na podzim Poklad skřítka Smítka, na jaře Stezku Z pohádky do pohádky, Pohádkový les nebo Čaroděj Živamor a zakletá princezna. Z akcí mají děti nejraději Ledovou Prahu, jarní výpravu na Zálesí – vždy tematicky zaměřenou (letos Zlatá horečka) a naši tradiční historicky brannou hru Korouhev rytíře Koce.

K té se dostaneme později, napřed mi ale pověz něco o ostatních oddílech, máte jich přece víc.
Je to tak. Letos máme zaregistrováno 106 členů ve čtyřech oddílech. Oddíl Střelka, jeho „přípravka“ Šmoulata, country oddíl Jitřenka a folklórní oddíl Tanečky. Šmoulata již také brzy oslaví 20 let činnosti. Zpočátku jsem je vedla já, pomáhaly mi nejstarší děti ze Střelky, později mi začala pomáhat vychovatelka školní družiny Michaela Sluková. Nakonec si dodělala kvalifikaci a vede oddíl sama. Je členkou vedení skupiny, hospodářkou a dokáže mě dobře zastoupit. Šmoulatům se stále věnují i děti ze Střelky, pomáhají jako vedoucí družin a připravují hry. Country taneční oddíl vedu také já, učíme se taneční kroky a figury, připravujeme vystoupení pro školu i na různá setkání, jezdíme na Bambi-akce do Českých Budějovic. Nejmladší je folklórní oddíl Tanečky, letos ho začala vést Martina Sluková, pracuje s nejmladšími dětmi ve věku 6–7 let. Martina sama dlouho navštěvovala folklórní oddíly, které na naší PS měly tradici více než 20 let.

Zmínilas akci Korouhev Rytíře Koce, která má na vaší skupině už dlouhou tradici. Co je to vlastně za akci?
Z Českých Budějovic, kde jsem vedla oddíl za studií, jsem byla zvyklá, že se oddíly s podobným zaměřením setkávaly a hrály společné hry. Chtěla jsem, aby něco podobného prožily i děti ze Střelky. A tak se zrodil nápad na setkávání s oddíly z Českých Budějovic, které vedli moji kamarádi. Po dvou ročnících se tohle setkání usídlilo u nás v Česticích. Při vymýšlení zaměření jsme se inspirovli pověstmi o rodu Koců z Dobrše a vznikla branná soutěž Korouhev rytíře Koce. Probíhá vždy v říjnu a jezdí na ni oddíly z různých sdružení dětí a mládeže z Budějovic, Vodňan, Strakonic, v průběhu historie i z Bechyně a z Prahy. Soutěží družiny vedené instruktorem, v kategoriích do 12 a do 15 let – v každé maximálně 8 družin, protože víc se vzhledem k ubytování a průběhu akce nedá zvládnout. Cenou je putovní korouhev rytíře Koce s rodovým znakem – neozubené mlýnské kolo. Zatím máme za sebou 33 ročníků a 34. ročník chystáme na říjen 2017.

Z jiného soudku – co vás při činnosti trápí? Jaké máte problémy?
Velký problém je dojíždění dětí a nedostatek vedoucích, kteří by měli čas hned po škole, tedy od 13 hodin. Většina dětí do školy dojíždí z mnoha menších obcí, z každé jen pár dětí, a některým jezdí poslední autobusy domů ve 14.30, takže oddíly vždy museli vést učitelé a pracovníci školy. Ostatní se do Čestic dostanou nejdříve ve tři odpoledne… V posledních dvou letech se alespoň občas najdou vysokoškoláci, kteří už mají volný pátek a mohou přijít pomoci.
Další problém je odříznutí obce o víkendu. Když chceme s dětmi vyrazit v sobotu na akci nebo výlet, musíme objednat autobus, protože z Čestic ani zpět nic nejede. Pokud je nás méně, musí dopravu zajistit rodiče – a to už si někteří rozmýšlejí.

Máme červen, takže se nemůžu nezeptat na tábory. Jak vypadají ty vaše?
Letní tábory pořádáme od roku 1979. Nejdřív se spřátelenými oddíly z Budějovic. Od doby, kdy nám z dětí vyrostli vedoucí, tak už samostatně. Dlouho jsme jezdili každý rok jinam, zkoušeli základny, poznávali nová místa. Před 12 lety se naši kluci vedoucí rozhodli, že najdou a vybudují vlastní základnu. Našli krásné místo 15 km od Čestic na břehu potoka Kolčava a od roku 2005 ho zdokonalují. Trávíme tam prvních 14 dní každých prázdnin. Již šestý rok také pořádáme tábory pro rodiče s dětmi. O těch vám ale víc poví Ája Vlková, který je vede.

AV: V roce 2012 jsem končila mateřskou, měla jsem děti 3 a 5 let. Již během jara jsme se sešli s lidmi, kteří takové tábory už pořádali, a utvrdili jsme se v tom, že to zase není tak složité. Dobré je i to, že základna Střelky není daleko. Napsali jsme letáčky, obvolali pár kamarádů s dětmi podobně starými, udělali první poradu a vyrazili. Bylo nás 43. Týden se vydařil, téma Draci (v dalších letech: Indiáni, Piráti, Pravěk, Cirkus) děti zaujalo, a tak jsme se rozhodli pokračovat. V posledních třech letech se vydáváme také na dva dny na vodu a sjíždíme nedalekou Otavu, spíme pod širým nebem. Je mezi námi hodně hudebníků, takže nechybí večery u ohně s písničkami. Naše táborová parta se ustálila, těšíme se na sebe, pořádáme i několik společných akcí během roku.

Jako vždy se na závěr zeptám na celý Pionýr. Co v našem spolku vnímáš jako problém a co ti přijde naopak super?
Jako problém občas vnímám nechuť dobrovolníků, zejména těch mladších – vedoucích a instruktorů – seznamovat se s novými informacemi, předpisy důležitými pro zdárný průběh činnosti, podílet se na tvorbě zpětné vazby se spolkem.
A co je super? Pro děti určitě to, že Pionýr dává možnost různorodé činnosti. Chceš sportovat, chodit na výlety, tábořit, tancovat, zpívat, malovat, lepit modely? To všechno v Pionýru můžeš. Jen najít to správné místo a toho ochotného vedoucího. Chcete si poměřit síly s ostatními podobného zaměření? Nebo se jen tak potkat a zahrát si? To všechno vám Pionýr nabízí. Pro vedoucí, hlavně pro skupináře to, že mají možnost se o čemkoliv kdykoliv poradit. Zajištěné zázemí právní porady, porady v účetnictví (kolikrát my jsme v loňském roce potřebovali Kateřinu, to se snad ani nedá spočítat), zajišťování dotací, propagačních materiálů, zviditelňování spolku.

Dokážeš říct, proč jsi pionýr?
Kdysi ještě za studií na střední škole mě k práci na PS přivedla kamarádka, začala jsem vést oddíl a tak nějak jsem činnosti v Pionýru propadla. Měli jsme tam fajn partu lidí, plno společných akcí, tábory. Když jsem začala učit v Česticích, chtěla jsem zase rozběhnout oddíl, již po roce mi skupinářka předala i svoji funkci a od té doby jsem vedoucí skupiny. Prošla jsem řadou funkcí na okrese, v kraji i v ČRP, pomáhala organizovat Pionýrskou stezku i setkání. Práce s dětmi mě naplňuje, všechny děti, které oddílem prošly, byly „moje děti“.

Ptal se Jakub


PS Čestice – Podlesáci
Vznik: 1951
Počet oddílů: 4
Charakteristika: všestranný + „přípravka“, country taneční, folklorní
Počet členů: 106
Schůzky: všechny oddíly jednou týdně
Věk členů: 6 – 60 let

Vedoucí PS
Jméno: Milena Maňhalová
Děti: vlastní žádné, oddílových spousta
Mám ráda: práci s dětmi, výlety, památky, posezení u ohně s písničkou, četbu
Zaměstnání: učitelka
Kontakt: milena.manhalova@gmail.com