Seznamte se : Nesmrtelné oddíly – PS Obránců mírů Kopřivnice

PS Obránců míru v Kopřivnici nepatří jen k pionýrskému rodinnému stříbru. Je svou aktivitou v nejrůznějších oblastech činnosti Pionýra i příkladem mnohým dalším. Ostatně – o jejím životě se lze dočíst už řadu let snad v každém čísle naší Mozaiky.


Zbylo jen šest oddílů a tři stovky

PS Obránců míru Kopřivnice vznikla v roce 1972 při ZDŠ se stejnou adresou. Naštěstí se sešla parta nadšenců, kteří měli od počátku docela trefné nápady a dost nadšení. K jednomu z těch nápadů patřilo vybudovat i táborovou základnu v Olbramkostele. Jenže přišel rok 1989 a z 33 oddílů jich zůstává jen šest.

Datem vzniku nové éry PS Obránců míru je 9. březen 1990. Ke skupině přešli i další vedoucí, kteří měli zájem pokračovat v Pionýru dál. K těm, co vytrvali, patřil i oddíl Boženy Klimecké, která se zároveň stala (a je stále) skupinovou vedoucí.

Dílenská technička, třiapadesátiletá Božena Klimecká jako dítě začínala v Junáku. Od roku 1975 se objevila jako instruktorka v PS Obránců míru, a od roku 1978 zde vedla osm let oddíl Jiskra míru. Od roku 1988 je i hlavní vedoucí skupinového tábora Olbramkostel.

„Bez ní by nic nešlo. Všechno zařídí, zorganizuje. Činnost naší skupiny si bez ní nedokážeme představit…“, říká se v Kopřivnici i píše ve skupinovém webu.

„Největším problémem bylo začít s 300 korunami a dopracovat se do postavení, kde jsme teď,“ vzpomíná dnes na nelehké začátky v roce 1990 Božena.

Nabízíme dětem různorodé možnosti

Současný počet členů PS je 93. Sdružuje oddíly Šedé Myšky, Nezmaři, Kousaví citroni a Power Rangers. Každým rokem se ale táborů PS v Olbramkostele účastní na 180 dětí. Akce PS jsou otevřené pro všechny děti. Stačí přijít a zúčastnit se.

„Nabízíme dětem různorodé možnosti trávení volného času: kultura, sport, soutěže, turnaje, turistika, setkání, výlety, tábory…“, informuje nás vedení PS. Činnost se dál dělí na pravidelné schůzky v klubovně, akce na jeden den nebo odpoledne, víkendové akce, volnočasové kluby, plesy, pochody pro veřejnost i netradiční pouťová odpoledne, často i ve spolupráci s městem a s dalšími sdruženími.

„Za zcela zásadní považujeme to, že děti nebloumají bezcílně ulicemi, nenudí se, ani se nepodílí na sociálně patologických jevech,“ vzkazuje Boženka Klimecká, „prostě mají možnost příjemně a užitečně trávit svůj volný čas přes týden, o víkendech, o zimních i letních prázdninách.“

Sedmikvítek opravdu pionýrský

Kopřivničtí pionýři svým způsobem zasahují i do debat o současnosti pionýrského Sedmikvítku. Dokazují totiž, že nemusí jít jen o soutěž v podstatě nepionýrských poloprofesionálních souborů.

„Dlouhodobě podporujeme talentované děti. Už mnohokrát prokázaly své schopnosti a dovednosti v celostátních kolech Sedmikvítku (divadlo, hudba, tanec, výtvarná a rukodělná činnost a Dětská porta). V roce 2001 jsme zvítězili v celostátním kole Sedmikvítku v Praze v kategorii Výtvarná činnost a získali Putovní pohár předsedy vlády. V roce 2002 jsme vítězství obhájili (jako první v historii) a získali pohár znovu. V roce 2003 jsme získali nominaci na Pohár předsedy vlády v kategorii Divadlo, výtvarná činnost a hudba a v lednu 2004 Pohár předsedy vlády v kategorii Divadlo. A v roce 2009 jsme získali putovní pohár v kategorii Výtvarka od Jana Fishera“, mohou se tu chlubit.

Stabilní tým

Jak je vidět i z webu PS, má skupina stabilní tým vedoucích a instruktorů. Mezi nimi jsou jak ti velmi zkušení s mnohaletou praxí práce s dětmi, tak i mladí instruktoři z řad studentů středních a vysokých škol.

„Největší oporou naši skupiny jsou vedoucí, kteří v ní začínali jako děti a udělali za dlouhou dobu mnoho. Jmenovali bychom nejraději všechny, ale především rodinu Klimeckých, Milenu Filovou, Renátu Veselou, Jakuba Trnčáka, Vaška Majkuse a Radka Buchtu. Bez těch by se skupina neobešla,“ napsali nám z Kopřivnice.

„Problém byla klubovna – nejdřív nás – do roku 1996 – nechali ve škole na Obránců míru (nyní Milady Horákové). Potom do roku 2002 jsme měli klubovnu na Záhumení, ale praskla nám tam voda a nebylo zde topení a tak nám město nabídlo naši současnou klubovnu, kterou využíváme od roku 2003. Nebýt podpory ředitele školy a městského úřadu, bylo by hůř,“ dozvídáme se také.

Největší pýchou, ale zřejmě i stabilním kamenem přitažlivosti kopřivnických pionýrů je jejich táborová základna. „Za 20 let se nám povedlo přebudovat táborovou základnu v Olbramkostele a vybudovat zde spoustu věcí a také vylepšit vše podle hygienických požadavků. Táborová základna je v našem vlastnictví od roku 2005, ale náš tábor tam funguje již 31 let,“ můžeme uzavřít tohle vyprávění.

Karel Krtička-Krtek, foto z archivu PS Obránců míru, Kopřivnice