Seznamte se : Nesmrtelné oddíly – Oddíl se znakem Slunce

Oddíl Jiřího Wolkera v Brně Lesné má 74 členy, vedoucí, instruktory a především děti. Jeho historie sahá před rok 1970, kdy vznikl jako 21. junácký oddíl J. Wolkera. Po zrušení Junáka (i Pionýra) v Brně Lesné z dalších junáckých oddílů vznikla pionýrská skupina por. Milana Genserka. Oficiální datum vzniku pionýrského oddílu J. Wolkera se datuje až dnem 24. dubna 1974. Oddíl je součástí 52. pionýrské skupiny Slunovrat. Ta má další dva poměrně početné oddíly: Šipky v Brně – Bohunicích (25 členů) a Stopaře v Brně – Kohoutovicích (42 členů).


Sluníčko ve znaku
Jiří Wolker napsal: „Slunce je veliký básník a napsalo překrásnou báseň zlatým perem na naši zem.“ Připomeňme si: starší generace znají básníkovo jméno zejména v souvislosti s jeho sociální tvorbou a levicovým zaměřením, český skauting se k Wolkerovi zase hlásí jako k účastníkovi jednoho z prvních skautských táborů. Komu tedy vlastně „patří“ jedna z ikon české poezie? Nejspíš, jako každý básník – sám sobě a své tvorbě.

Ve znaku oddílu s Wolkerovým jménem je Slunce. V jeho výkladu v oddílovém Čtrnácteru se píše: „Víme, že bez něj by nebyl možný život na Zemi. Sluníčko rozdává světlo a teplo a díky němu jsou zde rostliny, zvířata i lidé. Budeme vždy chránit přírodu, protože víme, že jsme její součástí a že ji potřebujeme k životu. Paprsky sluníčka nám ukazují směr do všech světových stran, kde žijí naši kamarádi. Snažme se, aby naše myšlení a jednání bylo vždy stejně čisté, jako je obloha kolem našeho sluníčka. Rozsviťme sluníčko upřímnosti a kamarádství ve svých srdcích. Cesta ke slunci je těžká, ale vyplatí se po ní jít.“

„Náš oddíl má kořeny v junáckém 21. oddílu J. Wolkera. Mám už ale mnohaletou zkušenost, že rodiče si vybírají oddíl pro své děti podle toho, co a jak se tam dělá, a ne podle toho, jak se oddíl jmenuje nebo jestli patří pionýrům nebo skautům,“ konstatuje bývalý oddílák Radovan Muf Mrkva.

Oddílové Čtrnáctero

Činnost oddílu je odedávna zaměřena na přírodovědu, ochranu přírody, turistiku a táboření. Základem jsou schůzky družin, dělených podle věku dětí. Ty se zde věnují dovednostem, spojeným s přírodou a životem v ní. Ale i při různých rukodělných činnostech se snaží vedoucí o podporu dětské fantazie. Oddíl má proto vlastní zkoušky z přírodovědy, turistiky, z místních znalostí, prospěšné činnosti, první pomoci, zručnosti a zdatnosti. A samozřejmě i o sdružení Pionýr – oddílové Čtrnáctero. Tedy, nebojme se toho označení: dlouhodobý výchovný program.

Různé systémy činnosti mají vlastně mnohé „nesmrtelné“ oddíly a skupiny. Někdy navazují na zájmové a odborné pionýrské odznaky, zčásti i Plameny a Cesty PO SSM, oproštěné od ideologizujících úkolů. Někde vycházejí i z Pionýrské či Tábornické stezky. Systém v programu činnosti však vždy usnadňuje práci vedoucích a upevňuje vztah členů k oddílovému životu. Dává pocit jistoty událostí a zážitků, na něž pak navazuje i jistota osobních pozitivních vztahů.

Výchova osobností

„Znalosti, které děti na schůzkách získají, si mohou vyzkoušet na výpravách, které oddíl pořádá jednou za čtrnáct dní. Každoročně připravujeme pětidenní výpravu o podzimních a sedmidenní akci o jarních prázdninách. Tyto tábory jsou v bližším okolí i mimo jihomoravský kraj. Děti tak mají možnost podívat se do míst, která znají pouze z učebnic,“ říká Muf.

Když to dovoluje počasí, táboří se pod stany. „Využíváme také naši turistickou základnu v Čachnově na Chrudimsku, kam jezdíme už dobrých 20 let. Pořádáme akce, kde se potkávají členové skupiny i mimooddílové děti: Jarní a podzimní prázdniny, soutěž Brněnské bloudění, Drakiáda, Velikonoce, zimní a letní Slunovrat, večerní hry, brodění řeky Libochůvky, plavání s Jiřím a podíleli jsme se také na přípravě Bambiriády v Lesné a hlavně připravujeme třítýdenní letní tábor, který završuje naši celoroční činnost.vysvětluje Muf. Vedoucí se podle něj snaží, aby z dětí v oddíle vyrůstaly osobnosti. To znamená vést je ke vzájemnému uznání a spolupráci, v umění spoléhat se samy na sebe, ale zároveň přijmout a poskytnout pomoc, zajímat se o druhé lidi a svět kolem sebe, umět diskutovat a řešit problémy.

Vedení z vlastních řad

Instruktoři a vedoucí jsou většinou odchovanci oddílu. Vědí, co se tu dělá, a to, co sami prožívali, mohou i vracet. Na přípravě táborů a jiných akcí pomáhají i „bývalí“ členové. „Naše zdravotnice Andulka se v roce 1979 provdala do Litomyšle a dodnes s námi jezdí na tábory,“ dokumentuje jeden z mnoha příkladů Muf. Instruktoři jsou středoškoláci, někteří vedoucí vysokoškoláci, je zde i několik pracujících v čele s nynějším vedoucím oddílu Tomášem Ficky Bučíkem.
Muf pracuje jako ekonom v brněnském Středisku služeb.

Za největší oddílovou radost považuje fakt, že už v únoru 1998 vznikla první družina z dětí bývalých členů oddílu. „Teď to sám vidím ještě dál. I moje děti pokračují v oddíle – sedmnáctiletá dcera jako instruktorka a třiadvacetiletý syn jako jeden z vedoucích.“

Připravili Karel Krtička a dlouholetý vedoucí oddílu (nyní hospodář PS Slunovrat) Radovan Muf Mrkva, foto z webu oddílu J. Wolkera