Seznamte se : Nesmrtelné oddíly – Kraken M, lakros, interkros a Bobříci

Pražská 38. pionýrská skupina Kraken M nepatří k těm velkým a známým z Mozaiky a z pionýrských webů, podílejícím se na celorepublikových akcích a dodávajícím své zkušené kádry do nejrůznějších pionýrských volených orgánů. Její osudy, historie i současnost však vypovídá mnohé o těch PS, bez nichž by Pionýr po roce 1990 zůstal jen jedním z nepočetných spolků dětí, mládeže a dospělých.


Byli i nebyli

  1. PS existovala původně v Praze 6 na Petřinách, ale pod tímto číslem se objevila ve školním roce 1979-80 znovu v Praze 4 na Jižním Městě (dnes Praha 11) při právě dostavené ZŠ Květnového vítězství. Ve školním roce 1993-4 PS zanikla a na jejích troskách pak obnovilo činnost několik oddílů, které fungovaly pár let částečně „neorganizovaně“.

Od roku 1997 pak tyto oddíly obnovily činnost PS, která má nyní okolo 50 členů ve čtyřech oddílech. Jeden turistický a tři sportovní, které se věnují hlavně halové verzi lakrosu – intekrosu a florbalu, vedoucími jsou studenti i učitelé.

„Název bájné příšery Krakena vychází dílem z někdejší úspěšné celotáborové hry s tematikou řecké mytologie, dílem z toho, že jsme do oblasti, kde tehdy pro volný čas dětí nikdo moc nedělal, ´vypustili Krakena´,“ vysvětluje osmačtyřicetiletý vedoucí PS Martin Nešpor, provozní technik u VLS ČR, s.p. „Preferujeme práci oddílů s celoroční pravidelnou činností a oddílovými menšími tábory na naší základně v Chanovicích,“ dodal.

 Lakrosová historie

„Lakros má více variant a u nás je asi nejrozšířenější ta, které se říká český lakros, protože se v jiných zemích nehraje a její pravidla vymyslel jeden dávný skautský vůdce Ivan Makásek v dobách temna na základě několika obrázků indiánů s „plácačkami“ v ruce. Verze, kdy kluci a holky zastrčí do batohu malou lakrosku z hliníkové trubky, vypletenou tenkým provázkem se spoustou škotových uzlíků a vyrazí na výpravu, si svého času získala mnoho dětí i vedoucích. I mne.

Na jakémkoliv plácku či palouku si s tenisákem skoro kdykoliv mohou zahrát dva týmy proti sobě, branky nahradí třeba stromy, batohy apod. Této verzi lakrosu jsme se věnovali už před 20 lety a pro oddíl jsem tehdy naohýbal a vypletl několik tisíc lakrosek a tím si zkazil záda a oči.

Na táborech si na starou dobu už jen rádi zavzpomínáme, ale nyní hrajeme hlavně turnaje a zápasy v mezinárodním lakrosu a interkrosu. V rámci zvyšování činnosti pak lakrosky na českou verzi děláme z ohnutých klacků. Spotřeba takových lakrosek je 2-3 na zápas a to se víckrát jak jednou za tábor nedá dělat,“ vzpomíná Martin.

 Od Orlíků k Bobříkům

„V letech 1975–1995 zde úspěšně fungoval oddíl Orlíci. Jeho řadami prošly stovky členů. Orlíci pořádali i turistické srazy oddílů z celé ČR v Bohdanči u Kutné Hory. Nejslavnější bývalý člen oddílu hraje ve skupině Olympic na klávesy. Chudák, musel nechat lakrosu, protože když dostal přes prsty, nemohl pinkat klávesy,“ vzpomínáme, protože Orlíky znal i autor těchto řádek. Oddíl však nakonec s odchodem stárnoucích členů zanikl. Vztah k dávnému oddílu však nezmizel. Bývalí členové se v posledních letech vracejí už jako rodiče i se svými dětmi do oddílu Bobříci.

„Bobříky jsem jako čerstvý otec založil před devíti lety,“ vysvětluje Martin a dodává: „Nyní má skoro 30 dětí ve věku od jednoho do 15 let a ještě víc rodičů. Pořádáme letní tábory a mnoho společných akcí přes rok. Některé větší děti se pak zapojují i do sportovních oddílů… Zájmy dětí se změnily a dostat je od počítačů a televize není snadné, a tak jsme se zaměřili na získávání bývalých členů a jejich potomků zpět do oddílů,“ konstatuje Martin a uvažuje dál:

„Nedaří se nám odchovat dlouhodoběji zapálené vedoucí pro oddíly, kteří by umožnili mastodontům mého ražení odejít do zaslouženého důchodu. Nedaří se také získávat více nových členů. V našem regionu některé sporty (fotbal, tenis) už lanaří v mateřských školkách, řada dětí zase raději civí na „bednu“ a tábory bez mobilu, počítače, elektriky a teplé vody jsou pro ně i mnohé rodiče hrůza…“

Karel Krtička – Krtek

Foto z lakrosových aktivit a z letošního tábora Bobříků o Asterixovi, Obelixovi a kouzelném nápoji: Martin Nešpor