Rukodělky nám neberte!

Cože? Z Pionýrského Sedmikvítku mizí rukodělky, nejoblíbenější a nejobsazenější část přehlídek?!

Je to sice pravda, ale není důvod k nějakému poprasku nebo lamentování. Léta trochu bezradně říkáme, že se nám v Pionýru nedaří naplňovat technickou výchovu. Prostě na to nemáme kvalifikované nebo alespoň schopné a zručné vedoucí, nemáme vybavené klubovny, děti tzv. pracovní výchova nebaví, je to činnost příliš nákladná. Argumentů umíme snést spoustu. A přitom zbytečně. Technickou činnost v oddílech totiž běžně děláme, jen jsme si zvykli říkat jí „výtvarka“.

Porotce, ten tvrdej chleba má…
Výtvarná a rukodělná část Sedmikvítku přinášela perné chvilky porotcům. Co mají vlastně hodnotit? Nápad, fantazii snoubící se s dovedností nebo preciznost, čistotu a přesnost provedení, které nemají s uměním v pravém smyslu slova nic společného, protože patří do rukodělek, které jsou téměř vždy za hranou výtvarného umění. A přitom to není nic méně hodnotného, rukodělné dovednosti jsou to, co dnešní školství neumí plnohodnotně naučit.

Co s tím?
Představa, že se podaří rukodělnou a výtvarnou část Sedmikvítku oddělit jedním řezem v průběhu jednoho roku, není reálná. Jen bychom si prostě měli říct, že jsou věci, které patří k technickým činnostem, a nechat porotce, aby je hodnotili úplně zvlášť, byť pro prvních pár let třeba jako součást krajské přehlídky, ovšem jako samostatnou technickou kategorii.

A proč to všechno?
Třeba i proto, aby vedoucí a děti při oddílové činnosti měli jasno, co je cílem a jakou dovednost právě procvičují a upevňují. Jestli je důležitá fantazie, vlastní vidění světa, hra světla a barev či kombinace tvarů, anebo naopak čistota slepených částí, rovnost lomu, preciznost řezu a funkčnost výrobku.

V každém oddíle pracují děti s papírem – dělají jednoduché skládanky z papíru, skládají složitější origami nebo papírové modely. Někde se práce s papírem kombinuje s prací se dřevem, s dýhou, v některých oddílech děti dělají drobné praktické doplňky do klubovny. A tohle je technika. Takže – děláme ji, ne že ne, jen ji máme ve špatném šuplíčku.

Jak tedy na to?
Buď se KOP rozhodne, že udělá něco, jako v minulosti byla Soutěž technické tvořivosti mládeže, kde vedle sebe byly práce ze dřeva, z papíru, šité výrobky, modely letadel a třeba i elektrickou energií napájené výrobky, nebo zůstane z praktických důvodů (prostory, termín, porota) u jedné přehlídky a důsledně oddělí její dvě části – výtvarnou a technickou. Že to takhle bylo? Ne, ne, v rukodělkách se nám běžně potkávaly v jedné kategorii věci přísně technické (např. ony modely z papíru nebo výrobky z překližky či jiného dřeva) a věci z kategorie výtvarného umění (např. šperky). Pojďme tedy otevřít dveře technice a vedle umělecky laděného Sedmikvítku i přehlídce, která by se mohla třeba jmenovat Pionýrský Technicus.

Budeme rádi, pokud nám sami napíšete, jak byste si takovou technickou soutěž představovali, nebo jaký máte názor na oddělení rukodělné části od výtvarné a její následný přerod v technickou soutěž. Pište na anna.novakova@pionyr.cz.

Darina Zdráhalová