Jak do toho mluvit? (říjen 2013)

Na straně 6 jste si mohli přečíst čtenářskou reakci na jeden z článků v minulém čísle Mozaiky, která byla zakončena otázkou: „A co Ty, milý čtenáři? Myslíš si, že máš možnost do toho mluvit?“ Pro upřesnění dodáváme, že řeč byla o dění v Pionýru na celostátní úrovni.

Jsou-li kladeny podobné otázky, je na ně potřeba i odpovídat – a my v redakci samozřejmě oceníme co nejvíce vašich odezev. Prozatím jsme se ale rozhodli sepsat následující povídání pro ty, kdo si na uvedenou otázku odpovídají záporně.

Předmětem diskuze je celostátní úroveň, nelze ale zapomínat, že ta neoddělitelně navazuje na dění v pionýrských skupinách a krajských organizacích. Ostatně členové např. České rady Pionýra nejsou žádní Marťani, ale dobrovolníci ze všech koutů republiky, kteří povětšinou kromě vysedávání na jednáních také jezdí na výlety, vedou schůzky, připravují tábory… Až „nahoru“ se dostali právě postupným delegováním „odspoda“.

Pojďme si tedy povědět, jaké možnosti má například oddílový vedoucí, když zatouží pozdvihnout svůj hlas a vyjádřit se k věcem celého spolku.

Jak se čas od času ozvat
Možností je hned několik. Chcete-li své vyjádření směřovat k co největšímu počtu členů, nabízí se Mozaika Pionýra. Pro názory čtenářů se zde vždy našlo místo a při dodržení základních pravidel slušnosti ani není třeba se obávat zásahů do textu.

Pokud máte zájem o takovou výměnu názorů, jakou by stránky Mozaiky těžko unesly, nabízí se vnitřní internetový Servis Pionýra, kde může každý uživatel uveřejnit svůj text, který bude přístupný opět jen přihlášeným členům.

Pokud ale chcete, aby byl váš názor slyšet, využívejte také všemožných příležitostí, jako jsou papírové i internetové dotazníky, výzvy k vyjádření na pionýrském Facebooku i zde v Mozaice. Volání po možnosti vyjádření vyznívají poněkud naprázdno, když zároveň prosby o názory zůstávají většinou členů nevyslyšeny.

Máte-li ale zájem oslovit spíše orgány řídící naše sdružení, především Českou radu Pionýra, a přednést nějakou otázku či problém k vyřešení, učiníte tak nejlépe prostřednictvím „svého“ delegáta, ať už ho jednoduše požádáte, nebo pro svou věc získáte dost velkou podporu vaší krajské rady Pionýra, která ho může k přednesení názoru nebo i hlasování určitým způsobem nasměrovat. Ale protože jednání ČRP jsou otevřená hostům, lze se jich účastnit i přímo, termíny jsou plánované na celé funkční období a zájemce má možnost se dostavit i osobně.

Jak stanovit směr
Chcete být u toho a na rozhodování se podílet přímo, ale zajímají vás jen klíčové otázky a nechcete jednáním věnovat mnoho času? Pak je tu pro vás Výroční zasedání Pionýra, kam minimálně jednoho delegáta vysílá každá pionýrská skupina či centrum. Podle současného Statutu Pionýra se koná minimálně jednou za tři roky, v návrhu nových stanov je toto období prodlouženo na pět let. Kdykoliv ale může být vyhlášeno mimořádně.

Jeho úkolem je volit orgány Pionýra, schvalovat základní dokumenty a celkově určovat směr, kterým se má naše sdružení v následujícím období ubírat.

Jak se chopit kormidla
Nestačí vám jen „chodit k volbám“? Chcete se do rozhodovacího procesu zapojit naplno? Nový návrh Stanov Pionýra sice práci České rady Pionýra a jejího Výkonného výboru částečně upravuje, ale základní principy zůstávají.

Českou radu Pionýra tvoří delegáti krajských organizací. Chcete-li se stát jejím členem, musíte proto napřed získat podporu ve své „KOPce“ a pak už je na vás, jak se mandátu zhostíte. Jde o orgán, který rozhoduje důležité záležitosti, ale již praktičtějšího významu (každoročně rozpočet, hospodářskou závěrku, výroční zprávu, ale též vyhlášení soutěží, významné pionýrské projekty a další).

Výkonný výbor CRP je orgán především pracovní, což je dáno tím, že jeho členové zodpovídají za dílčí a konkrétní úseky činnosti (např. akce a soutěže, nemovitosti, hospodaření, propagace apod.), rozhoduje záležitosti, jež jsou aktuální mezi jednáními ČRP. Návrh na složení VV předkládá předseda Pionýra nezávisle na příslušnosti ke krajským organizacím či jiným jednotkám. Jde zkrátka o pionýry, kteří – na republikové úrovni – mají vůli se soustavně věnovat určité oblasti naší činnosti a posouvat ji dál. Pro zapojení je proto potřeba především projevit iniciativu a kandidovat.

Jak se bránit
K možnosti „mluvit do toho“ samozřejmě patří i obrana proti rozhodnutím orgánů – lhostejno na jaké úrovni. Pokud neuspějete s  prostým dotazem učiněným například předsedovi Pionýra či s námitkou přednesenou orgánu, který tak či onak rozhodl, máte stále možnost využít zcela úředního postupu a stěžovat si Revizní komisi Pionýra či se odvolat k Nejvyšší rozhodčí komisi Pionýra. Své podněty pro ni adresujte na Ústředí Pionýra v ČR s viditelným vyznačením, že jsou určeny právě pro RKP či NRKP. Komise vaši věc vždy projedná a dost možná bude požadovat upřesnění, vysvětlení či vyjádření dalších osob. Po zvážení všech dostupných informací dospěje k rozhodnutí, které je v případě NRKP konečné a není proti němu (v orgánech Pionýra) dalšího odvolání.

Mějme odvahu věci měnit
Přes popsané možné postupy se ovšem podstata věci smrskne vždy do jediného: Zkusím To? Nebo ne a mávnu rukou, protože… stejně nic nezměním… je to fuk… mně to zase tak moc nezajímá… oni si to vyřeší sami. A potom někde vypustím: Ale vždyť to stejně nejde.

Jde. Nástroje pro to jsou, stačí překonat netečnost a využít možností.