První pomoc s prožitkem

Je několik možností, jak učit děti první pomoc. Jednou z nejúčinnějších metod se ukázal praktický nácvik, který vede k rychlému, ale hlavně dlouhodobému udržení získaných vědomostí a dovedností. Ale, jak na to?

Jako v každé oblasti, kterou chceme děti naučit, je potřeba mít téma nastudované. Stejně tak bychom měli disponovat zdravým rozumem a velkou chutí si hrát. Máme-li v osobní výbavě vše jmenované, můžeme se do toho s chutí pustit. A nebojme se, příprava takového praktického nácviku zabere jen o desítky minut navíc.

Nejdříve je ale třeba zmínit několik zásad.

Bezpečnost především – v průběhu praktického nácviku využíváme tzv. simulací, které mají vypadat co nejvěrohodněji. Při maskování poranění však mějme na paměti, že se nesmí přihodit nic figurantům ani zachráncům, proto pečlivě vybírejme místo, čas i veškeré pomůcky!

Pečlivě sledujeme průběh simulací a rychle reagujeme na aktuální potřeby našich figurantů/zachránců (někomu může být nesnesitelná zima, udělat se nevolno z pohledu na krev, nebo prostě jen může být otřesený ze situace, kdy je v problému blízký kamarád).

Nepodceňujeme nepříjemné pocity, nezlehčujeme strach a v žádném případě nikoho nezesměšňujeme. Jistě, každý dělá chyby, ale pamatujme, že chceme děti něco naučit a ne je odradit!

Jako námět nabízím jedno vcelku uvěřitelné téma i s návodem.

Pastelka v ruce

Co se stalo? Na oddílové schůzce mají děti za úkol nakreslit oddílový erb. Všechny sedí  na zemi kolem velké čtvrtky a malují. Jedno dítě (dejme tomu Klárka) chtěla vybarvit zvířátko na druhém konci papíru a s pastelkami v ruce překračuje ostatní kamarády. Zakopla, upadla a vrazila si pastelku do dlaně.

Pomůcky: umělá kůže (100g hladké mouky, 1 kávová lžička kyseliny citrónové, 2,5 polévkové lžíce soli, 1 polévková lžíce oleje, 100ml vody – vše smíchat do hladka, poté na teflonové pánvi zahřívat, dokud se hmota lepí na dno pánve. Pořádně prohněteme a po vychladnutí zabalíme do igelitu), umělá krev (červené potravinářské barvivo, med, lžička vody – na špičku nože barviva rozpustíme v troše vody a postupně přimícháváme med do požadovaného množství), tupá pastelka, obvazyrukavice podle počtu zachránců, atrapa mobilního telefonu.

Maskování: Do otevřené dlaně vtlačíme asi 5 cm dlouhý váleček umělé kůže a prsty jej uhladíme, aby splynul s kůží ruky. Pokud se odlepuje, trochu jej navlhčíme. Do středu opatrně zapíchneme pastelku a vše zatřeme umělou krví.

Simulace: Na zemi sedí otřesená Klárka, jakmile k ní přichází zachránci, natahuje ruku s namaskovaným zraněním a vzlyká. „Aúúú, to bolíííííí, teče mi krev, aúú.“ Chytá se druhou rukou za zápěstí a třese se v ramenou. Jakmile se někdo dotkne zraněné ruky, opět vzlyká, bolí to.

Doporučené řešení: Zachránci Klárku nechají sedět pohodlně na zemi, pastelku nechají v ráně a obvazem ji připevní k dlani. Pokud se rozhodnou pastelku z rány vyndat (ale to je přesně to, co by dělat neměli!!!), umotají tlakový obvaz na ráně. Volají 155.

Co dělá vedoucí: Pozoruje a zapisuje si průběh simulace, pokud se neschyluje k dramatu, vůbec do situace nezasahuje a vstupuje do ní až v momentě, kdy zachránci volají 155. V tuto chvíli od nich „přijme“ tísňový hovor a ukončuje simulaci.

Nastává chvíle pro rozbor simulace – jednoznačné pojmenování poranění, zmínění zdravotních rizik pro zachránce (krev…) a názornou ukázku správného řešení.

Káča Kopřivka Vlachová