Překážkové dráhy

Kdo do činnosti občas nezařadí překážkové běhy? Mohou být kolektivní (štafetové) i individuální. Inspiraci jde najít i v  komerčních soutěžích jako Spartan Race, Predator Race atd.

Nejvhodnější prostředí je v tělocvičně

  • Zde se dá snadno využít vybavení, podlézt pod kozou nebo přelézt švédskou bednu, běh mezi kužely nebo přeskoky přes lavičky. Ano, akce, kde máme k dispozici tělocvičnu, se vyloženě nabízí pro uspořádání nějakého překážkového běhu.
  • Což takhle vyzkoušet překážkovou dráhu poslepu? Nezní vám to bezpečně? Ale co když má slepec navigátora? Pod heslem „pán a pes“ zavážeme páníčkovi oči a pejsek ho provází překážkovou dráhou. Ale pejskové nemluví, takže si na začátku domluví typicky psí navigaci – tedy štěknutí, dvojí štěknutí, vrčení, kňučení, každé pro jinou informaci: doleva, doprava, dolů, nahoru atp.

Překážkové dráhy v přírodě

  • Ty přizpůsobujeme okolnostem, vždy se ale najde prostředí, kde se dá taková dráha vytvořit – slalom je možný mezi kameny nebo polínky, podlézat jde provázek zavázaný mezi stromy atp.
  • Alternativou je v lese cesta po provázku, kterého se závodník musí držet. I tu je možné připravit poslepu, je však třeba dát pozor na větve a okolní prostředí.

Ostatní překážkové dráhy

  • Připravit překážkovou dráhu není nic složitého. Když nemáme k dispozici materiál na překážky, můžeme použít děti :), např. slalom mezi dětmi z oddílu, kdy se běžec zařadí na konec a vybíhá další, než se postupně zařadí všichni.
  • Hodně pomoci nám může provázek, papírová izolepa nebo třeba značkovací spreje (jen na ven).

Zkuste také:
Zvířátka ML S8 Kočka – zkouším svou obratnost
Putování se psem ML S7 Překážková dráha
Tajemství staré truhly ML S11 Překážkové závody v přírodě

Pozor: Cílem není, aby byla dráha co nejtěžší, ale aby byla pro děti přiměřenou výzvou. Bezpečnost musí být vždy na prvním místě.

Vyzkoušejte: Bouldering

Druh lezení provozovaný bez lana na malých skalních blocích nízko nad zemí. Název pochází z anglického slova boulder („balvan“).
Je populární hlavně u začínajících lezců, mj. i díky své nenáročnosti na zkušenosti a vybavení (nic speciálního, maximálně lezecké boty a měkká podložka pro případ pádu).
Jištění může dětem poskytovat vedoucí přímo rukama. Pro začátky se asi nejvíc hodí „balvany“ umělé, které bývají u lezeckých stěn.