Právní rada pro novoroční předsevzetí

2016 smlouvy

Když jsem uvažoval o tématu tohoto článku – na přelomu starého a nového roku, procházel jsem si mé dřívější příspěvky, které, téměř každý obsahoval rady, jak postupovat v situacích více či méně konfliktních. Jako většina obyvatelstva, vyjma chronických kverulantů, nemám konflikty rád. Jak se jim ale vyvarovat? Jedině prevencí! U právních jednání, činěných v písemné formě, preventivní pravidlo zní: „Podepsat můžeš, přečíst musíš!“

Konkrétní podoba má podobu v podrobném čtení smluv, podmínek, potvrzení, dodacích listů a podobných písemností, které podepisujeme. Přiznejme si upřímně, kolikrát jsme, coby uživatelé internetu, zaškrtli políčko „Rozumím a s podmínkami souhlasím“, aniž bychom je opravdu četli. Takové chování pro nás může mít velmi neblahé důsledky.

Všeho moc škodí

Kamarád kdysi objednal pro manželku, přes internet, dárkovou kosmetickou sadu, všechny „fajfky“ odškrtal, zboží zaplatil a manželce udělal sadu. Jaké ovšem bylo jeho překvapení, když po měsíci mu byla doručena další, tentokrát obsahující 20 mýdel, po 14 dnech 25 šamponů, následovaná dodávkou parfémovaného toaletního papíru (60 rolí). Když návdavkem obdržel sadu 5 záchodových štětek s pozlacenými rukojeťmi, začal jednat. Firma nereagovala na vzkazy, na e-maily, a tak se vydal na místo osobně. Pracovník mu vysvětlil, že když potvrdil podmínky, získal možnost nakupovat za zvýhodněné ceny „akční zboží“ a pokud objednávku neučinil, měla forma právo mu zaslat zboží „akčně nejvýhodnější“ s tím, že vyúčtování – fakturu – obdrží vždy na konci čtvrtletí. Kamarád si to zavinil sám, neboť nejenomže si nepřečetl podmínky, ale při vyplňování formuláře uvedl své identifikační číslo a byl tak, v souladu s podmínkami, zařazen do kategorie podnikatelů – nikoliv do přihrádky jednorázových nakupujících – spotřebitelů. Pracovník firmy projevil vstřícnost – zboží převzal zpět a věc se vyřešila tím, že kamarád zaplatil balné a poštovné. Ne každá firma je ovšem takto vstřícná.

Nákupy přes internet

V zákoně jsou již výslovně upraveny a je snad všeobecně známo, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů a pokud o tomto právu nebyl poučen, lhůta se prodlužuje o rok.

Zvláště záludné jsou smlouvy pojistné, smlouvy o dodávkách energií od alternativních dodavatelů a smlouvy o půjčkách v rámci nebankovního sektoru (ovšem i smlouvy s bankou jsou velmi komplikované). Vždy proto máme právo, ale i povinnost (vůči sobě a svým blízkým), smlouvu prostudovat, případně se poradit. Pokud takto nepostupujeme, je to nezodpovědné, ale není ještě vše ztraceno – vede to ale ke konfliktu, ke kterému by jinak nedošlo. Ke slovu se dostává zákon, eventuálně i soud.

Co na to zákon?

Zákonodárce si je naštěstí vědom toho, že ne každý obchodník jedná férově a slušně, přímo do občanského zákoníku zabudoval ustanovení k ochraně nás – spotřebitelů a stanovil:

  1. Výslovně jsou zakázána ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti vytvářejí významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
  2. Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.
  3. Je-li smlouva nejasná (vyložitelná různým způsobem), použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
  4. Nepřihlíží se k ustanovením odporujícím pravidlům stanoveným zákonem k ochraně spotřebitele, a to i tehdy, pokud se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

Z prvé zásady (požadavek přiměřenosti) platí výjimka u nákupu zboží nebo plnění (například sběratelský předmět sám o sobě zanedbatelné hodnoty) a jeho ceny (sběratelská cena), pokud jsou spotřebiteli informace o jejich povaze poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Fakticky se sice jedná o stav nepřiměřenosti, ovšem obě smluvní strany jsou s tím srozuměny a z nějakého důvodu (třeba sběratelská vášeň) je pro ně stav jinak obecné „nepřiměřenosti“ de facto „přiměřený“.

 K odstranění pochybnosti o tom, co je či není „nepřiměřené“ zákon výslovně definuje (uvedením příkladů) zakázaná ujednání, například taková, která:

  1. vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy,
  2. zavazují jej plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli (například až bude mít dostatek času),
  3. umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal (např. zálohu), i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí,
  4. zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli – to je ona situace, kdy smlouva vytváří významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele
  5. zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy – tím se vytváří opět nerovnováha práv, neboť v budoucnu může být spotřebitel nucen činit něco, co nemohl předvídat nebo není ani schopen zajistit,
  6. dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran,
  7. umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit,
  8. zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen.

Jejich výčet není úplný – obsahuje nejčastěji se vyskytující případy, zároveň však slouží jako výkladová pomůcka pro situace v zákoně nepopsané, ovšem co do obsahu a dopadu srovnatelné.

Takže, pionýři: Podepsat můžete, přečíst musíte!

 

Michal Pokorný

advokát, právní zástupce Pionýra