Právní osobnost a (ne)svéprávnost našich členů

V tomto pokračování seriálu k novele Občanského zákoníku se seznámíme se základy toho, co říká nový občanský zákoník o základní kategorii, kterou je schopnost osob nabývat vlastním jednáním práva a povinnosti. K dobru nové právní úpravy je třeba přičíst zavedení terminologie, která má definovaný obsah (v minulosti se řada pojmů dovozovala právní teorií).

V prvé řadě je zde pojem „právní osobnost“, který je definován jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.

Na druhém místě je definován, v minulosti často zavádějícím způsobem používaný pojem „svéprávnost“. Tou se rozumí způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

Jen pro zajímavost uvádím, že zákon výslovně stanoví, že právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti a pokud to tak (zcela zřejmě v pomatenosti nebo pod nátlakem) učiní, nepřihlíží se k tomu – takový úkon je zcela nicotný.

Nová právní úprava pak stanoví, v duchu dosavadní tradice a úpravy, že osoba je fyzická, nebo právnická.

V tomto povídání se budeme zabývat jen fyzickými osobami, a to množinou těch, ke kterým směřuje naše sdružení – dětmi a mládeží. V obecných východiscích se fakticky nic nemění – čekají nás ale dvě zajímavé novinky.

Nic se nemění na tom, že dospělým se stává člověk v 18 letech. Nový občanský zákoník, s využitím zmíněné právní terminologie, to definuje tak, že:

  1. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí.
  2. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.

Stejně jako doposud se před nabytím zletilosti dá nabýt plné svéprávnosti uzavřením manželství. Tato svéprávnost nezaniká ani zánikem manželství (rozvod, ovdovění), ani prohlášením manželství za neplatné.

Z formulace „Plně svéprávným se člověk stává zletilostí.“ plyne, že nějaká svéprávnost, tedy způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tu musí být i před dovršením zletilosti. Tak tomu bylo i doposud a nové vymezení je velmi podobné tomu dosavadnímu: každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. V Praxi tedy desetiletý chlapec může samostatně nakoupit základní školní pomůcky, ovšem počítač v hodnotě 15 000,- Kč by mu asi žádný rozumný prodavač neprodal. Sedmnáctiletý mladík, pokud nebude nějakých výjimečných okolností, by s tím však neměl mít potíže.

Novinky, které přináší nový občanský zákoník, jsou:

  1. Nabytí plné svéprávnosti, před nabytím zletilosti, se soudním rozhodnutím. Takový návrh může podat sám nezletilý nebo jeho zákonný zástupce (se souhlasem dítěte) a plná svéprávnost bude přiznána poté, co se prokáže, že nezletilý dosáhl věku šestnácti let, dále jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti, a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. Pokud takové podmínky nejsou splněny, pak může být svéprávnost přiznána, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého (např. genialita patnáctiletého osiřelého nezletilce).“ Výrok soudu by v takovém případě zněl „Nezletilému Josefu Novákovi, nar. X. XX. XXXX, z matky Jany Novákové, roz. Burdové, a otce Jindřicha Nováka, se přiznává plná svéprávnost“. Tato skutečnost by měla být, podle všeho, zaznamenána i v občanském průkaze.  S takovým členem pak ve sdružení můžeme jednat, jako by dovršil 18 let věku.
  2. Druhou novinkou je možnost rodiče (zákonného zástupce) udělit potomku mladšímu 18 let „povolení“ k určitému úkonu. Pokud je takový souhlas ve shodě s obecně přijímanými zvyklostmi soukromého života, platí, že nezletilec je schopen samostatně – v rozsahu povolení – jednat. To neplatí, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno (například těžko můžeme udělit souhlas k tomu, aby nezletilec volil v parlamentních volbách).
  3. Jako zajímavost lze zmínit samostatné provozování závodu (podnikání) nezletilcem, kde k souhlasu rodiče (zákonného zástupce) se vyžaduje souhlas soudu. Samozřejmě soud bude zkoumat rozumovou, případně fyzickou vyspělost nezletilce, stejně jako slučitelnost s docházkou do vzdělávacích zařízení a jeho zdravotním stavem.

 

V této souvislosti lze počítat i s tím, že naše sdružení bude soudy dotazováno na toho kterého člena ohledně jeho schopností a rozumové vyspělosti, aby to bylo zohledněno v posouzení žádosti o udělení plné svéprávnosti. Vypracování takového stanoviska bude velmi důležité a velmi odpovědné. S podobnou žádostí se na nás může obrátit i sám nezletilec, bude jen dobře, pokud na takovou situaci budeme připraveni.

Takže, možná někteří naši instruktoři budou z letních táborů udělovat manažerské pokyny a tu a tam na blízké louce přistane helikoptéra se zuřivou asistentkou, která se bude domáhat schůzky se svým šéfem – instruktorem, který je právě na třídenním puťáku. Jak jí to budete vysvětlovat, to fakt nevím.

Michal Pokorný,
advokát, právní zástupce Pionýra