Pořádáme turnaj

Ke sportu patří i porovnávání výkonů na turnajích. Jak turnaj uspořádat? Zde je pár základních informací.

Na co nezapomínat?

Dohodněte si role – kdo je rozhodčí, kdo organizátor, kdo připraví odměny apod.

Připravte si pravidla – i u známé hry pomůže mít je v bodech vytištěná nebo i vyvěšená na plakátu.

Připomeňte fair-play – pravidla nemohou pamatovat na všechny situace.

Herní kategorie – více hráčů, pokud to jde, rozdělíme do výkonově srovnatelných kategorií (mladší/starší, kluci/holky). Citlivé ale bývá zvolení hranice, aby byla zřetelná a přirozená.

Herní čas – pokud ho stanovíme, nemůže být kratší než 6 minut – pak už hra nedává smysl. Při jeho stanovení je třeba vycházet z počtu nutných utkání, ale také času na prostřídání hráčů. Vyplatí se, když se jeden organizátor věnuje jen přípravě další herní dvojice (dvojice týmů), která má přijít na řadu. I tak je mezi utkáními na jednom hřišti přestávka nejméně 2 minuty. Hra se také může „natahovat“ o čas potřebný k rozhodnutí jednotlivých utkání.

Odměna – diplom či účastnický list může dostat každý. Hodnotné věcné ceny by měly být např. pro tři nejlepší týmy. Odměnit jimi více než polovinu účastníků snižuje prestiž turnaje.

Vyberte herní systém podle počtu přihlášených (vyřazovací systém – pavouk, každý s každým nebo jejich kombinace – viz dále), tím určíte i počet utkání. Každý má přednosti a nedostatky. Při rozdělování protihráčů je nejspravedlivější použít los.

Tip: Spojte s turnajem i udělování poháru, třeba i putovního. Může tak vzniknout hezká tradice, která u některých oddílů a skupin žije už řadu let.

 Paměť – Pionýr poznává dějiny svého národa i celého lidstva, chová v úctě tradice a historii.

Vyřazovací systém

Do prvního kola soutěžící losujeme. Každé kolo musí jednoznačně určit vítěze – vyřadit poraženého. Nevýhodou, kdykoli je v kole lichý počet hráčů, je nutnost určit přímo postupující losem. Výhodou naopak je menší počet zápasů. Pro osm hráčů je to celkem 4 + 2 + 1 = 7 zápasů. Pro N hráčů je to N-1 zápasů, případně se ještě přidá jeden pro určení 3. místa (z poražených v semifinále). Pro nejrychlejší průběh turnaje je potřeba N/2 hřišť a rozhodčích, aby se zápasy hrály souběžně. Je třeba počítat s tím, že pro polovinu hráčů končí turnaj a moc si nezahrají.

Každý s každým

Tento systém porovná výkony spravedlivěji, ale je časově náročný. Pro N hráčů je potřeba Nx(N-1)/2 zápasů. Pro pět soutěžících je to 10 zápasů. Vítězství značíme do tabulky a přepočítáváme na body – 3 za vítězství, 1 za remízu. Předem je nutné dohodnout určení pořadí v případě rovnosti bodů – např. vzájemným zápasem nebo podle skóre. Systém vyžaduje hodně zápasů a je náročný na organizaci. Nejrychlejší bude, pokud máme k dispozici N/2 hřišť (např. pro osm hrajících čtyři hřiště) a stejný počet rozhodčích.

Kombinovaný systém

Hráče rozlosujeme na skupiny (dvě či více), které hrají systémem každý s každým. Z každé z nich pak postupuje 1 až 2 do finále, kde může hrát také každý s každým či vyřazovacím způsobem. Například pro devět hráčů rozlosujeme tři skupiny, ve kterých hraje každý s každým. Ze všech prvních vytvoříme finálovou trojici, která stejným způsobem hraje o první místo. Jinak ale budeme postupovat u osmi hráčů, kde ze dvou čtveřic první dva postoupí a vytvoří finálovou čtveřici.

Tip: Scuringovy tabulky nám pomůžou vyhnout se zbytečným prostojům, aby více týmu nemuselo čekat na jednoho soupeře. Najdete je na internetu nebo třeba ve Velké encyklopedii Her (díl 2. Hry v klubovně) Miloše Zapletala.