No toto ! Pedofilie ?!

A máme tu další seriál pro nový ročník Mozaiky, ale jak už z titulku vyplývá, nebude to seriál tak úplně obyčejný. V rubrice nazvané „No toto!“ se budete setkávat s tématy ožehavými, kontroverzními, se kterými se musíme tak či onak potýkat, protože prostě v dnešním světě existují… A když už, tak už, takže jsme do toho skočili rovnýma nohama a začínáme tématem pedofilie. Nebojte, nemáme v úmyslu nabízet pravdy a pochybná řešení, protože často ani žádné jasně správné řešení není. Postačí nám téma otevřít, poukázat na souvislosti a třeba i rozvířit debatu. Pojďme tedy na první téma: Pedofilie.

Jistě znáte ten starý vtípek, který se ptá: „Jaký je rozdíl mezi pedagogem a pedofilem?“, načež rozverně odpovídá: „Pedofil má děti rád.“ Na rozdíl od pedagoga, který prostě jen zrovna nemá rád děti a ve většině případů se to přehlíží, má ovšem jedinec trpící pedofilií, i kdyby třeba chtěl dětem snést modré z nebe, velký problém ve společnosti i před zákonem.

Jako většina kontroverzních fenoménů nemá pedofilie jednu všemi přijímanou a jasně stanovenou definici. Je jich spousta a jinak na ně reagují ti, kterých se přímo týká, a jinak zase ti, kteří proti nim brojí.

Co tedy pedofilie je a co není?

Pedofilie je porucha sexuální preference (parafilie) a řadí se k ostatním poruchám, jako je například fetišismus, exhibicionismus apod. Žádná z těchto poruch není sama o sobě trestná. Trestné je porušení zákona (a je úplně jedno, jakou má dotyčný sexuální preferenci). Samotné slovo pedofilie nevzniklo s tak extrémně negativním významem, s jakým ho chápeme dnes. Pochází z řeckého paidofilia (pais – chlapec, dítě + filia – láska, přátelství). Ačkoliv původně o žádné poruše nevypovídalo, dnes jsou jím označovány osoby, které jsou sexuálně přitahovány nedospělými jedinci – dětmi (míra toho, jak moc nedospělými, se může samozřejmě lišit).

Pedofilie ale ani nutně nemusí být brána jako porucha. Podle mezinárodních klasifikací nemocí MKN-10 i DSM-IV se parafilie jakéhokoli druhu považuje za poruchu, jen když člověku způsobuje osobní či společenské problémy. Pedofil, který se nedopouští kriminálního chování, tedy nesplňuje kritéria pedofilie jako poruchy a už vůbec ne trestní postižitelnosti. Přesto se ve společnosti dočká menšího pochopení než například opilý řidič.

Další pohled nabízejí sami pedofilové, kteří svou parafilii nepovažuje za nemoc, ale prostě za jinou orientaci, jako třeba homosexualitu. Homosexualita byla přece také dlouho považována za nemoc a byla trestná. Tak proč by se nemohla situace změnit i pro pedofily? V tento moment vyrážejí do útoku ti, kteří tvrdí, že tolerance homosexuality povede k toleranci pedofilie, zoofilie, nekrofilie, a nakonec že bude „normální“ úplně všechno. No, kdo ví.


Normální vs. Přirozené

Při vyhledávání informací o pedofilii budete často narážet na věty „Není to normální“ či „Není to přirozené“. Jenže tahle slova se tak úplně zaměňovat nedají. Přirozené je něco, co je „v souladu s přírodou“. Je například přirozené mít dvě ruce, pupík, nebo třeba dýchací reflex a taky je přirozené, že se dospělým mužům líbí dospělé ženy a naopak. Normální je ale slovo velice ošemetné a jeho význam z velké části záleží na tom, kdo a kde ho vysloví. V některých oblastech je normální jíst rukama, jinde jsou normální hůlky, u nás příbor – s přirozeností to nemá nic společného. Je tedy pedofilie normální? V našem prostředí jistě ne. A je přirozená? Příroda nám dala přitažlivost muže a ženy, abychom se rozmnožovali, jinak to dost dobře nejde (když nepočítáme zkumavky…), takže ani přirozená není. Přesto není vhodné slepě pranýřovat všechny, kdo se k ní přiznají.


Dvě podoby pedofilie

Po přečtení několika anonymních zpovědí a zoufalých volání o pomoc nám dochází, že většina pedofilů nejsou násilnická zvířata, která se denně ukájejí nad sbírkou dětské pornografie nebo špehují děti na hřištích či u škol. Jsou to především lidé, kteří se neprosili o to, aby byli pedofilní, a kteří se zpravidla snaží s touto poruchou bojovat a držet ji na uzdě tak, aby mohli normálně fungovat ve společnosti. Mnozí z nich se uplatňují v profesích, kde s dětmi pracují, a svou práci mohou díky lepšímu porozumění odvádět na jedničku.

Samozřejmě ale existují nebezpeční, dětmi manipulující pedofilové, a na mnoho z nich se ani nepřijde, protože dětským obětem z nějakého důvodu nikdo nevěří. Jakékoliv erotické hry a pokusy o intimní sblížení s dětmi ale rozhodně nejsou v pořádku, stejně jako není v pořádku výroba a distribuce dětské pornografie a vůbec cokoliv, co by dítě narušilo v jeho mentálním či tělesném vývoji.

Zde je ale nutné zmínit, že naprostá většina (cca 90%) sexuálních útoků na děti je spáchána sadistickými zbabělci, kteří jsou často dokonce členem či blízkým přítelem jejich rodiny. Statisticky je poměr dokonce takový, že procento pedofilů, kteří podobný čin spáchají, je podobné procentu z populace bez této diagnózy. A toto je skutečný problém, za slovem pedofilie často schovaný, kterým se musí společnost zabývat.

Život s pedofilií

Na webu uskupení Čepek (které je, mimochodem, naprosto legální, neboť existuje pro vzájemnou podporu pedofilů, nikoliv pro oslavu jejich stavu či dokonce touhu legalizovat pohlavní styk s dětmi) se dočtete spoustu zajímavých informací z různých zdrojů, převážně od lidí, kteří se s pedofilií potýkají osobně, ale i od těch, co mají pedofily v rodině či mezi kamarády, a v neposlední řadě i od lidí, kteří se s pedofilním chováním setkali jako děti.

Často se ukáže, že byli pedofilové sami jednou obětmi, a ať už dočkali spravedlnosti nebo ne, zaslouží si i trochu pochopení. Takoví lidé mohou být neškodní, i nebezpeční, tak či onak ale potřebují podat pomocnou ruku častěji, než být nemilosrdně vyděděni ze společnosti. Totiž člověk trpící pedofilní poruchou, s dobrým sociálním zázemím a sexuologickou pomocí nemusí být dětem nebezpečný o nic víc (jak už bylo uvedeno) než běžná populace.

K tématu se vrátíme v příští Mozaice s trochu jiným pohledem.

reklama-varujici-pred-nebezpecimi-internetu1
reklama varující před nebezpečím internetu

Zdroje:

Týden, 25/15
www.opsychologii.cz/clanek/143-pedofilie
www.pedofilie-info.cz
www.reflex.cz/clanek/zpravy/53554/odpovedny-pedofil-neco-takoveho-skutecne-existuje.html
cs.wikipedia.org/wiki/Pedofilie