Není samospasitelná, ale je tu

No samozřejmě – mám na mysli Směrnici o hlavní činnosti. Nechci z ní udělat ani modlu ani prokletý text. Rád bych z ní ovšem udělal trvalé téma. Téma – otevřené, s diskuzí tvůrčí, nikoli shazovačnou. Možná, přesněji, nejen ze SMĚRNICE, ale především z jejího obsahu. Směrnice je pouze forma a my bychom měli vést rozpravu o náplni.

Mimochodem – její přijetí bylo málem pozdrženo na základě argumentu, že by bylo potřebné ji více, lépe, podrobněji… prodiskutovat. Nechci zde polemizovat, proč diskuze nebyla přinejmenším v oněch dvou letech, kdy se připravovala (od Konference o činnosti Pionýra do loňského podzimu to byly skutečně dva roky). Ale není to vlastně totéž, jako když již třetí měsíc jsou dány k diskuzi a možnému připomínkování její přílohy a vyjádření spočítám na prstech jedné ruky? A to mezi přílohami nejsou jen obecně dané věci, či holé formuláře…

Chceme tedy diskutovat nebo jen vlníme?

Veřejně proto slibuji, že o směrnici o hlavní činnosti bude možné hovořit, ba je to přímo potřebné. S vědomím, že nyní asi není na pořadu dne do ní ihned zasahovat, ale stejně tak není mrtvým dítětem, o které se nehodí slovem zavadit. Naopak – měla by se stát předmětem diskuzí, inspirací či terčem kritiky, je-li v něčem nedostatečná či se mýlí.

Příležitostí pro to budou už oblastní porady, které se rozeběhnou příští měsíc. Mozaika svoji roli informátora a podněcovatele bude plnit i nadále. Ale záleží především na nás samotných.

Martin