Nemusíme malovat čerta na zeď

…máme ho tu naživo

Kdo byl někdy na některém pionýrském kurzu, určitě si – mimo jiné – vyslechl, co všechno by se nemělo dělat, z jaké zdánlivě nevinné drobnosti může být průšvih, nota bene, že s majetkem spolku je třeba nakládat hospodárně a podle pravidel.
Možná si někdo v duchu i řekl, že je to jen strašení, že žádný opravdový malér nenastane, vždycky se to přece nějak… A ejhle, opravdový průšvih nastat může a taky nastal, momentálně je – po obsáhlém policejním vyšetřování – v další fázi trestního řízení, tedy před podáním návrhu na obžalobu…
Vzhledem k tomu, že jde o vskutku výjimečnou situaci, pojďme si o tom povědět víc.

Presumpce neviny
Jde o princip, jenž je základním pilířem vyspělých právních systémů. I v Pionýru ho chceme ctít, proto v následujícím povídání nenajdete jména a názvy. Ačkoli se dál popsané události staly, míru zavinění konkrétních osob určí soud. Cílem tohoto článku není někoho protáhnout dehtem a peřím čili zostudit, ale na skutečné události prokázat, že upozorňování varující před nedbalostí nebo dokonce před záměrným obcházením pravidel, nejsou jen tak pro nic za nic…

Co se vlastně stalo?
Byla jednou jedna pionýrská skupina. Ani malá, ani velká, tak akorát. Měla tradici, dobré jméno v místě svého působení a v čele několikrát oceněného vedoucího. Jednoho dne se lidé na téhle skupině rozhodli, že už dále nechtějí být součástí našeho spolku. A protože šlo o rozhodnutí většiny, vše spělo k zániku celé PS.
Zánik každé fungující skupiny nás musí překvapovat a mrzet, ale sám o sobě nezakládá žádné právní problémy. Pionýr vždy měl a má pro takové situace nástroje ve svých vnitřních předpisech – stačí postupovat v souladu s nimi a vše může proběhnout hladce. Jenže v tomhle případě představitelé PS i příslušné KOP postupovali úplně jinak, ba o způsobu zániku PS rozhodli zjevně nesmyslným usnesením krajské rady, které bylo v rozporu se zákonem i našimi předpisy a bylo později soudem prohlášeno za neplatné. (Dokonce došlo k pokusu o jeho falzifikaci.)
Zvláštností ještě bylo, že těsně před vlastním rozhodnutím členů Pionýra na PS, že se již dále nebudou evidovat jako členové a že skupina zanikne, se měla sloučit s jinou PS. Ta, překvapivě, měla mít ve vlastnictví šikovnou táborovou základnu… a tu si – z Pionýra odcházející členové – moc chtěli (i další majetek PS) ponechat v samostatné nové organizaci, kterou si vytvořili.

Dělám-li jen to, co sám považuji za správné…
Zástupci PS ovšem popletli mnoho věcí. Vedle záležitosti ukončení individuálního členství se zamotali do otázek kolem zániku celé PS… dokonce ani to předcházející výhodné sloučení dvou PS nedotáhli… Takže došlo hned k několika porušením vnitřních norem Pionýra a návazně i zákonů. Ovšem – i kdyby byl řetězec rozhodnutí vpořádku – takový postup je protiprávní ve svém celku, protože (možná to někoho překvapí) i pionýrské vnitřní předpisy obsahují opatření proti vyvádění majetku – nebo také moderně řečeno proti tunelování… (a to již od roku 1998).
Ze strany Pionýra proto zazněl logický požadavek na vrácení neprávem vyvedeného majetku, aby mohl nadále sloužit pro činnost naší organizace. Co na to dřívější vedoucí PS, dnes již předseda nové organizace? Prohlásil, že jeho postup byl zcela v pořádku, nic vracet nehodlá. Základnu tak bez právního důvodu používají, spíše zejména pronajímají za úplatu. Ze strany Pionýra byla učiněna řada pokusů se dohodnout, vyřešit vše smírně, ale bez úspěchu. Takže věc skončila trestním oznámením. A jaký je stav teď?
Zdá se, že padla ona symbolická kosa na kámen – bývalému vedoucímu PS bylo po vyšetřování Policií ČR sděleno obvinění a je proti němu státním zástupcem vedeno trestní řízení…


Jak to vidí policie?

Popsaná situace není žádná formalita, to nám potvrdila i tisková mluvčí příslušného Územního odboru Policie ČR Strakonice, por. Mgr. Jaromíra Nováková, kterou jsme požádali o krátký rozhovor:

Paní komisařko, lze s jistotou říct, že v užívání příslušné táborové základny v popsaném případě byl porušen zákon?
„Policie prošetřila oznámení o možném porušení zákona, týkající se neoprávněného užívání cizího majetku. V průběhu přípravného řízení policisté získali dostatečné podklady pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle ustanovení § 208 odst. 1 trestního zákoníku. Cizí majetek byl neoprávněně užíván nejméně od září 2015 do současné doby. Vzhledem k této skutečnosti bylo ve věci zahájeno trestní stíhání osoby, které bylo pro shora uvedený přečin policejním orgánem sděleno obvinění.“

O jak závažný přečin se vlastně jedná? Jaký za něj může byt uložen trest?
„TZ v § 208  odst. 1 uvádí: Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.“

Čas od času se setkáváme s argumentem, že když je někdo dobrovolník a jen si „hraje“ s dětmi, neměl by být příliš peskován za případné nedodržení daných pravidel. Do jaké míry orgány činné v trestním řízení k něčemu takovému přihlížejí? Je možné, že v takové situaci budou postupovat mírněji?
„Orgány činné v trestním řízení jsou vázány účinnými právními normami, které jim neumožňují jakýkoliv odklon od nich. O tom, zda bude v rozhodnutí postupováno mírněji, může rozhodnout pouze nezávislý soud.“

Co dodat na závěr?
Stačilo by hrát podle vlastních pravidel a toto jsme si mohli ušetřit…