Kaleidoskop: únor 2018

1. 3. 1868 se narodila Žofie Chotková, manželka rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.

1. 3. 1888 se narodil Karel hrdlička, významná osobnost československého automobilového průmyslu. Byl zakladatelem automobilky ASAP (Akciová společnost pro automobilový průmysl) – předchůdce Škody auto v Mladé Boleslavi.

1. 3. 1958 bylo na Václavském náměstí otevřeno divadlo Rokoko.

1. 3. 1963 vstoupila v platnost Mezinárodní úmluva o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu.

1. 3. 2008 Českou republiku zasáhla ničivá vichřice Emma.

2. 3. 1458 byl zvolen Jiří z Poděbrad českým králem, slavnostní korunovace proběhla 7. 5. 1458.

2. 3. 1793 se narodil Samuel Houston. Americký generál, politik, který byl jednou z klíčových osobností historie státu Texas. Jeho jméno nese město Houston (čtvrté největší město).

2. 3. 1978 vzlétl do vesmíru první československý kosmonaut Vladimír Remek jako člen Mezinárodní posádky v rámci programu Interkosmos. Návrat na Zemi se uskutečnil 10. 3. 1978.

2. 3. 1978 se narodil český reprezentant v ledním hokeji Tomáš Kabrle.

2. 3. 1998 byla na severu Vídně unesena Natascha Kampuschová, která se na svobodu z podzemní kobky dostala až v srpnu 2006 po osmi dlouhých letech.

3. 3. 1878 skončila Rusko–turecká válka a byla vyhlášena nezávislost Bulharska.

3. 3. 1923 vyšlo první číslo amerického magazínu Time.

5. 3. 1933 v důsledku Velké světové hospodářské krize a krachu na burze prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt deklaroval „bankovní svátek“. Byly uzavřeny všechny banky ve Spojených státech a zmrazeny veškeré finanční transakce.

6. 3. 1853 se v Benátkách uskutečnila premiéra opery Giuseppe Verdiho La traviata.

7. 3. 1908 byl v Praze zahájen provoz první autobusové linky.

8. 3. 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského, základní kámen byl položen 26. 3. 1348.

9. 3. 1863 byl v Praze založen první český umělecký spolek Umělecká beseda.

12. 3. 1983 bylo v Angole uneseno 66 Čechoslováků protivládní organizací UNITA.

17. 3. 1968 se narodil český dětský herec Tomáš Holý.

20. 3. 1933 se narodil herec Luděk Munzar.

22. 3. 1808 zemřel Václav Matěj Kramerius, spisovatel, novinář a nakladatel, který v r. 1789 založil knihkupectví a nakladatelství Česká expedice a začal vydávat Pražské poštovní noviny (od r. 1791 Krameriusovy c. k. Vlastenecké noviny).

22. 3. 1953 se narodila Dagmar Havlová, herečka, druhá manželka prezidenta Václava Havla, bývalá první dáma České republiky.

23. 3. 1853 se narodil Josef Thomayer, lékař a spisovatel, po kterém je pojmenována Thomayerova nemocnice v Praze.

25. 3. 1878 se narodil František Janda-Suk, první český olympijský medailista, první český atlet, který vytvořil světový rekord, jako první na světě použil při hodu diskem otočky.

26. 3. 1698 se narodil Prokop Diviš, český vynálezce bleskosvodu, elektrického hudebního nástroje a dalších zařízení souvisejících především se statickou elektřinou.

Největší vynálezy

aneb samozřejmosti, které hýbou světem
Kdo občas zajde k doktorovi, ten ví, že antibiotika se dnes už předepisují vážně na leccos. Je jich nepočítaně druhů, na některé se nemoci adaptují, tak se zkoušejí jiné atd. Ale úplně na počátku byl…

PENICILIN
Když v roce 1928 Alexander Fleming opustil svou laboratoř při odjezdu na dovolenou, zapomněl na stole položenou misku obsahující bakterii stafylokoka. Po svém návratu zjistil, že se bakterie v jeho nepřítomnosti rozšířila po celé misce, kromě jednoho místa. Usoudil, že šíření bakterie musela zabránit nějaká neznámá látka, která se v misce objevila kvůli nedostatečné sterilitě jeho laboratoře. Tuto látku pojmenoval penicilin. „Člověk občas najde něco, co vůbec nehledá,“ řekl později o svém objevu Fleming, kterému se vlastně náhodou podařilo najít způsob jak zachránit miliony lidských životů.

Penicilin znamenal obrovský skok pro moderní medicínu a stal se nedocenitelnou zbraní proti řadě nebezpečných nemocí, jako byl například zápal plic nebo kapavka. Opravdový zázrak ale znamenal hlavně pro vojáky druhé světové války, kteří by jinak v obrovských počtech podlehli infekcím. Odhaduje se, že objev penicilinu tak zachránil přibližně 82 miliónů životů.

Ovšem vývoj penicilinu není pouze Flemingovou zásluhou. Na přeměnu objevené látky na účinný lék se zasloužili především angličtí vědci Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain, kterým se podařilo penicilin izolovat. Všichni tři pak v roce 1945 získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.