Jak na dlužníka, část 2.

Navazuji na prvou část povídání o Občanském soudním řádu (OSŘ), respektive o pánovi, který nám dluží a nemá se k tomu, aby nám zaplatil. Pokud ani upomínka, jejíž vzor byl v prvé části této minisérie, nepovede k zaplacení, nezbývá, než se obrátit na soud. Ten je jedinou autoritou, která je schopna donutit kohokoliv, aby splnil svou povinnost, ať již plyne ze smlouvy – jako v našem případě – nebo ze zákona (například nahradit způsobenou škodu.

Který soud je ten pravý?
Prvou nutnou otázku je, na který soud se budeme obracet. Odpověď dává Občanský soudní řád, kde se stanoví, že každý občan má svůj obecný soud. Podle § 85 OSŘ je obecným soudem občana okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Pokud by občan měl bydliště na více místech, pak má více obecných soudů… U občana – podnikatele, je to ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo, a pokud by jej neměl, určí se podle bydliště. V našem případě – podání žaloby na dlužníka – je příslušným soudem obecný soud dlužníka.

Pan Jan Dřevomorka provozující Truhlářství Červotoč na adrese Nereálnov, ul. Vymyšlená 6, má bydliště na stejné adrese, takže je jasné, že žalobu budeme podávat na okresní soud podle této adresy – dejme tomu Okresní soud v České Lípě. Jak si to ale ověřit? Nejjednodušší je zajít na živnostenský rejstřík a tam, za poplatek, vydají výpis z rejstříku, podle kterého potřebné údaje zjistíme. Výpis si schováme – budeme jej ještě potřebovat.

Jak má žaloba vypadat?
Další úkol, který před námi stojí, je zvolit správnou formu písemnosti (zákon používá výraz „podání“), kterým se na soud obrátíme – nestačí tedy přípis typu „Ten a ten nám dluží 10.000,- Kč, je to tudíž lump a soude, něco s tím udělej. Podpis nečitelný“. Podle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 OSŘ pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti (například odvolání), musí být z podání patrno,

  • kterému soudu je určeno (Okresní soud v České Lípě);
  • kdo je činí, tj. jméno, příjmení, bydliště rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (tedy naše Pionýrská skupina označena požadovanými údaji);
  • proti komu žaloba směřuje, tedy opět jméno, příjmení, bydliště rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (Jan Dřevomorka + všechny potřebné údaje z výpisu z Živnostenského rejstříku);
  • které věci se týká, tj. vylíčení rozhodujících skutečností (popis, co se vlastně stalo);
  • označení důkazů, jichž se navrhovatel (žalobce – ten kdo podání činí) dovolává (tedy potvrzení, výzva k placení apod.);
  • a co sleduje, tj. čeho se navrhovatel domáhá – tedy například toho, aby žalovaný byl odsouzen zaplatit těch 10 000 Kč, které si tak nehezky ponechal;
  • datum podání.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba (v našem případě 2 x – tedy jedno pro soud a druhé pro pana Dřevomorku).

Co nás to bude stát?
Soud bohužel nepracuje zadarmo – vybírá za svou činnost tzv. soudní poplatek. Jeho výši stanoví zákon o soudních poplatcích č. 549/1991. Pravidla pro stanovení konkrétní výše soudního poplatku stanoví příloha, podle které poplatek činí za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, 1 000 Kč (což je náš případ), v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 % z této částky (atd.), přičemž základ poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru (to nás u 10 000 Kč netrápí). Poplatky leze hradit na účet soud, který nám soud sdělí ve výzvě, nebo u částek 5 000 Kč kolkovými známkami (neděrovat, nepřepisovat, neškrtat, jinak je budeme kupovat znova).

Úrok z prodlení
V soudním řízení lze, vedle samotného dluhu (našich 10 000 Kč) požadovat mimo jiné příslušenství, zejména úrok z prodlení.

Úrok z prodlení je vlastně trest pro dlužníka zato, že nezaplatil včas. Pokud je termín platby uveden například ve smlouvě nebo v zákoně, pak je otázka splatnosti jasná a dlužník se dostal do prodlení nezaplacením uvedeného dne a je povinen úrok zaplatit ode dne následujícího, včetně. V našem případě pana Jana Dřevomorky však takto termín není na prvý pohled zřejmý. Je třeba vzít na pomoc zákon. Podle NOZ § 1958, není-li dohodnuto, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. My mu dali dobu delší: U dopisu odeslaného 5. 2. 2014, lhůtu plnění 7 dnů od tohoto data (viz předchozí článek). Pan Dřevomorka měl tedy zaplatit nejpozději 9. 2. 2014. Protože tento den byl nedělí, podle § 607 NOZ je dnem k zaplacení pondělí 10. 2. 2014, neboť podle zmíněného ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. V prodlení se tak ocitl od 11. 2. 2014.

Právo na úrok z prodlení zakládá § 1970 NOZ a výši upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ze dne 16. října 2013, které stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Nebudeme si vysvětlovat, co je to repo sazba – každý si to může najít na internetu – spokojíme se s tím, že je to úroková sazba stanovená Českou národní bankou, která je proměnlivá a svým způsobem vyjadřuje cenu peněz. Úrok z prodlení (roční) je pak součet této sazby a čísla 8. Výhodou této konstrukce je její pohyblivost – k soudnímu rozhodnutí může dojít třeba až za rok po podání žaloby, resp. k vymožení dluhu i později. Proto se sazba tohoto „trestního úroku“ mění každého půl roku, její aktuální výše činí 0,05 %, roční úrok z prodlení tak činí 8,05 %. Po panu Dřevomorkovi tak můžeme požadovat 10.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně (někdy se používá zkratka p.a.) od 11. 2. 2014, včetně, až do zaplacení.

Dokončení příště.

Michal Pokorný,
advokát, právní zástupce Pionýra