Izraelci (nejen) v Praze

Začátkem července jsem na webu ČRDM našel možnost přihlásit se do výměnného projektu mezi zástupci organizací dětí a mládeže z ČR a Izraele. Tak jsem to zkusil a ejhle, byl jsem přijat…

Na první schůzce nás Marek, který má celý projekt na starosti, uvedl do obrazu. Na další jsme už dávali náměty na program, vymýšleli seznamovací hry… a za týden začala výměna. Dostal jsem za úkol vyzvednout hosty na letišti. Obavy z jazykové bariéry byly zbytečné, anglicky jsme se domluvili v pohodě. Po chvíli odpočinku v hotelu jsme mohli vyrazit na prohlídku Prahy, při které kolegové z Izraele hltali naše památky a na všechno se ptali. Později u večeře jsme se blíž seznámili s tím, kdo vlastně jsme a čím se zabývají naše organizace.

Druhý den jsme na ČRDM prezentovali činnost našich spolků a pojídali tradiční české koláče, které si Izraelci oblíbili stejně jako místní pivo. J Následovala návštěva u dobrovolných hfoto-marek-krajciasičů na Zličíně – nikdy jsem neviděl dobrovolné hasiče v akci a musím uznat, že je to fakt super. Po krátké debatě a zkoušce naší fyzičky při hašení jsme se odebrali zpět na ČRDM, kde na nás čekal můj kamarád Zaid (původem Irácký uprchlík), kterého jsem sehnal na diskuzi o uprchlické krizi a postavení Čechů k tomuto citlivému tématu. Při asi hodinové diskuzi naši noví přátelé zasypali Zaida všetečnými otázkami.

Třetí den jsem měl na starosti tak trochu já. Dali jsme si sraz na Nových Butovicích a šel jsem kolegům ukázat volně přístupnou přírodu jen kousíček od centra Prahy. Jejich úžas jsem opravdu nečekal. Inu, není se čemu divit, když žijete v zemi, kde je zeleně minimálně. Dál jsme se vypravili do Dejvic omrknout činnost Ligy lesní moudrosti. Musím uznat, že se mi opravdu líbila, stejně jako hostům. Poznal jsem nové hry i kamarády. Nakonec jsme se vydali směr Letenská pláň na open air operu Kouzelná flétna. Bylo to opravdu super! Na úplný závěr dne nám ještě kolega z Asociace TOM udělal světelnou show, na kterou asi jen tak nezapomenu (viz. foto).

Čtvrtý den se jelo do Brna. Mne ovšem zradil budík… No nic, za hodinu jsem už seděl v jiném autobuse směr Brno! Nikdy jsem v Brně nebyl a moc jsem od něj nečekal, ale vyvedlo mě z omylu – je to opravdu hezké město. Vyškrábali jsme se na Špilberk (což po obědě nebyl úplně nejlepší nápad) a pak jsme pod ním nakoukli do činnosti místních skautů – opět jsem se naučil pár nových her a zjistil pár nových faktů o skautech jak z hlediska českého, tak celosvětového.

Následoval den volna a po něm pro mne den školy, kdy jsem se nemohl zapojit, ale věřím, že Slovanská epopej v Národní galerii měla úspěch, stejně jako další prozkoumávání tajů a koutů Prahy.

Poslední den jsme strávili mezi pražskými židovskými památkami, uzavřeli ho společným vyhodnocením první části výměny a volnou debatou při večeři – mimo jiné i o tom, na co se můžeme těšit, až v listopadu dorazíme do Izraele. Už teď se nemůžu dočkat!

Honza Paulík, 63. PS Sosna, foto Marek Krajči