Gratulace a poděkování

Nezřídka je složité vybrat pionýrky a pionýry, kterým v naší rubrice blahopřejeme. Nezdá se vám to? Jako Damoklův meč nad námi totiž visí zpropadený (možný) výklad zákona o ochraně osobních údajů – a případná stížnost oslavence, že vyzrazujeme osobní údaje… – občas tak kreslíme kulatý čtverec. Někdy se však rozhodneme – v širší souvislosti – věnovat blahopřání větší prostor.

Abrahámoviny
Použijme tohle slovní označení narozenin, abychom se vyhnuli pohaně, připomeneme-li kulatiny… Časově nedaleko od sebe slaví hezké jubileum dvě pionýrky a pionýr, jejichž věhlas významně překročil hranice vlastních skupin.

Renata Chrástková

Vyzkoušela si řadu funkcí – včetně předsedkyně Moravskoslezské krajské rady Pionýra – dnes je, mimo jiné(!), garantkou moravskoslezského PVC… A mimochodem – dokázala dva malé zázraky:
Jednak provedla jednu naši nemovitost neuvěřitelnou spletí předpisů a dokázala tak něco, v co už málem nikdo nedoufal. Tou druhou je, že zvládla vytvořit vpravdě pionýrskou rodinu – v přímém i přeneseném smyslu slova. Což je i důvod – proč jsme v jejím případě oslovili několik lidí s prosbou, aby nám řekli, jak ji vidí…

Jiří Chrástek (syn)
Kdyby se Renča v mládí nedostala do pionýrské skupiny Šenov, ovlivnilo by to život velké spousty lidí. V oddíle, který byl mimochodem vzdálený asi hodinu a půl od jejího bydliště, si časem našla manžela ze Šenova. V tomto muži vždy našla oporu pro své nápady a on se ji vždycky snažil pomoci jakkoli uměl. Vím, že jsem zaujatý, je to můj otec, ale je skvělý (Dobrá práce, mami!). Legrace je, že do oddílu přivedla i svou sestru Radku, která si tam našla manžela také. A aby toho nebylo málo, i já sám jsem svou manželku potkal v PS Šenov. Je pravda, že jsme v mládí bydleli pouze 300 metrů od sebe, ale potkali jsme se až na táboře vzdáleném 88 kilometrů. Celý můj život se točí kolem Šenova a jeho PS. A za tohle vše, za spousty krásných chvil a přátel může jen Renča a její rozhodnutí být členem Pionýra v Šenově. Tohle malé rozhodnutí ovlivnilo mě, mou rodinu a taky mnoho stovek či tisíc dětí a jejich rodičů, pro které Renča obětovala neuvěřitelné množství energie. Děkujeme!

Pepa Matoušek (předseda PMKO):
„Obětavá, poctivá, spravedlivá, je na ní vždy spolehnutí a nikdy nemluví do větru. A umí si poradit se všemi zápisy a má přehled v zákonech!“

Martin Veselý (ekonom PMKO):
„Je jedinečná a spolehlivá, mám ji hodně rád i proto, že nenechá člověka ve štychu. A když něco dělá, tak to dělá opravdu poctivě a svědomitě, ale umí se i naštvat a dá to patřičně znát! A při tom se pořád umí převtělit do hravosti s dětmi, mládeží a dospěláky.“

Lída Kočí (garant ÚPVC):
„Na Renatě si cením její spolehlivosti, touhy měnit věci k lepšímu a schopnosti přijmout jiný názor.“

Veronika Perzynová (PS Šenov)
Přátelská, energická, cílevědomá. A co všechno stíhá… Je taková moje pionýrská „mamča“, vkládá v nás důvěru a my víme, že ať se stane cokoliv, bude tu vždycky pro nás.“

Eliška Daňová (PS Paskov)
„Přátelská, zodpovědná a inspirující. Líbí se mi její oddanost tomu, co dělá, pokud věří, že je to správná věc…“

Šárka Kolébalová (PS Šenov)
„Vtipná, usměvavá, pečlivá, důkladná, aktivní. Ví si se vším rady, pomáhá druhým. Když má blbou náladu i tak dokáže druhé povzbudit.“


Především vzhledem k prostoru se u dalších dvou pionýrů omezíme už jen na kratší medailónky:

Tomáš Suchý

V Pionýru si také zkusil leccos – včetně funkce předsedy Středočeské krajské rady Pionýra. Dnes je, mimo jiné(!), vedoucím největší pionýrské skupiny a duší mnoha dalších projektů, z nichž mnoho překračuje rámec jediné PS.

Tomáš je vůbec plavec proti proudu – bývalý voják z povolání vplul do sektoru, z něhož se spíše odchází – školství, a stal se úspěšným ředitelem školy. 

Ivana Mochurová

Prošla mnoha funkcemi, ale nejvíce se jí líbí ve dvou: vedoucí oddílu a 🙂 Velké Organizátorky. Protože možná více než prací ve Výkonném výboru ČRP, kam vnášela velmi praktický pohled z PS, je známa jako organizátorka republikových akcí – různého charakteru. A je nenápadnou, ale nepostradatelnou duší Pionýrské skupiny Jitřenka, základny v Pošumaví a stále rostoucí Plzeňské krajské organizace.

Všechno nejlepší!

Víte, jak jsem naznačil v úvodu – je to obtížné pohybovat se na ostří mezi hrozbou výtek (a možného postihu) a zájmem připomenout jubilea, jichž se naši členové dožijí. A navíc – podle jakého klíče vybrat ty, kterým se – jako dnes – věnuje více prostoru… Nezřídka je to opravdu oříšek, a tak se omlouvám všem, na které se nedostalo. Jde ostatně vždy jen o typické ukázky z desítek a stovek dalších dobrovolníků, kteří pracují v Pionýru.

Martin

 


Blíží se příležitost…

5. prosinec je Mezinárodním dnem dobrovolníků. I to je důvod, proč jsme dali větší prostor oslavencům, respektive lidem, kteří si zaslouží naše poděkování.
Jako pobídnutí, abyste využili tuhle možnost – poděkovat a současně prezentovat jejich práci i mimo okruh Pionýra.
Je to na místě: Dejte zahrát dobrovolníkům!