Dějiny tvoří lidé

pes-s-kouli-webPro většinu lidí jsou dějiny směstnány do přehledů, tabulek, letopočtů a k nim přiřazených událostí – globálních hodnocení. A to přesto, že za každou historickou událostí jsou i zcela konkrétní lidé a jejich skutky, nejednou motivované i jejich slabostmi. Nechci absolutizovat úlohu jedince v historii a nevidět širší souvislosti. Ale i významné okamžiky dějin vždy ovlivňovali lidé a jejich pohnutky byly rozmanité – a šlo o objektivně uznávané osobnosti, stejně jako lidi průměrné ba až podprůměrné. Uveďme si proto osudy několika konkrétních lidí z nedávné minulosti a jejich skutky a názorové proměny.

Proč zrovna tito?
Jakýkoli výběr bude pokulhávat a těžko se bude moci tvářit jako zcela reprezentativní (to není možné ani s ohledem na prostor). Upozorňuji proto, že si jsem této slabiny vědom. Ostatně jde mi především o ilustraci a podnět k zamyšlení.

marian-calfaMarián Čalfa (*1946)
Vystudovaný právník byl předsedou legislativní rady vlády – zodpovědný za zdůvodňování početných, zákonem podložených zásahů proti tehdejší opozici atd. Za zaznamenání stojí, že před listopadem ´89 byl předsedou základní organizace KSČ na tehdejším Úřadu vlády. V prosinci 1989 byl prezidentem G. Husákem jmenován předsedou vlády. Poté ovšem sehrál významnou roli při prosazení Václava Havla na post prezidenta. V té době sílily hlasy pro přímou volbu, v níž měl ale Václav Havel menší šance než Alexander Dubček. Čalfa ale zajistil Havlovo jednomyslné zvolení v nepřímé volbě (parlamentem složeným ještě z předlistopadových poslanců) a coby člověk obeznámený s fungováním vládních orgánů poskytoval novému vedení státu profesionální politické rady. Ostatně na zasedání Federálního shromáždění 29. června 1990, V. Havel, již jako prezident, vysoce hodnotil zásluhy M. Čalfy v sametové revoluci. Neboť podle něj se „zasloužil o pokojnou destrukci totalitní moci demokratickými silami.“ Výmluvný je také další postřeh V. Havla, když odpovídal na otázku, jak a proč se M. Čalfa stal předsedou vlády, i po jeho zvolení prezidentem, mj. říká: „A byl to posléze Čalfa, kdo naučil novou vládu vládnout. Na tom, co nazýváte technologií moci, není zas tolik komunistického, pokud neplatí vedoucí úloha komunistické strany a všechno se nerozhoduje nejprve ve stranických orgánech. Vláda prostě určité dny zasedá, její agenda má určitý řád, existují připomínková řízení, ministři musí ve správný čas dostat to, co se má projednávat, atd. atd. To jsou stovky „technických“ či „technologických“ detailů, o nichž jsme my neměli ani ponětí.

frantisek-kriegelFrantišek Kriegel (*1908 †1979)
Byl komunistou již od první republiky, v občanské válce ve Španělsku působil jako lékař v interbrigádách na straně republikánů. Po 2. světové válce jeho hvězda stoupala, ale v 50. letech byl v rámci procesů a kampaní také postižen. V 60. letech byl rehabilitován a jeho kariéra šla opět vzhůru. V první polovině šedesátých let mimo jiné pomáhal v rámci naší pomoci vytvářet systém zdravotní péče na Kubě. Byl poslancem Národního shromáždění, členem Ústředního výboru KSČ… Během tzv. Pražského jara se stal předsedou Ústředního výboru Národní fronty. Po srpnové invazi byl společně s dalšími čelnými československými politiky unesen do Moskvy a účastnil se jednání o řešení nastalé situace. Jako jediný z přítomných politiků tam odmítl podepsat Moskevský protokol, schvalující obsazení Československa vojsky Var­šavské smlouvy. Následně v Národním shromáždění hlasoval proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Poté byl z KSČ vyloučen.

Začal být činným v disentu, v roce 1977 podepsal Chartu 77.

vlastimil-tlustyVlastimil Tlustý (*1955)
Dnes analytik, ekonom a poradce. Po dokončení studia na Vysoké škole zemědělské v Praze a absolvování aspirantury ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Praze nastoupil do zaměstnání jako vědecký pracovník a odborný asistent na Vysoké škole zemědělské. Od konce 80. let byl členem KSČ. V roce 1991 vstoupil do ODS. Od roku 1992 do roku 2010 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR. V 90. letech působil jako náměstek na Ministerstvu zemědělství. V letech 2006–2007 byl ministr financí ČR. Roku 2009 byl vyloučen z poslaneckého klubu ODS poté, co hlasoval pro vyslovení nedůvěry kabinetu Mirka Topolánka.
V roce 1993 byl spolupředkladatelem zákona o protiprávnosti komunistického režimu.


karel-zichKarel Zich (*1949 †2004)
Zpěvák, kytarista a hudební skladatel, přezdívaný český Presley. Po absolvování konzervatoře studoval na Karlově univerzitě (obor estetika-sociologie, byl doktorem filosofie). Kromě rock’n’rollu zpíval folk, spirituály, pop, je i autorem skladby pro fontánu v Mariánských Lázních. Tam také pomáhal při pořádání Chopinova festivalu. Zpíval ve Spirituál kvintetu i sólově. Po roce 1990 pracoval velmi aktivně pro nadaci Život umělce (opakovaně byl členem správní rady). Byl jedním z mála zpěváků, o kterém nebyly slyšet žádné drby a ani neměl žádné aféry. To ostatně potvrdily i vzpomínky jeho přátel a kamarádů v pořadu Dobře naladěná kytara (z cyklu České televize Příběhy slavných). Tam ostatně zaznělo i neotřelé hodnocení: Členství Karla Zicha v KSČ bylo známé, ale Karel byl také nesmírně slušným člověkem.

Těchto několik medailonků je dokladem obtížného posouzení lidí, kteří byli po značnou část života spojeni s komunistickým režimem nejen nějakým přežíváním, ale toto spojení aktivně potvrdili svým členstvím v KSČ.

Nebo je pro vás jejich hodnocení snadné?

Martin