Co přináší nový občanský zákoník?

V nedávné době byl Parlamentem ČR schválen nový občanský zákoník, který nabude účinnosti prvým dnem roku 2014. Ač se to nemusí zdát na prvý pohled zřejmé, tento předpis se dotkne každého z nás. Bývá někdy nazýván „základním předpisem“, nebo „občanským kodexem“, ovšem ani jeden z těchto názvů nevystihuje skutečnou hloubku významu toho, co upravuje.

Občanský zákoník definuje téměř všechny základní pojmy našeho každodenního života. Bez nich by nemohla naše společnost (a fakticky ani jakákoliv civilizovaná společnost) jako právní stát existovat. Jejich nedostatek by zcela rozvrátil (nejenom) právní jistoty, které jsou pro nás tak samozřejmé, že nejenom o nich ani nepřemýšlíme, ale často si ani nejsme vědomi jejich existence založené „nějakým“ zákonem.

Občanský zákoník prakticky každému našemu jednání (ale i nejednání) a skutečnostem (například smrt) přisuzuje následky: například definuje, kdy člověk nabývá některých práv (narozením a někdy již i početím), kdy je ztrácí, kdy získává možnost samostatně jednat, od kdy nese odpovědnost za protiprávní činy, ze kterých vzešla škoda, co je to vlastnictví, k čemu nás vlastnictví opravňuje (např. věc užívat, půjčit, prodat) ale i k čemu nás vlastnictví jiného zavazuje (že bychom neměli krást a vůbec cizí věci užívat bez dovolení).

Tento předpis je projekcí potřeby lidské společnosti po jistotách v základních pojmech a vztazích (např. kdo je vlastníkem té které věci a od kdy), a tak je odrazem a důsledkem stavu a vývoje společnosti. Proto také, s vývojem společnosti, doznával změn: některá ustanovení, která již nebyla považována za potřebná, byla vypuštěna, a některá byla naopak přidána (například uzavření kupní smlouvy e-mailem), ovšem ne vždy to bylo zcela k užitku.

Vývoj
Potřeba nového občanského zákoníku byla známa od I. republiky. Původní občanský zákoník (který do dneška platí v Rakousku), jenž u nás platil od počátku 19. století do roku 1950, byl nahrazen v r. 1950 novým (velmi ideologicky poplatným době), v roce 1964 dalším (ideologicky rovněž poznamenaným, ale významně realističtějším). Ten v pozměněné podobě (zejména po roce 1989, kdy zohledňoval sociálně-ekonomické změny reálného života, novela stíhala novelu) platí až do dnešního dne.

Nyní máme na stole předpis o 3081 paragrafech, který nově zahrnuje například i právo rodinné ale i obchodní a právo občanských sdružení.

Co přináší
Kladem předpisu je srozumitelnost a příklon k tzv. přirozenoprávnímu pojetí – tedy k pojetí zdravého rozumu a zákazu nesmyslných a zavádějících výkladů, které jsou proti cíli právní úpravy, kterým je spravedlivé uspořádání vztahů v nejširším slova smyslu.

Našeho sdružení se úprava dotkne v prvé řadě požadavky na změnu vnitřního uspořádání, která bude vyjádřena obsahem statutu. Problematika je relativně komplikovaná (hlavně rozsáhlostí a podrobností), ovšem hodnotím ji jako vcelku úspěšnou, neboť dosavadní praxe byla dle mého názoru velmi kusá a řada věcí se musela řešit výklady, dotazy apod.

V další řadě bych pak připomněl některé zajímavé okruhy, mezi které patří:

  • Adopce dětí odnošených náhradní matkou.
  • Fakt, že děti musí poslouchat, rodiče mají právo při výchově svých dětí používat přiměřená výchovná opatření a děti mají povinnost se jim podřídit.
  • Nemělo by být možné umístit dítě do dětského domova na dobu neurčitou, ale maximálně na tři roky.
  • V 16 letech může dítě požádat o přiznání zletilosti, za předpokladu, že přesvědčí soud, může se stát zcela svéprávným a uzavírat smlouvy i podnikat bez omezení.
  • Nově zákon umožní adoptovat zletilou osobu.
  • Svobodu rozhodování o svém osudu v případě závažné nemoci – zákon umožní sepsat v předběžném prohlášení, jak kdo chce, aby s ním okolí zacházelo. Může například zakázat, aby ho vystěhovali z jeho domu, nebo projevit přání, aby jeho opatrovníkem byla určitá osoba.
  • Ruší se možnost zcela zbavit člověka způsobilosti k právním úkonům a nadále je možné pouze omezení svéprávnosti. Omezit člověka ve svéprávnosti bude moci soud jen v přesně vymezeném rozsahu a jen na omezenou dobu. Pak bude soud muset rozhodovat znovu.
  • V oblasti práva dědického zákon umožní odkazovat majetek s podmínkou, třeba že potomek bude dědit až poté, co vystuduje vysokou školu. Vedle toho rodič bude moci převést část majetku do svěřeneckého fondu, o který se bude starat správce do zletilosti dítěte.
  • Mnohokrát bylo již přetřásáno, že zvíře není věc a nový zákoník to výslovně stanoví.
  • Nový zákoník zcela ruší tabulky, které určují pevné částky, jež lidé dostanou za újmu na zdraví, a předá určení do rukou soudu.
  • Občanský zákoník se bude snažit sjednotit vlastnictví pozemku a domů stojícím na něm, neboť opačný stav je zdrojem častých problémů a zbytečných sporů.
  • V neposlední řadě pak přináší novum v podobě „pokuty za nedodržený slib“. Soud totiž bude moci určit výši pokuty za nedodržení smlouvy. Například penále za pozdě dokončenou zakázku bude moci označit za nemravně vysoké a snížit jej.

Doufejme, že nám tento zákon bude ku prospěchu a nikoliv jen vydavatelům odborné literatury a školícím firmám.

Michal Pokorný,
advokát, právní zástupce Pionýra