Co je dobré vědět

V oblasti smluvního práva je třeba rozhodně vítat ustanovení, které praví, že je třeba předpokládat, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

Pokud máme na stole nový občanský zákoník, je třeba se seznámit s pojmy a principy, které pro nás jsou nebo mohou být významné.

Na prvém místě bych chtěl upozornit na oblast rodinného práva, kde se např. dočteme:

  • Děti musí poslouchat, když rodiče mají mít právo při výchově svých dětí používat přiměřená výchovná opatření a děti mají povinnost se jim podřídit. Pokud jsou děti svěřeny rodiči nám, můžeme pracovat s tím, že děti jsou v naší péči z rozhodnutí rodičů a z jejich rozhodnutí tedy děti musejí plnit naše pokyny.
  • V 16 letech může dítě požádat o přiznání zletilosti, za předpokladu, že přesvědčí soud, může se stát zcela svéprávným a uzavírat smlouvy i podnikat bez omezení. Pokud tedy budeme mít v oddíle takového člena, musí doložit rozhodnutím soudu svou zletilost a pak již všechny záležitosti vyřizuje a obstará sám (kontakt s rodiči není třeba).
  • Velmi významnou je změna rodinného práva, z níž plyne, že v rozsudku o úpravě práv a povinností k dětem, jejichž rodiče spolu nežijí nebo se rozvádějí, bude výslovně stanoveno, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat. Určitě tedy nastanou situace (i když vzácně), kdy budeme muset požadovat souhlasné prohlášení obou rodičů, případně předložení rozsudku o tom, jak jsou poměry dítěte upraveny. (V tomto smyslu vás budeme včas informovat.)
  • Novinkou je možnost soudu, pokud to vyžaduje zájem dítěte, napomenout dítě, rodiče, případně toho, kdo narušuje řádnou výchovu, případně vyslovit nad dítětem dohled a navíc stanovit dětem a / nebo rodičům omezení směřující k zajištění řádné výchovy.

Správné je nepochybně ustanovení, že každý má jednat v právním styku poctivě.

K zamyšlení či smutku však současně může být fakt, že něco tak samozřejmého je třeba psát do zákona a nechat schválit parlamentem (nebo že by před tím tato povinnost nebyla???). Zajímavá novinka (takový svého druhu soukromý trest) je „pokuta za nedodržený slib.“ Soud bude moci nově určit výši pokuty za nedodržení smlouvy.

Stran smlouvy kupní pro naše potřeby vystačíme se znalostí, že při prodeji v obchodě je zachována dvouletá záruční lhůta.

V oblasti nájmu (tábořiště, klubovny, stavby apod.) je řada novinek: nový občanský zákoník obsahuje úplnou úpravu nájmu (ruší se zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor – dosavadní smlouvy ovšem zůstávají zachovány – pokud tedy běží – jsou uzavřeny na delší dobu – není je třeba měnit).

Oblast nově upravuje část občanského zákoníku „Přenechání věci k užití jinému a to ve čtyřech režimech a s novou, pro někoho značně neobvyklou (a možná poněkud archaickou) terminologií. Obsahem nové právní úpravy je zejména: výprosa (bezplatné užívání věci, aniž je dohodnuto, na jak dlouho a účel užívání), výpůjčka (fakticky podle dosavadní úpravy), nájem (v duchu současné úpravy – opravňuje však jen k užívání – nikoliv těžení plodů – například na louce kosit seno, v pronajatém sadu sklízet ovoce) a pacht (zvláštní druh nájmu, který opravňuje nejen k užívání ale i k tzv. požívání, kterým je typicky těžení plodů věci – pěstování obilí či sklízení ovoce). Ohledně této problematiky lze odkázat na článek v lednové Mozaice.

V oblasti práva dědického máme řadu novinek, které činí tuto oblast velmi rozsáhlou a propracovanou. Závětí tak lze odkázat nejenom s podmínkou – třeba že potomek bude dědit až poté, co vystuduje vysokou školu, ale je možné zřídit i svěřenecký fond či odkázat pravidelnou podporu. Vedle toho rodič bude moci převést část majetku do svěřeneckého fondu, o který se bude starat správce do zletilosti dítěte.

Novinkou je odkaz – tedy přechod dědictví určité položky ze závěti, který umožňuje například určitou hodnotu nebo věci či soubor věcí odkázat individuálně určené fyzické či právnické osobě (například soukromý archiv spolkové činnosti ve vlastnictví soukromé osoby spolku). Neméně zajímavou novinkou je tzv. svěřenecké náhradnictví, kdy zůstavitel (ten, po kom se dědí) určí, na koho dědicem zděděný majetek přejde po smrti tohoto dědice (tato úprava byla historicky častá ve šlechtických rodech, kdy dědičný majetek přecházel vždy na nejstaršího mužského potomka).

S ohledem na novou právní úpravu „přiměřené rozumové vyspělosti“, která se vztahuje i na rodiče nám svěřených ratolestí, budeme mít snadnější řešení situací s cennostmi přiváženými dětmi na tábory a výpravy. Právní úprava odpovědnosti za věci odložené zůstává prakticky v původní podobě, pokud však do přihlášky nebo jinam zabudujeme dostatečné poučení a výhradu, že dětem není dovoleno takové věci držet, případně že jsou povinny je uložit u vedoucího (pokud je to na místě konání akce možné), snadněji se odpovědnosti za případnou ztrátu nebo poškození, v důsledku chování neukázněného svěřence zprostíme.

Takže změny nového občanského zákoníku můžeme přijmout jako změny k lepšímu a vykročení ke světu zdravého selského rozumu, byť tím bude spotřebováno o hodně více papíru než nyní a někdy to bude obtížné. Bít na poplach proto není třeba, je třeba však být pozorný a alespoň významně zaklapat do stolu, až o tom budete hovořit s kolegy.

Michal Pokorný,
advokát, právní zástupce Pionýra